Slavný Wimbledon skončil: první ročník byl nudný a královna Alžběta ho nesnášela

Wimbledon je pojem. O tom, že každý hráč musí být oděn v bílé ví asi každý. Nejen díky nově diskutované novince, která povoluje tmavé spodní prádlo menstruujícím hráčkám. Zásadnější pro slávu nejprestižnější tenisové trofeje je status nejstaršího turnaje na světě.

Nudný sport se nakonec uchytil

Jakkoliv nám pravidlo bílé barvy oděvů může připadat absurdní tradice, tak dlouhá historie je právě to, co Wimbledonu přináší prestiž. První ročník se odehrál v roce 1877 a vítězem se stal Spencer Gore. Dojemné řeči plné emocí v dnešním duchu se tehdejší dvousetčlenné obecenstvo nedočkalo.

Dům na prodej 7kk - Praha 6, 307m2, Praha 6

Zobrazit nemovitost

"Tenis je trochu nudný. To se nikdy neuchytí,"

prohlásil po vítězství prvního ročníku Wimbledonu. Nudný tenis považoval zejména v souvislosti s kriketem, který prvnímu šampiónovi přišel dynamičtější a zábavnější. Budoucnost tak příliš dobře neodhadl.

Stopa českých žen

Zatímco Markéta Vondroušová zvítězila v posledním ročníku, první ženskou vítězkou byla Maud Watson. Ženy si na první příležitost na travnatých kurtech musely počkat do roku 1884, kdy se hrála poprvé i mužská čtyřhra. Ženská čtyřhra pak zůstal opomíjená, a to až do dalšího století, odehrála se v roce 1913.

Přestože měly ženy méně pokusů pro zisk nejslavnějšího grandslamu, kvantitativně nejúspěšnější šampiónkou Wimbledonu je Martina Navrátilová s devíti titulu. Roger Federer jí šlapal na paty, ale jelikož loni ukončil kariéru, tak se zastavil na osmi titulech.

Ve skutečnosti se však slavná trofej pro vítězku do Česka nikdy nepodívala, i když je Navrátilová českou rodačkou, nejinak tomu bylo při dvou titulech Petry Kvitové a trofej nepojede ani s čerstvou vítězkou Markétou Vondroušovou. Podle tradice originál tzv. Mísy Venus Rosewater dostane vítězka jen pro čestné kolečko hned po vítězství a pak zůstává v All England Clubu. Vítězky dostanou jen kopii, a tak se česká šampiónka nemusí stresovat tím, že historický předmět zlikviduje její neposedná kočka.

Přestože na krátkou chvíli dostala Vondroušová trofej do rukou od princezny Kate, patronky All England Clubu a manželky přímého dědice britské královské koruny prince Williama. Kate tento čestný titul převzala roku 2017, kdy se ho v její prospěch vzdala samotná královna Alžběta II. Šlo o velkou čest pro přiženěnou členku královské rodiny neurozeného původu?

Na Wimbledonu si zahrál i budoucí král

Kate si roli podle všeho užívá, ale královna Alžběta poctila svou účastí turnaj za půl století jen třikrát, v letech 1957, 1962 a 1977. Pak ještě přidala jednu účast "vynucenou okolnostmi", když se do finále dostal Andy Murray a stal se po 77letech dalším vítězem z domovské země.

Podle všeho královna nikdy neměla ráda tenis a sport obecně, když se čestné funkce s postupujícím věkem ráda zbavovala, byl nejprve nabídnut její dceři princezně Anne, ta je naopak vášnivou sportovkyní. Její sportovní zájmy však rozhodně nezahrnují tenis, ten Anne považuje za "děsivý". Princezna Kate si v něm naopak libuje, a tak nechtěný titul připadl jí.

V královském boxu s ní finále s českou účastí sledoval i William, prvorozený syn krále Karla III. Čas na vrcholový tenis si princ udělal možná nejen kvůli manželce, ale možná i díky tragicky zesnulé matce, princezně Dianě, ta totiž byla v 80. a 90. letech pravidelně čestných hostem wimbledonských bitev.

S rodem Windsorů, jak zní občanské příjmení členů královské rodiny, se pojí ještě jedna zajímavost. Jednou ze speciálních wimbledonských tradic je vedle bílých límců také možnost automatického startu právě pro jedince s královskou krví.

V tomto pravidle by se také mohla ukrývat nechuť k tenisu v rodině. Pravidlo totiž bylo využito jen jednou, Albertem vévodou z Yorku v roce 1926. Tehdy ještě nevěděl, že ho historie bude znát jako krále Jiřího VI., kterým se stal po pohnutých událostech abdikace jeho bratra. Otec Alžběty, která se shodou okolností narodila v témže roce, však během čtyřhry se svým kolegou z armády úspěšný nebyl a údajně prohrál velmi hladce po setech 6-1, 6-3, 6-2.

Zdroje: sport.cz, express.co.uk, history.com, wkipedia.org, greatbritishmag.co.uk, idnes.cz