Slovensko versus Česko: očkování, ruská vakcína i aktuálně platná opatření
Očkovací strategie Slovenské republiky je postavena na ochraně těch nejrizikovějších občanů. Ano, řeč je o starších lidech, seniorech. V první vlně byli naočkováni ti, kteří o tyto osoby profesionálně pečují, v lednu začalo očkování samotných seniorů a od 13. 2. přišla řada na učitele.
Pedagogičtí pracovníci mateřských, základních, speciálních a středních škol a přidružených zařízení ve věku do 55 let (včetně) budou mít možnost nechat se v některých městech na Slovensku očkovat i během tohoto týdne. Ministerstvo školství SR začalo jednat s Ministerstvem zdravotnictví SR o přípravě další fáze, v níž by byla možnost očkování rozšířena i na další skupiny pracovníků ve školství, vše se však odvíjí od dostupnosti vakcín.
Srovnání dat Slovenské republiky a České republiky k 22. 2. 2021
Počet provedených PCR testů:
Slovensko: 1 973 949 PCR testů, pozitivně testováno 292 792
Česko: 5 149 171
Počet vykonaných antigenních testů:
Slovensko: 11 453 349, pozitivně testováno 259 886
Česko: 2 357 169
Počet úmrtí:
Slovensko: 6649
Slovensko má 5 464 060 obyvatel, úmrtí tvoří 0,12% z celkového počtu obyvatel SR.
Česko: 19 330
Česko má 10 710 000 obyvatel, úmrtí tvoří 0,18% z celkového počtu obyvatel ČR.
Počet naočkovaných první dávkou:
Slovensko: 276 905 (5,07%)
Česko: 337 829 (3,16%)
Počet naočkovaných druhou dávkou:
Slovensko: 95 291 (1,74%)
Česko: 207 552 (1,94%)
Počet hospitalizovaných:
Slovensko: 3 672 (0,07%)
Česko: 6 049 (0,06%)
Počet vyléčených:
Slovensko: 333 977 (6,11%)
Česko: 1 017 406 (9,5%)
Zájem o očkování na Slovensku je 39,6%
Proti onemocnění COVID-19 se určitě chce na Slovensku očkovat 39,6 % lidí. Dalších 38,5% dotázaných ještě váhá. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus, který byl prováděn od 12. do 19. ledna na vzorku 1005 respondentů. Určitě se proti onemocnění nechce dát očkovat 18,9% respondentů. 3% dotázaných se nechtěla k této otázce vyjádřit.
Zájem o očkování v České republice je 52%
Podle průzkumu agentury STEM, prováděného pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, má o očkování proti COVID-19 zájem 52% lidí, což je o 13 % více oproti loňskému prosinci. V EU jsou registrovány vakcíny společností Pfizer/BioNTech a Moderna. Česká republika vede jednání i o dodávkách dalších vakcín.
Přehled nejdůležitějších změn na Slovensku
Od 22. února platí na Slovensku nové rozdělení okresů podle epidemiologické rizikovosti.
K uplatnění povolených výjimek ze zákazu vycházení (například cesta na poštu, na úřad, do banky, zahradnictví nebo do čistírny) je nutný maximálně 7 dní starý test. Tato povinnost platí na celém Slovensku, bez ohledu na to, v jakém okrese občan bydlí.
Podle celonárodních kritérií, tzv. covidového automatu, je celé Slovensko i nadále v nejhorší, černé fázi.
Pracovníci škol a školských zařízení
Do zaměstnání potřebují test ne starší než 7 dní ve všech okresech.
Výlet do přírody
Potvrzení o negativním testu v rámci okresu nepotřebujete.
Povoleny jsou výlety do přírody i do jiných okresů, k nim je však již třeba prokázat se negativním testem ne starším než 7 dní.
Výjimkou jsou černé okresy, kam je zakázán přístup včetně cesty za účelem výletu do přírody.
Test nepotřebují
1. osoby s potvrzením o prodělání onemocnění COVID-19 ne starším než 3 měsíce,
2. osoby naočkované druhou dávkou vakcíny, po uplynutí alespoň 14 dní od očkování,
3. osoby, kterým zdravotní stav nebo zdravotní kontraindikace neumožňují podstoupení testu,
4. žáci mateřských škol, prvního stupně základních škol a žáci speciálních škol a školských zařízení negativní test ve škole nepotřebují, musí ho však mít jeden z jejich zákonných zástupců, žijící ve společné domácnosti.
K účelu cesty do přírody mimo okres nepotřebují test ani děti do 15 let, senioři nad 65 let, těžce zdravotně postižené osoby na vozíčku, osoby se středně těžkým a těžkým mentálním postižením a se závažnou poruchou autistického spektra.
V případě dětí do 10 let a osob nad 65 let neplatí povinnost prokázat se negativním testem při vstupu do aktuálně otevřených zařízení (obchody, knihovny, pošta a jiné).
Více informací k opatřením, která budou v České republice platit od čtvrtka 25.2.2021 najdete zde.
Režim na slovenských hranicích se zpřísňuje
V současné době komplikují epidemiologickou situaci další mutace viru. Od 17. 2. 2021 byl na Slovensku zrušen seznam méně rizikových zemí a možnost překročení hranic se 72-hodinovým PCR testem. Znamená to, že každá osoba bude muset po příjezdu na Slovensko absolvovat 14 denní izolaci a nejdříve za osm dnů bude testována PCR metodou na COVID-19.
Přicestujete-li na Slovensko z členské země Evropské unie, Islandu, Norska, Lichtenštejnska, Švýcarska nebo Velké Británie (a v posledních 14 dnech jste navštívili pouze tyto země) a máte bezpříznakový průběh onemocnění, končí vaše domácí izolace dovršením 14. dne, i když neobdržíte negativní PCR test na COVID-19. Pokud jste přicestovali ze země mimo EU, musíte zůstat v izolaci do obdržení negativního PCR testu. Domácí izolace je povinná i pro osoby žijící s vámi ve společné domácnosti.
Zároveň jste povinni nahlásit se telefonicky regionálnímu úřadu veřejného zdravotnictví, případně elektronicky přes formulář eHranica, a dále vašemu lékaři. Během vašeho pobytu na území SR se musíte prokázat příslušníkovi Policejního sboru SR potvrzením o uvedené registraci přes formulář eHranica. Pokud vstupujete na území Slovenské republiky leteckou dopravou, jste zároveň povinni vyplnit elektronický formulář sloužící k vyhledání cestujícího.
Vakcíny
Dodávky vakcín do mnoha členských zemí Evropské unie váznou. Ministr zdravotnictví SR Marek Krajčí vyjádřil zájem vyrábět vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna přímo na Slovensku. To však nebude možné „ze dne na den“. Zatím jsou státy zcela závislé na dodavatelích vakcín. Pokud by se to podařilo, vypomůže Slovensko i ostatním státům.
„Budeme ji dodávat přesně stejným dílem všem ostatním zemím v rámci Evropské unie, neboť jsme součástí tohoto společenství. Oni se tak chovají k nám a stejně férově se musíme chovat my k nim, “
vyjádřil se premiér SR Igor Matovič.
Prezidentka SR Zuzana Čaputová věří, že stejně tak, jako dokázalo Slovensko porazit vakcinací mnoho smrtelných chorob v minulosti, dokáže i dnes ochránit životy svých občanů před onemocněním COVID-19.
Evropská komise uzavřela smlouvy na dodávky vakcín do Evropské unie dále se společnostmi Johnson&Johnson, Sanofi-GSK a CureVac.
Ruská vakcína Sputnik V vyvolala na Slovensku hotové šílenství
Premiér Igor Matovič zvažuje, že Slovensko nakoupí ruskou vakcínu, a to i přesto, že ještě není schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Ministr zdravotnictví SR Marek Krajčí může agenturu obejít a povolit očkování touto látkou jako terapeutické použití neregistrovaného léku. Při jeho použití pro léčebné účely tak na sebe bere plnou zodpovědnost lékař. Podle vědecké studie má Sputnik V u naočkovaných osob až 91,6-procentní úspěšnost ochránit je před COVID-19. Předseda vlády kritizoval na Pandemické komisi odmítání ruské vakcíny. Podle ředitelky Slovenského Státního úřadu pro kontrolu léčiv Zuzany Baťové však úřad nemá k vakcíně Sputnik kompletní dokumentaci.
Slovensko zatím ruský Sputnik nenakoupí a očkovat jím nebude. Vláda se na svém zasedání na nákupu této vakcíny neshodla, návrh usnesení vetovala strana Za ľudí. Podle ní by neměla mít výjimku a měla by být řádně registrovaná jako ostatní vakcíny.
Matovičova vláda požádala o pomoc i zdravotníky ze zahraničí. V národním ústavu dětských chorob v Bratislavě bude zřízeno ARO, kde by lékaři mohli působit. Pomoc nabídli i vojenští zdravotníci z Rakouska.
Vakcíny proti COVID-19: jaké jsou mezi nimi rozdíly?
1. Využití RNA/mRNA vakcín – (Moderna, Pfizer/BioNTech)
Pfizer/BioNTech
- očkování touto vakcínou spustila začátkem prosince Velká Británie,
- vakcína je založena na použití genetické informace přímo z viru, která je vložena do tukového obalu, díky němuž se RNA jednodušeji dostane do buněk,
- účinnost vakcíny: 95 % při prevenci symptomatické nákazy, a to od sedmi dnů po podaní druhé dávky,
- vedlejší účinky: bolest a otoky v místě vpichu, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice a horečka. Po podání vakcíny bylo zaznamenáno i několik případů alergických reakcí.
Moderna
- účinnost vakcíny: 94,1 %, a to po 14 dnech od podání druhé dávky,
- vedlejší účinky: bolest a otoky v místě vpichu, únava, zimnice, horečka, zduření nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolesti hlavy, svalů a kloubů, pocity nevolnosti a zvracení.
2. Využití vektorových vakcín (čínský a ruský koncept vakcíny, AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou)
Sputnik
- vakcína byla použita na počátku prosince, kdy Rusko jako první země na světě spustilo očkování svých obyvatel.
AstraZeneca
- od ledna 2021 začala vakcínou očkovat obyvatele i Velká Británie,
- úkolem vakcíny je připravit lidský organizmus na obranu proti infekci, způsobenou koronavirem,
- účinnost vakcíny: 70,4 %,
- v Evropě zažívá tato vakcína vlnu odmítání kvůli vedlejším účinkům,
- vedlejší účinky: bolest hlavy a teplota.
Čínská vakcína
- účinnost vakcíny: 50,4% při klinických testech v Brazílii,
- vakcína byla testována v několika různých zemích, výsledky se lišily,
- turečtí vědci stanovili její účinnost na 91,25%, zatímco Indonésie tvrdí, že vakcína má účinnost 65,3%.
