Olympijské hry stojí před novým milníkem. Po desetiletích dominance tradičních sportů, mezi které patří atletika, plavání a gymnastika se brány této prestižní události otevírají pro zcela nový druh disciplíny – tanec. Konkrétně se jedná o pouliční taneční styl breaking, který se oficiálně představil na olympijských hrách v Paříži v roce 2024.
Toto rozhodnutí vyvolalo v tanečním světě bouřlivé debaty, přičemž někteří ho vítají s nadšením a jiní ho přijímají s výhradami. „Tak o této zprávě už vím pár let vlastně hned potom, co se mezi rokem 2019 a 2020 oznámila veřejnosti, takže jsem měl dostatek času situaci sledovat a jezdit na nějaké kvalifikace. Samozřejmě být v kontaktu s tanečníkama a informovat se o tom, jak to půjde,” řekl redakci LP-Life Kristián Mensa, český tanečník a ilustrátor.
Breaking, který je často označovaný jako breakdance, je dynamický taneční styl, který vznikl v 70. letech minulého století v chudých čtvrtích amerických velkoměst. Tento energický tanec se brzy stal neodmyslitelnou součástí hip-hopové kultury. Od svých skromných začátků na newyorských ulicích se breaking postupně rozšířil do celého světa a získal si obrovskou základnu příznivců. V posledních letech se taneční komunita snažila prosadit breaking jako oficiální sportovní disciplínu.
Tato snaha vyvrcholila v roce 2024, kdy Mezinárodní olympijský výbor (MOV) po důkladném zvažování rozhodl o zařazení breakingu na olympijské hry v Paříži. „Od začátku jsem to podporoval a myslím si, že to je jenom nová část a nová cesta v breaku. Není to ta jediná a myslím si, že stejně se tanečníci vždycky vrátí k té esenci a nebudou moct dlouhodobě zůstat ve velkých komerčních sportovních atletických světech, protože break je o umění a duši člověka. A tanečníci si to brzy uvědomí a nebudou chtít neustále vystupovat na velkých show,” dodal Kristián Mensa v rozhovoru pro LP-Life.cz
Organizátoři olympijských her v Paříži si pro breakingové soutěže vybrali skutečně výjimečné místo. Tanečníci se představili na jednom z nejslavnějších náměstí ve Francii – Place de la Concorde, které se nachází v samém srdci Paříže, hned vedle proslulé Avenue des Champs-Élysées. Toto impozantní místo, které obklopené historickými památkami a architektonickými skvosty, poskytlo jedinečnou kulisu pro breakingové battly a přineslo neopakovatelnou atmosféru do tohoto nového olympijského sportu.
A co si myslí tanečník Kristián Mensa o dalších olympijských hrách a této taneční disciplíně? „Nevím, jestli breaking na další olympiádě bude, ale s největší pravděpodobností ne. Takže se breaking objeví až asi v Brisbane v roce 2032, tedy za 8 let. Já se samozřejmě budu snažit jezdit na ty akce organizované organizací World DanceSport Federation a budu se snažit být i se svým starším bráchou Markem aktivní. A asi, až zprávy budou jasnější o tom, jestli jsi za 4 roky brejk bude na olympiádě vyskytovat, nebo ne, tak buď zvýším úsilí, nebo zůstanu tam, kde jsem,“ dodal Kristián Menza v rozhovoru pro LP-Life.cz
Rozhodnutí MOV zařadit breaking na olympijské hry vyvolalo v tanečním světě řadu rozporuplných reakcí. Někteří tanečníci a organizátoři toto rozhodnutí vítali s nadšením, neboť věří, že to pomůže zvýšit popularitu a uznání tohoto tanečního stylu na globální úrovni. Naopak jiní mají obavy, že začlenění breakingu do olympijských her by mohlo ohrozit jeho pouliční kořeny a autentickou kulturu. Obávají se, že snaha o přizpůsobení se olympijským standardům a pravidlům by mohla vést k potlačení spontánnosti a kreativity, které jsou pro breaking tak charakteristické.
Bez ohledu na tyto obavy mnozí odborníci věří, že zařazení breakingu na olympijské hry může mít pro taneční svět řadu pozitivních přínosů. Předpokládá se, že tato událost přitáhne pozornost médií a široké veřejnosti, což může inspirovat nové generace mladých lidí k tomu, aby se začali zajímat o tanec a zapojili se do této dynamické umělecké formy. A co říká tanečník na letošní hodnocení soutěže?
„Výherci obou kategorií podali neskutečný výkon. Já už jsem to ani nepočítal, ale museli mít tolik tanečních vstupů možná 15, 16 a do každého vstupu dali 100%. Člověk nesmí opakovat kreace. Je to neskutečně náročné. Samozřejmě fyzička, projev, oba ty výherci se vlastně většinu času smáli, když tancovali. To se mi líbilo, že i přes přes tu výzvu a přes tu náročnost se prostě byli schopní smát a užívat si to. Takže vítězové z Japonska a Kanady u mě mají obří respekt, ale samozřejmě nejenom výherci, ale i finalisti. A všichni, kdo se probojovali dál,“ dodal na závěr rozhovoru Kristán Menza.
Zdroje: redakce, autorský text, vlastní dotazování, rozhovor s Kristiánem Menzou