Téměř pětina firem se chystá do konce roku propouštět. Na jakou podporu máte nárok?

Mezi zatím posledními je výrobce chladírenských kompresorů a kondenzačních jednotek, společnost Embraco Slovakia ze Spišské Nové Vsi. O práci má přijít 270 zaměstnanců z celkového počtu 1750 lidí, kteří v továrně ve Spišské Nové Vsi pracují. Začátek propouštění je naplánován na 22. října a trvat bude do 31. prosince. Na stole už jsou i konkrétní seznamy se jmény zaměstnanců, kteří o práci přijdou.

„Jmenné seznamy byly předloženy úřadu práce. Zaměstnanci jsou nervózní, převládá tu strach a hněv,“

informoval předseda odborové organizace OZ Kovo Embraco Slovakia Juraj Hojnoš.

O práci by neměli přijít lidé, kteří jsou těsně před důchodem, samoživitelé anebo manželské páry.

Dům na prodej 7kk - Praha 6, 232m2, Praha 6

Zobrazit nemovitost

„Máme takovou dohodu, že nebudou propouštět souběžně oba manžely,”

řekl Hojnoš.

Podle vedení podniku je propouštění nezbytným krokem z hlediska dlouhodobé udržitelnosti a ekonomické stability závodu. Společnost bojuje také s nadměrnou inflací, odrážející se v cenách materiálů a přepravních nákladů.

„Tyto faktory nás znevýhodňují v boji s asijskou konkurencí. V nemalé míře k tomu přispěl i propad poptávky v Rusku a na Ukrajině způsobený válkou a sankcemi,“

dodal ředitel podniku Tomáš Kandra.

Od ledna 2023 očekává společnost i skokový nárůst cen energií. Ředitel tvrdí, že pokud Evropská komise a slovenská vláda účinně nezasáhnou, konkurenceschopnost jejích výrobků se sníží ještě výrazněji. Jak moc ceny energií narostou, bude jasné až koncem roku. Prozatím to vypadá tak, že kdo bude šetřit, tomu stoupne základní cena minimálně.

„V konečném důsledku se navýšení koncové ceny může pohybovat mezi nulou a 50%, dovolím si říci v extrémním případě,“

uvedl státní tajemník ministerstva hospodářství Karol Galek. Se zálohovými platbami na příští rok by to však nemělo dopadnout jako v Rakousku, kde firmy dostaly 5. září předpisy zvýšené o trojnásobek. Horší je to s energeticky náročným průmyslem.

„Náklady jim extrémně narostly, neumí je přetavit do růstu cen a stávají se na trhu nekonkurenceschopnými,“

informoval Stanislav Pánis, analytik J&T BANKY.

Propouštění hlásí i další odvětví na Slovensku

Problémy s cenami energií hlásí všechny podnikatelské sektory – chemický průmysl, hoteliéři, producenti zeleniny, masa, pekaři, cementáři, dřevaři a další.

Enormní ceny energií připravují o živobytí i feroslitinový závod na Oravě, který ohlásil propuštění 150 lidí. Ukončení výroby oznámila i významná hliníkárna Slovalco v Žiaru nad Hronom. Rozhodnutí se dotkne 300 kmenových zaměstnanců a více než 1 000 lidí v dodavatelských subjektech.

Otevřít v galerii (4)

V chemičce Fortischem v obci Nováky je ohroženo 362 pracovních míst. Podle údajů portálu Transparex byla firma v předchozích letech ve ztrátě. Firma aktuálně dluží Sociální pojišťovně 155 tisíc eur (
přibližně 3,8 milionů korun). Podnik náleží do segmentu kritické infrastruktury. Je jediným slovenským výrobcem chloru, používaného k čištění vody nebo jako dezinfekční prostředek proti onemocnění COVID-19.

Chemička Duslo Šaľa zaměstnává přibližně dva tisíce lidí, kteří jsou v nejistotě. V případě omezení výroby chemického závodu může autobusům a kamionům chybět aditivum ke snižování emisí, které zároveň chrání palivový systém vozidel.

Pronájem luxusní vily 7+1, Praha - Západ – 373,

Zobrazit nemovitost

Otevřít v galerii (4)

Rovněž největší slovenský podnik na výrobu a zpracování oceli, železárny U.S. Steel Košice, postupně snižuje počet zaměstnanců. Aktuálně z firmy odchází více než 600 lidí s průměrným odstupným 32 tisíc eur (přibližně 785 tisíc korun) na zaměstnance.

Podle unie zaměstnavatelů bude tento trend pokračovat. Pokud se růst cen nezastaví, o práci mohou přijít například ve středoslovenském regionu Gemer až tisíce lidí. Majitelé závodů v Jelšavě a Lubeníku hovoří o blížící se katastrofě a žádají vládu o pomoc. Slovensko je zemí, která zatím žádná opatření pro podporu podniků nepřijala.

Slovenské magnezitové závody v Jelšavě jsou jedním z největších světových producentů pálené magnézie.

„Ty náklady na energie máme v současnosti při nižší spotřebě vyšší o 11 milionů eur (přibližně 2,5 miliardy korun), takže ano, jsou likvidační,“

vyjádřil se generální ředitel SMZ Jelšava Roman Gažúr.

Dopad na závod má i válka na Ukrajině, v jejímž důsledku společnosti klesl odbyt. Více než 40 % produkce šlo totiž právě do zemí bývalého Sovětského svazu. Přesto společnost stále nepropustila ani jednoho z 830 zaměstnanců.

„Naší snahou je udržet zaměstnanost, dokud to budeme schopni udržet, ale bez vnější pomoci to není možné. Dopad by mohl být v regionu tak na 2-3 tisíce lidí,“

uvedl Roman Gažúr.

Stejné problémy trápí i společnost v nedalekém Lubeníku.

„Pokud to mám vyjádřit v číslech, tak je to nárůst nezaměstnanosti až o 30 %. Pro tento kraj to je katastrofa,“

řekl Alexander Novota, předseda představenstva a výkonný ředitel INTOCAST SLOVAKIA.

Závody přestávají být konkurenceschopné, vlády v ostatních členských zemích EU, jakož i mimo ni, průmysl podporují, Slovensko zatím zaostává. Nárůst cen o více než 300 % trápí od února i italskou továrnu, která vyrábí produkty z pryže a plastů. Na Zemplíně působí už 20 let. V rámci šetření zkrátili pracovní dobu a nevyhnuli se ani postupnému propouštění.

„V normálních časech jsme měli 700 zaměstnanců, aktuálně se pohybujeme na úrovni 500, ale děláme vše pro to, abychom se vyhnuli hromadnému propouštění,“

konstatoval hlavní finanční kontrolor Michal Kováč.

Výrobce těsnění pro automobilový průmysl, společnost Dongil Rubber Belt Slovakia z Považské Bystrice, otevřeně hovoří o vážných problémech. Zaměstnavatelé ve stavebním, dřevozpracujícím a nábytkářském sektoru upozorňují na několik problémů, jako jsou například pokles poptávky či ztráta konkurenceschopnosti. Samotné rozdíly v cenách energií napříč střední Evropou jsou tak velké, že mnohé firmy už nyní nedokážou cenově konkurovat.

Velký problém má také cementářský průmysl.

„Cena jednoho 25 kilogramového pytle cementu by se v praxi musela přiblížit dvojnásobku současné ceny, což si prostě neumíme představit,“

objasňuje prezident Svazu výrobců cementu SR Martin Kebísek.

Omezovat provoz musí i aquaparky a plovárny

Vodní svět v aquaparku v Dolním Kubíně bude od října namísto celotýdenního provozu otevřen už jen v pátek, sobotu a neděli. Provozní doba plaveckého bazénu se zkrátí o tři hodiny denně. Aquapark je nucen propouštět zaměstnance.

Krytou tobogánovou halu otevřeli jako druhou na Slovensku v obci Poľný Kesov v létě. V současnosti je spolu se saunami uzavřena. I takto se provozovatel koupaliště pokouší šetřit. Navýšení cen by podle ředitele Thermalparku Nitrava Jana Barcaje situaci neřešilo.

„Vstupné by se pohybovalo v hodnotě i kolem 100 eur na osobu,“

uvedl.

Asociace aquaparků žádá pomoc od vlády. Chtějí, aby snížila daň z přidané hodnoty na úroveň deset procent a žádají o zastropování cen elektrické energie a plynu.

Nárok na dávku v nezaměstnanosti a jak dlouho ji lze pobírat?

Otevřít v galerii (4)

Míra nezaměstnanosti dosahuje momentálně na Slovensku sedm procent. Prezidentka Konfederace odborových svazů Monika Uhlerová tvrdí, že v souvislosti s energetickou krizí může na Slovensku přijít o práci až 10 tisíc zaměstnanců.

„Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny SR eviduje celkově od začátku srpna 2022 nahlášených 7 hromadných propouštění, bez ohledu na důvod ohlášení hromadného propouštění. V meziročním srovnání počtu hlášení za období od ledna do srpna jde o pokles o 11 nahlášených hromadných propouštění: leden až srpen 2022 – 23 hromadných propouštění a leden až srpen 2021 – 24 hromadných propouštění,“

řekla pro LP-Life.cz Marianna Šebová z Tiskového a komunikačního oddělení Úřadu práce SR.

Stát podává pomocnou ruku

Každý pojištěnec má nárok na dávku v nezaměstnanosti po splnění všech zákonných podmínek přiznání dávky v nezaměstnanosti. Nárok na vyplácení dávky v nezaměstnanosti máte:

•  pokud jste byli v posledních čtyřech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání pojištění v nezaměstnanosti nejméně dva roky,
• zaměstnanec je pojištěn povinně.

Výše dávky

• podpora tvoří 50 % vaší průměrné mzdy za 2 roky před ztrátou zaměstnání,
• vypočítá se z příjmu do 2násobku průměrné mzdy v hospodářství, nyní je maximální dávka za 31 dní 1 234,30 eur a při 30denním měsíci 1 194,50 eur.

Délka nároku

Podpůrné období je 6 měsíců a pokud dávku pobíráte alespoň 3 měsíce, můžete požádat o jednorázovou výplatu 50 % zbývající podpory.

A jak je na tom s nezaměstnaností Česká republika?

I v Česku nastává propouštění. Nezaměstnanost v srpnu vzrostla

Na aktuální situaci se LP-Life.cz ptal i Úřadu práce ČR. Pokud zaměstnavatelé nahlásí úřadu záměr hromadného propouštění, neznamená to, že lidé okamžitě přijdou o práci.

„Jak už bylo řečeno, jde o záměr. K hromadnému propouštění tedy dochází zpravidla několik měsíců, navíc k němu nemusí vždy dojít nebo se může propouštění dotknout jen části z původně deklarovaného počtu zaměstnanců,“

uvedla pro LP-Life.cz Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR.

Ke konci srpna 2022 nahlásilo záměr propouštění v celé ČR celkem 13 zaměstnavatelů. Tento krok by se mohl v následujících měsících dotknout 1 111 jejich zaměstnanců. Jde například o pomocné pracovníky v oblasti těžby, stavebnictví, výroby a dopravy, řidiče a obsluhu pojízdných zařízení nebo stacionárních strojů. Nejčastějšími důvody pro nahlášení záměru hromadného propouštění jsou organizační změny. Úřad práce ČR evidoval k 31. 8. 2022 celkem 251 753 uchazečů o zaměstnání, o 11 047 více než v předchozím měsíci a o 16 136 méně než loni. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,4 %. Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červenec) nejnižší v celé EU, a to 2,3 % (průměr EU 5,9 %).

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v srpnu v Ústeckém kraji (5,2 %) a Moravskoslezském kraji (4,9 %). Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Pardubickém a Jihočeském kraji (2,5 %).

ÚP ČR nabízí zaměstnancům, kterých se dotkne nejen hromadné propouštění, pomocnou ruku, a to ještě v době, než o práci fakticky přijdou. Za všechna opatření lze jmenovat projekt OUTPLACEMENT, jehož prostřednictvím nabízí ÚP pomoc jak lidem, kterým hrozí ztráta zaměstnání, tak i zaměstnavatelům, kteří tyto propouštěné pracovníky zaměstnávají, případně je budou chtít vzdělávat. Díky němu mohou najít novou práci dříve, než by skončili v seznamu nezaměstnaných.

Téměř pětina firem se chystá do konce roku propouštět i v Česku

Otevřít v galerii (4)

K propouštění přistoupí v ČR až 27 % velkých firem nad 500 zaměstnanců. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Hospodářské komory mezi zaměstnavateli. Nejméně příznivá situace by měla nastat v Karlovarském a Zlínském kraji.

„Přibývá firem, na které fatálně dopadá situace s drahými energiemi. Nově uzavírané smlouvy s dodavateli energií jsou v některých případech nad finančními možnostmi firem. V některých případech energie ani nebudou mít zajištěny, protože dodavatelé energií přestali nové zákazníky přijímat,“

uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Vysoké ceny energií se již naplno projevily v průmyslových odvětvích.

Například na Opavsku už dostaly desítky lidí výpovědi a některé společnosti začaly stahovat výrobu do zahraničí. Své zboží nedokážou prodat, protože do výsledné ceny započítávají výrazně vyšší náklady.

Propouštění se nevyhnulo například výrobci technického textilu, společnosti Lanex. O práci přišli i všichni agenturní zaměstnanci včetně Ukrajinců.

„Všechno budeme vyrábět v Polsku, kde to zastropování je na úrovni 140 eur (3436 korun), což nás dostává zpět na trhy,“

vysvětluje ředitel Lanexu Jiří Brož.

Společnost Juta, největší textilka v zemi, propustila 70 lidí a další část zaměstnanců je doma se 60 % mzdy.

Marek Heřmanský, majitel textilky Svitap, zavřel kvůli cenám energií několik provozů a jako jeden z prvních oznámil hromadné propouštění.

Krizové scénáře doslova na spadnutí má také firma PF plasty, ostravská strojírenská společnost Witkowitz a mnohé další.

Výjimkou není ani firma Snap se svou vlajkovou lodí Snapchatem. Po letech růstu a nabírání zaměstnanců se karta obrátila. Firmě se letos vůbec nedaří a koncem srpna oznámila znatelné propouštění. Snap chce propustit pětinu ze svých téměř šesti a půl tisíce zaměstnanců,

Dosavadní trend, kdy zaměstnavatelé opakovaně plánovali nabírat pracovníky ve větším měřítku, než je propouštět, se nyní obrací. Pokud budou ceny energií i nadále dramaticky růst, dodavatelé energií přikročí k mnohem razantnějšímu zvyšování cen než dosud. Takzvaný úsporný tarif se tak stane neúčinným opatřením, příspěvek se v celkové ceně zcela ztratí. A pokud budou podniky nuceny propouštět ve velkém, lidé nebudou mít na energie peníze, vysvětluje Vladimír Dlouhý.

Ladislav Jouza, advokát a odborník na pracovní právo na stránce Advokátní deník vysvětluje, kdy se v právnické terminologii zákoníku práce jedná o tzv. hromadné propouštění. V takových případech musí zaměstnavatelé dodržovat odlišná zákonná pravidla, než v případě skončení pracovního poměru jednotlivých zaměstnanců, a také jim musí poskytovat zákonné nároky.

Jedná se o výpověď z důvodu rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo pro nadbytečnost zaměstnance v důsledku organizačních změn. Rozhodující je celkový počet zaměstnanců u zaměstnavatele a počet zaměstnanců, kterým zaměstnavatel ukončil pracovní poměr výpovědí. U zaměstnavatele, který zaměstnává od 20 do 100 zaměstnanců, se o hromadné propouštění jedná při skončení pracovního poměru z uvedených důvodů u 10 zaměstnanců, u zaměstnavatele od 101 do 300 zaměstnanců je to 10 % zaměstnanců a u zaměstnavatele nad 300 zaměstnanců 30 zaměstnanců, kterým byla dána výpověď. Skončí-li pracovní poměr z uvedených důvodů alespoň 5 zaměstnancům, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců i ti, se kterými zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v období 30 kalendářních dnů dohodou z organizačních důvodů.

Výpovědní doba zpravidla končí posledním dnem kalendářního měsíce. Znamená to, že počet zaměstnanců, kterým z organizačních důvodů skončí pracovní poměr, se zjišťuje za období jednoho měsíce. Tuto závažnou skutečnost nelze zaměňovat s podáním výpovědi. Povinnost zaměstnavatele informovat odbory nebo radu zaměstnanců se vztahuje na období předtím, než je zaměstnancům dána výpověď. Vzhledem k tomu, že hromadné propouštění se realizuje z organizačních důvodů, mají propouštění zaměstnanci nárok na odstupné. Uplatní se i při skončení pracovního poměru dohodou. Dohoda o ukončení pracovního poměru musí být uzavřena písemně.

Odstupné při skončení pracovního poměru přísluší zaměstnanci podle délky trvání zaměstnání u zaměstnavatele následovně:

méně než 1 rok = 1 průměrný měsíční výdělek,

alespoň 1 rok a méně než 2 roky = 2 průměrné měsíční výdělky,

alespoň 2 roky = 3 průměrné měsíční výdělky.

Uvedené hranice nároku na odstupné jsou stanoveny jako minimální, zaměstnavatel může poskytnout více. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

Analytici upozorňují, že ne každý zaměstnanec se dokáže rekvalifikovat a najít novou práci. Hrozí i masivní odchod pracovní síly do zahraničí. Firmy tvrdí, že pokud jim stát nepomůže, odstávky výroby a propouštění budou definitivní.

Zdroje: Novinky.cz, TA3, BusinessInfo, Forbes, Úřad práce SR, Úřad práce ČR, Novinky.cz, ČT24, rtvs, JOJ, Pravda, HN online, Trend, SME, Pluska, Nový čas, vlastní dotazování