- CZ
- EN
- SK
Transsportovci aneb nová "posila" olympijských her
Možná se to někomu zdá nefér, možná, že to nefér je, ale fakt, že transgender sportovci jsou novou součástí olympijských her, zkrátka musíme brát v potaz. Disponují muži v ženských tělech stále silou mužů? Nebo jsou ženy, které se nechaly předělat na muže, stále citlivými kráskami, kteří se mužům nemohou výkonností vyrovnat? I díky transsportovcům je letošní olympiáda jiná.
Zdroje: themes.co.uk, seznamzpravy.cz, bbc.com, vlastní dotazování
Téma “transgenderu” je samo o sobě dosti propírané, a o to víc ve světě sportovních disciplín vrcholového sportu určeným ženám. Jak to tak totiž vypadá, vnese se do nich i trocha mužské síly.
Osvěta na olympiádě
Svět se mění a my s ním a je správné, že díky celosvětovým událostem, jakou olympiáda bezesporu je, se do popředí dostávají i jiná témata, než pouze sport či případné vítězství. Je potřeba, aby si lidé zvykli na odlišnost a kde jinde by to měo být, než tam, kde se pojí všichni lidé světa, jejich kultura a jinakost, tedy právě na olympijských hrách.
Na letošních olympijských hrách v Tokiu bude součástí novozélandského týmu vzpěračů i transgender sportovkyně Laurel Hubbard. Ne všichni ale s její účastí souhlasí, argumentují, že v ženské kategorii bude mít oproti dalším soutěžícím výhodu.
Vzpěračka Laurel Hubbard se stala první transgender ženou, která si zajistila místo na letních olympijských hrách v Tokiu. Novozélanďanka bude reprezentovat svou zemi v kategorii do 87 kg.
„Jsem vděčná za podporou, kterou mi poskytlo tolik Novozélanďanů,“
uvedla Hubbard v pondělním prohlášení Novozélandského olympijského výboru (NZOC).
Účast sportovkyně podpořila i novozélandská vláda:
„Laurel je členkou olympijského týmu Nového Zélandu. Jsme na ni hrdí, protože jsme hrdí na všechny naše sportovce, a budeme ji po celou dobu podporovat,“
uvedl ve svém prohlášení ministr sportu a rekreace Grant Robertson, jak uvedl Seznam.cz.
Za „špatný vtip“ označila rozhodnutí účasti Hubbard na hrách také belgická vzpěračka Anna Vanbellinghen, která startuje ve stejné kategorii, a to dnes, 2. srpna 2021.
„Každý, kdo trénuje vzpírání na vysoké úrovni, ví, že je to především o "kostech": tato konkrétní situace je nespravedlivá pro sport i sportovce zároveň,“
uvedla pro BBC.
„Někteří sportovci tak přicházejí o životní příležitosti – medaile nebo olympijskou nominaci – a jsou bezmocní,“
Je to zkrátka téma, nad kterým by se dalo týdny, možná i měsíce, polemizovat a snaha dojít k závěru, který by byl spravedlivý pro všechny stejně, by i tak byla v nedohlednu.
"Jako fitness trenér a také jako gay se na to dívám tak, že pokud by šlo o jakoukoliv jinou "hru", která nebude mít prestiž a jméno jako olympijské hry, nebude v ní zkrátka tolik peněz a slávy, nebude nikdo řešit fakt, zda jste sem přišli jako žena, i když jste předtím býval muž. Jenže na OH je to jiné. Každý tam jede, aby vyhrál a tak i každý, kdo je součástí toho procesu, vlastně hledá negativa, od kterých by se mohl odrazit a tím svou šanci na vítězství zvýšit,"
uvedl fitness trenér a výživový specialista, Zdenek Dzur pro LP-Life.cz
Je to tedy otázka do pranice, jak to vlastně nakonec nastavit tak, aby všichni měla stejná práva a zároveň se nikdo necítil neznevýhodněn.
"Problematika transgender sportovců je otázkou spíše pro odborníky z medicíny a dalších oblastí. Ze sportovního pohledu je zásadní, zda start dotyčného či dotyčné odpovídá stávajícím pravidlům,"
řekla pro LP-Life.cz, Markéta Kosova z Českého olympijského výboru a dodala:
"ČOV jako instituce nemůže jednotlivé případy posuzovat."
Fair play?!
Žijeme, v době, kdy muži předělaní na ženy soupeří ve sportu se ženami, což je i není fér. Každý má totiž právo být přesně tím pohlavím, jakým cítí, že být chce. Jen s jedním malým rozdílem….muž předělaný na ženu sice vypadá jako žena, ale sílu a výkon má stále jako muž. Silokonová prsa ani uměle vytvořená vagína tento fakt jaksi nezjemní.
Problém skutečně nastává na poli sportovního odvětví, kdy se pak jakákoliv soutěž a utkání pro ženy, které se i jako ženy narodily, stává tak trochu nefér hrou. Dokonce to může být deprimující, protože transgender ženám mohou ty “obyčejné” ženy jen stěží konkurovat.
Kategorie “transgender” na poli sportu
I proto se ozývají hlasy těch, kteří sice chápou podstatu i svobodné právo na jakékoliv pohlaví, ale zároveň volají o spravedlnost, aby se vytvořila samostatná kategorie pro transgender sportovce.
Transgender sportovkyně, které soutěží proti "obyčejným" ženám, jsou v poslední době velké téma nejen ve světě, ale i v Česku. Ohradila se vůči tomu dokonce i bývalá tenistka Martina Navrátilová, která to sama nazvala bezprávím, a to zcela veřejně, což vzbudilo obrovský poprask.
Ve sloupku, který v roce 2019 napsala pro britský Sunday Times, řekla, že tuto formu soutěže považuje za podvod a šílenství.
“Tento fakt považuji za nespravedlivý, protože vůči ženám tak soutěží ti, jež jsou z biologického hlediska stále muži. Nějaký sportovec se rozhodne, že se stane ženou, začne brát hormony, vyhraje jako žena kdejaký závod, vydělá si nějaký ten peníz, no a pak zase změn názor,"
napsala Navrátilová ve sloupku a zdůraznila, že s transgender komunitou nemá sebemenší problém, ale v turnaji by se s takovou ženou utkat nechtěla. Podle Navrátilové by takový zápas nebyl fér.
Za svá slova byla velmi kritizována především na sociálních sítích, kde se často setkala s označením “transfóbní”, “nevhodné” či dokonce “pohoršující”.
Snaha o rovnováhu?
S tímhle se totiž rozhodně nedá nesouhlasit, protože muž a žena mají jiné predispozice a není správné, když se přeoperovaný muž rozhodne podstoupit změnu pohlaví, a pak začne soupeřit se ženami. Fyzicky se jeho tělo změní zvenku, “zevnitř” však zůstane stejné, co se síly a výkonnosti týče.
Je potřeba také zmínit, že kvalita mužské kostní tkáně a svalové hmoty je zcela odlišná od té ženské. Je to tak dáno od dětství.
Jako fitness trenér se na to dívám následovně:
"Každý má právo být tím, kým být chce. O tom není pochyb. Pokud člověk, který mění své pohlaví, projde hormonální léčbou, a hladina testosteronu klesne (u mužů předělaných na ženy), klesá tím samozřejmě také výkonnost a výbušná síla, kterou, když jste muž, máte předem danou právě díky hladině mužského pohlavního hormonu. Co se ale nezmění, je kostra a svaly, které se na ni vážou. Váha kostí a tím celkové nastavení těla zůstává nezměněné, a to už jisté znevýhodnění, oproti ženám, jež se ženami narodily, bezesporu znamenat může. Ačkoliv je pravda, že vzhledem ke snížené tvorbě testosteronu, se nebude svalovina tvořit v takovém rozsahu jako právě u mužské populace."
Valentina Lebová pro LP-Life.cz
Již před 120 lety na olympijských hrách v Paříži, kdy poprvé startovaly ženy ve svých kategoriích, to totiž bylo z důvodu jejich ochrany, aby bylo zachováno právo na spravedlivé soupeření. Možná i zde je dobré se zamyslet nad tím, zda se nevydat stejnou cestou a ryze "ženské" kategorie chránit tím, že budou definovány biologicky. Neboli tak, aby v nich mohly soutěžit pouze biologické ženy. No a mužskou kategorii pak rozšířit o možnost transgender žen s tím, že bude nazvaná například "muži a ostatní".
Sice pak možná nastane podobný problém, kdy budou mít transgender ženy menší šanci na úspěch, ale možná je to opravdu jediná cesta, jak zachovat alespoň elementární spravedlnost a zároveň nechat možnost inkluze v nějaké rozumné míře.
Vzhůru na olympiádu!
Podle směrnic Mezinárodního olympijského výboru z roku 2016 mohou muži, kteří prodělali změnu pohlaví, soutěžit bez omezení. Ženské transsexuální sportovkyně musí doložit, že nejméně rok před závodem mají nižší úroveň testosteronu, než je ta mužská.
Tohle je bohužel vždy velice sporné a snaha najít nějakou zlatou střední cestu, která by byla spravedlivá, je běh na dlouhou trať. Všichni bojují za práva "trans" komunity, ale je třeba, aby stejná práva měli i lidé, kteří změnou pohlaví neprošli.
I nezisková organizace Amnesty International bojuje za práva těch, které považuje za stále ještě znevýhodněné a chce, aby transsexuálové měli stejná práva jako jakýkoliv jiný člověk. I proto vyzvala státy celého světa, aby tato práva přestaly porušovat a umožnily tak "trans" komunitě žít svobodně a naplno.
"Jde především o to, aby tyto osoby nebyly jakýmkoliv způsobem diskriminovány a bylo zajištěno stejné právo na život, jako u zbytku populace,"
nechal se slyšet člen AI, který dodal:
"Skutečně každý člověk má právo žít tak, aby byla dodržena Listina základních práv a svobod. Nelze někoho znevýhodnit jen proto, že se rozhodl změnit svou orientaci."
Ortodoxní Maďaři
A že to tak skutečně nechodí všude, o to vím své trans komunita z Maďarska.
V květnu minulého roku Maďarsko zakázalo trans lidem úřední změnu identity, což tak trochu následně popírá cestu, kterou ušli, aby konečně žili život, jaký si přejí. Podobná cenzura proběhla také v Polsku.
"Úřední registrace změny pohlaví a právní uznání nové identity transgender lidí už v Maďarsku nebudou možné. Parlamentem prošla v květnu minulého roku změna novely zákona, podle které se na matričních úřadech a do všech dokladů bude zapisovat „biologické pohlaví založené na zrození a genomu“. Takový zápis spočívající v „pohlaví při narození“ se už později nebude dát změnit."
Lidé, kteří prošli změnou pohlaví, tak přišli o možnost změnit si jméno a získat doklady odpovídající jejich nové identitě, která do té doby byla v zemi legální. Byli tak donuceni k úžívání dokumentů, které nejsou v souladu s jejich identitou, vzhledem a genderem, s nimiž se ztotožňují.
„Bez uznání změny jména a pohlaví je stigmatizace zakořeněna ve všech aspektech života, což často vede k vyloučení trans osob z účasti na společenském a ekonomickém životě,“
varovala maďarská organizace Transvanilla.
Závěrem: Pokud jsou jasně dána kritéria, za kterých daná osoba může soutěžit a jsou právoplatně splněna, neměl by nikdo tato pravidla napadat jen proto, že se někdo jiný cítí znevýhodněn. Holt ne vždy se dá vyhovět všem tak, aby byli spokojeni. Není férové ani spravedlivé brát jakýmkoliv lidem možnost vyhrávat, pokud je za touto snahou dlouholetá a tvrdá práce. Nicméně i zde je důležité, aby platila jasná kritéria přednosti spravedlnosti před inkluzí.
