Když děláte anketu mezi dětmi, chlapci, čím chtějí být, až budou velcí, každý druhý mluví o astronautovi a kosmu, do kterého by se chtěl podívat. Vesmír je totiž natolik fascinující a záhadný prostor, kam se podívala a podívá skutečně jen hrstka vyvolených. V Praze jsme si této výjimečnosti vědomi, takže vedení pražského Planetária neváhalo a zaplatilo přes dva miliony korun, aby nechalo postavit dokonalou repliku přistávajícího modulu Eagle Apolla 11 v životní velikosti!
Na dětské sny není nikdy pozdě. Pokud půjdete na procházku do Stromovky, zastavte se tam. Kolos nemůžete přehlédnout, stojí přímo u zábradlí Planetária a nelze přehlédnout. Pro veřejnost je dostupný ode dneška, soboty 20. července. Navíc můžete jít dovnitř a tady teprve začíná ta pravá zábava, to dobrodružství, při kterém se většině chlapců rozzáří oči štěstím.
směje se ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jakub Rozehnal s tím, že tahle domácí výroba věrné repliky trvala třem lidem přes 1,5 roku.
Ani my jsme neodolali a šli se podívat dovnitř. I když to z venku působí jako kolos, tak uvnitř je to maličký prostor, kde není k hnutí. Žádný luxus, co vám budeme povídat. Absolutně nepředstavitelné, že v tak malém prostoru musí být tři lidé, a ještě ve skafandrech! V podstatě horší představa než účast v reality show Vyvolení.
Možná právě proto musí být astronauti fyzicky zdatní a psychicky příčetní. Když s někým totiž v uzavřeném prostoru trávíte dvacetčtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, tak mu pak chcete odpojit hadičku od kyslíku.
Pohled na zastaralou techniku také nevzbuzuje důvěru, nicméně kluci tehdy netušili, jak sofistikované a luxusní mohou dnes počítače být a hlavně, že jednou je budeme v pidivelikostech nosit v kapsách.
směje Rozehnal a sám se zamotá do vysvětlování jeho používání. Dnes je to pro nás počítačová prehistorie, nicméně v té době to byl technický zázrak. Jinak se prý od té doby nic nezměnilo, kromě zmodernizovaní vybavení. Kosmonauti mají sice prodyšnější materiály skafandrů, lepší jídlo a techniku, ale samotná technika letů se prý nezměnila vůbec. Už 40 let se na Měsíc totiž nelétá.
V rámci výstavy k padesáti letům od prvního přistání člověka na Měsíci máte také unikátní příležitost si ve Štefánikově hvězdárně jako na jediném místě na světě prohlédnout a osahat vzorek měsíční horniny. Ještě že je ho na světě dost, kluci ho tehdy nasbírali 22 kilo!
Jen pro připomenutí:
Apollo 11 odstartovalo ze Země 16. července, na Měsíc přistálo 20. července 1969 ve dvacet hodin a sedmnáct minut. Jako první vystoupil z modulu astronaut Neil Armstrong. Když sestupoval z nejnižší příčky žebříku, pronesl dodnes slavnou větu:
Zpátky na Zem se celá posádka vrátila 24. července.