Většina Ukrajinců chce v Česku zůstat. Mohou vylepšit příjmy sociálního a zdravotního systému

K prodloužení pobytu v Česku prostřednictvím tzv. dočasné ochrany se přihlásilo naposledy celkem 320 304 ukrajinských uprchlíků. To jim umožňuje legálně pobývat na území České republiky, ovšem tento typ ochrany platí jen do konce března 2025 a o prodloužení této možnosti ještě není jednoznačně rozhodnuto. Umožňuje Ukrajincům vstupovat na trh práce a získat zdravotní pojištění.

Ministerstvo vnitra už však připravuje nový legislativní rámec, který by Ukrajincům umožnil pobývat a především pracovat v Česku po delší dobu. Již začátkem roku vnitro představilo plán na možnost získat "dlouhodobý pobyt" pro ty, co pracují a nepobírají sociální dávky. Ten by po pěti letech umožnil následnou žádost o trvalý pobyt na území ČR.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Většina Ukrajinců má zaměstnání nebo podniká

Aktuálně zveřejněný výzkum Sociologického ústavu AV ČR pro Ministerstvo vnitra poukázal na to, že většina Ukrajinců, kteří utekli před Ruskou invazí v roce 2022, se vracet na Ukrajinu v nejbližší době nehodlá a rádi by se usadili v Česku. Výzkumníkům zájem o setrvání v Česku potvrdilo 65,5 % poživatelů dočasné ochrany. Naproti tomu 22 % z nich je rozhodnuto vrátit se domů a 13 % ještě o tomto kroku není rozhodnuto. Podle výzkumu se hodlají nejčastěji vracet starší lidé a penzisté, mladší generace se naproti tomu vracet příliš nechtějí.

 Kromě aktuálního počtu uprchlíků například víme, že zhruba 66 % z nich pracuje či podniká, více než dvě třetiny z nich vůbec nežádaly o humanitární dávku a významně se zlepšuje i jejich znalost českého jazyka,

uvedl k otázce ministra vnitra Vít Rakušan (STAN).

Už v minulosti ministr informoval o tom, že státní pokladna na práci Ukrajinců vydělává zejména prostřednictvím povinných odvodů ze zaměstnaneckých mezd. Na začátku tohoto roku šlo přibližně o 1,9 miliard korun, oproti zhruba polovičním nákladům na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Podstatná část Ukrajinců je v obvyklém zaměstnaneckém poměru, to se týká nejčastěji uprchlých ukrajinských vysokoškoláků, mezi nimi je 86 % takto zaměstnaných lidí. Čím dál více Ukrajinců se v Česku věnuje podnikatelské činnosti, nejčastěji ve stavebnictví.

Stavebnictví je dlouhodobě odvětví, ve kterém u nás Ukrajinci nacházejí uplatnění. Jedná se o jedno z několika odvětví, která nevyžadují dokonalou znalost místního jazyka, takže je možné v něm začít podnikat hned po příjezdu do cizí země,

říká analytička Věra Kameníčková pro Businessinfo.

V češtině se zlepšují a žijí ve velkých městech

Jazykové znalosti Ukrajinců se podle sociologů také zlepšují. Sice jen 13 % z nich považují své znalosti češtiny za takové, aby mohli plynně konverzovat a psát, více než polovina z nich uvedla, že se bez problému domluví v běžných situacích a problémy jim rovněž nedělá ani čtení v češtině. Ruskojazyční Ukrajinci jsou při tom zvyklí na odlišnou abecedu tzv. azbuku a Ukrajinci zase používají ukrajinskou cyrilici, tudíž čtení v české latince má pro ně své nároky.

Mezi Ukrajinci žádajícími o dočasnou ochranu výrazně převažují ženy, které tvoři tři pětiny všech zájemců. Celkem 90 % uprchlíků se k prodloužení dočasné ochrany registrovalo opakovaně, jelikož na území Česka se nachází od počátku ruské invaze. Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Zakarpatské a Charkovské oblasti či z Kyjeva.

V současnosti se Ukrajinci převážně koncentrují ve třech největších městech České republiky: v Praze, Brně a Ostravě, přičemž více než čtvrtina uprchlíků bydlí v Praze (26 %).  Tři čtvrtiny osob bydlí v bytech či domech a 17 % žije na ubytovnách. Ochota zůstat v Česku je provázaná, podle výzkumu, právě s tím, jestli Ukrajinci žijí ve standardních bytech a domech anebo v provizorních ubytovnách.

Zdroj: autorský text, TZ, Ministerstvo vnitra, novinky.cz, Businessinfo.cz