V sobotu večer byly ve společném prohlášení EU, Spojeného království, USA a Kanady oznámeny nové dalekosáhlé sankce proti Rusku. V jádru nového balíčku sankcí, který server the Guardian označil za “první skutečně smysluplnou společnou akci” stojí domácími i mezinárodními médii v posledních dnech hojně skloňovaný systém Swift. O možných důsledcích vyloučení Ruska z tohoto systému včetně jeho sbližování s Čínou spekulují mnozí analytici.
První pokus o ekonomické sankce proti Rusku reagující na shromažďování ruských vojsk u ukrajinských hranic v úterý minulého týdne, který představil britský premiér Boris Johnson, byl po slibu, že "velmi tvrdě zasáhne Rusko" mnohými analytiky zesměšňován jako vážně nedostatečný.
Následná opatření, oznámená ve čtvrtek a v pátek ze strany USA, Velké Británie a EU, byla již o něco přísnější, ale k tvrdému zásahu měla stále daleko a zdaleka nedosahovala takových rozměrů jako sankce, které byly v minulosti uvaleny na Severní Koreu nebo Írán (Zdroj)
Následkem těchto sankcí bylo mimo jiné omezení možnosti ruské vlády a společností provádět transakce v dolarech a librách, omezení přístupu k technologiím týkajícím se energetiky, vojenského a dalšího špičkového vybavení, pozastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2 do Německa atd. Sankce zasáhly pět velkých ruských bank, včetně státem podporovaných bank Sberbank a VTB, dvou největších věřitelů v zemi. Terčem sankcí se stal také Putin a ruský ministr zahraničí Lavrov. Není však jasné, jak významná jsou aktiva Putina a Lavrova v USA, EU a Británii a jaký praktický dopad na ně sankce budou mít.
V sobotním společném prohlášení USA, Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Evropská komise oznámily vyřazení klíčových ruských bank ze systému finančních zpráv SWIFT a uvedly, že zabrání ruské centrální bance, aby využívala své mezinárodní rezervy k oslabování širších sankcí.
Odříznutí několika ruských komerčních bank od systému SWIFT
uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Lyon.
Jako další opatření byl v sobotu oznámen také závazek přijmout opatření k omezení prodeje občanství – tak zvaných zlatých pasů, které podle německé ministryně zahraničí Annalene Baerbock
Partneři rovněž zahájí činnost pracovní skupiny, jejímž úkolem bude "identifikovat, vyhledat a zmrazit majetek ruských společností a oligarchů, na které byly uvaleny sankce, jejich jachty, sídla a veškeré nelegálně získané zisky, které se podaří najít a zmrazit".
Tento krok přišel v době čtvrtého dne zuřících bojů, kdy ruská kolona vstoupila do Charkova, druhého největšího ukrajinského města na východě země. Bylo tak učiněno po dlouhém váhání především ze strany některých členských států EU, jako jsou Němcko či Itálie, kteří se obávají negativních dopadů této sankce na svou ekonomiku.
SWIFT vznikl v roce 1973 a sídlí v Belgii. Cílem tohoto systému je efektivně provádět přeshraniční platby. Ve skutečnosti nedrží ani nepřevádí finanční prostředky, ale umožňuje bankám a dalším finančním společnostem, aby se navzájem upozorňovaly na transakce, které se mají uskutečnit. Nahradil technologii Telex, kterou většina bank používala před začátkem 70. let.
Vedle Federálního rezervního systému USA, Evropské centrální banky a dalších institucí na něj dohlíží Belgická národní banka. Spojuje více než 11 000 finančních institucí ve více než 200 zemích a teritoriích světa. V loňském roce zaznamenal v průměru 42 milionů zpráv denně, přičemž jeho provoz vzrostl o 11,4 % oproti předchozímu roku.
Podle ruské národní asociace používá SWIFT asi 300 ruských finančních institucí. Ty zpracovávají více než 80 % mezinárodních zúčtování v zemi.
Podle údajů společnosti SWIFT je nejpoužívanější měnou v mezinárodním obchodě americký dolar, na který připadá 39,92 % lednových zúčtování, následuje euro s 36,56 %, britská libra s 6,3 %, čínský jüan s 3,2 % a japonský jen s 2,79 %.
Na ruský rubl připadalo minulý měsíc pouze 0,26 % světových plateb bez plateb v rámci eurozóny, což je o 0,29 % méně než před dvěma lety.
Vyřazení Ruska ze systému SWIFT znamená, že ruské banky jej již nemohou používat k provádění nebo přijímání plateb se zahraničními finančními institucemi pro obchodní transakce (Zdroj).
Mohla by to být těžká rána pro ruský obchod, který měl v loňském roce hodnotu 797,9 miliardy USD, což představuje 46,6 procenta jeho hrubého domácího produktu.
Precedentem je Írán, který byl od sítě Swift odpojen v letech 2012-2016 kvůli americkým sankcím kvůli jadernému programu této země. Írán byl nucen spustit vlastní platební systém, který je pomalý a nákladný, což devastuje jeho vývoz ropy. Podle údajů Organizace zemí vyvážejících ropu klesla v roce 2013, prvním roce sankcí, hodnota jeho vývozu ropy o 40 %.
Dopad na Rusko by však měl být mnohem větší, protože vývoz energií tvoří více než polovinu celkového vývozu země. (Zdroj)
Sankce bude mít pravděpodobně za následek zvýšení mezinárodních cen ropy. Cena ropy Brent již od vypuknutí války na Ukrajině překročila 100 USD za barel. Opatření by mohla přinést řadu nákladných komplikací pro některé země EU, z nichž mnohé jsou na Rusku závislé, pokud jde o dodávky energie, pšenice a dalších komodit.
Podle Alexandry Vacroux, výkonné ředitelky Davisova centra pro ruská a euroasijská studia na Harvardově univerzitě
stojí v sankčním prohlášení.
Spojenci na obou stranách Atlantiku zvažovali možnost sankcí pomocí vyloučení Ruska ze systému SWIFT také v roce 2014, kdy Rusko napadlo a anektovalo ukrajinský Krym a podporovalo separatistické síly na východě Ukrajiny. Rusko tehdy prohlásilo, že vyřazení ze systému by se rovnalo vyhlášení války. Spojenci – od té doby kritizovaní za příliš slabou reakci na ruskou agresi v roce 2014 - tuto myšlenku odložili.
Někteří odborníci na sankce se nicméně domnívají, že SWIFT je jako sankční nástroj často přeceňován a že omezení přístupu by ve skutečnosti mohlo donutit Rusko hledat jiné způsoby, jak se zapojit do globální ekonomiky, včetně navázání silnějších vazeb s Čínou nebo vývoje digitální měny.
Rusko se od již několik let pokouší vytvořit vlastní systém finančních převodů, I když zatím s omezeným úspěchem. Moskva se dlouhodobě snaží snížit používání amerického dolaru v rámci svého obchodování, ve svých investičních portfoliích a devizových rezervách. V roce 2019 iniciovala vlastní Systém pro převod finančních zpráv (SPFS).
Tlak západních zemí může také urychlit propojení platebních systémů Ruska a Číny. Čína vybudovala svůj přeshraniční mezibankovní platební systém (CIPS) v roce 2015, aby pomohla internacionalizaci jüanu, včetně digitálního e-CNY, v obchodě a investicích podél zemí Pásma a stezky.
Čínský jüan tvořil v roce 2020 12,8 % ruských devizových rezerv a v červenci loňského roku 30,4 % jeho státních investičních fondů. Mezitím bylo v roce 2020 přibližně 17,5 procenta čínsko-ruského obchodu vypořádáno v jüanech, což je více než 3,1 procenta v roce 2014.
Oboustranný obchod se zbožím dosáhl v loňském roce 146,9 miliardy USD, což představuje 18,4 procenta celkového ruského obchodu.
Cesta k alternativnímu systému, který by nahradil Swift je však i dle čínských odborníků stále ještě dlouhá. Vzhledem k silnému síťovému efektu mezinárodního mezibankovního vypořádání, vysoké přilnavosti uživatelů a obrovským nákladům na změny jsme neviděli systém, který by mohl v krátkodobém horizontu nahradit Swift, vyplývá z prohlášení ekonomů jedné z předních čínských investičních bank Guotai Junan Securities z července 2020.
Po razantním víkendovém kroku by mohly západní země zvážit už jen možnost zablokovat vývoz ruské ropy a plynu, které tvoří pětinu ruské ekonomiky a polovinu příjmů z vývozu. Odmítnutí nákupu ropy a plynu by tak bylo velmi tvrdou sankcí.
Tento extrémní krok by však byl velmi škodlivý pro západní země, které jsou na ruské ropě a plynu závislé. Rusko dodává do EU 26 % ropy a 38 % plynu. I krátkodobé omezení dodávek plynu by dramaticky zvýšilo ceny energií.
Zdroje: theguardian.com, ft.com, japantoday.com, reuters.com, simp.com, nytimes.com, eu.usatoday.com, dw.com, bbc.com