- CZ
- EN
- SK
Vláda Slovenska nakonec padla, Matovič v poslední chvíli vytrhl svou demisi z rukou pracovníka paláce
Pro pád vlády hlasovalo 78 ze 102 přítomných poslanců. Před samotným hlasováním opustili sál poslanci OĽANO. Předseda NR SR Boris Kollár po hlasování přerušil schůzi do 16. 12 do 9:00. Oznámil, že s premiérem půjdou k prezidentce Zuzaně Čaputové. Nejbližší hlasování bude podle Kollára v úterý 20. 12.
„Pokračujeme dále ve schůzi národní rady, nepadl parlament, padla vláda,"
oznámil médiím Boris Kollár.
Zároveň řekl, že je pro předčasné volby, které by se podle něj mohly konat v květnu či červnu. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě podpořili poslanci Směru-SD a SaS včetně Martina Borgula, Patricka Linharta a Jana Krošláka nebo opozičních nezařazených poslanců s výjimkou Miroslava Kollára a Martina Kluse. Martin Čepček a Romana Tabák se zdrželi.
Po pádu vlády jsou aktuálně na stole tři scénáře
Aktuálně jsou známy tři možné scénáře. Prvním je libovolná dohoda v parlamentu postavená na rekonstrukci vlády, druhým je vláda odborníků, kterou stanoví prezidentka, a třetím jsou předčasné volby. Prohlásil to lídr SaS Richard Sulík. Sám přiznal, že prezidentka má plnou podporu strany SaS.
„Ona se ukázala jako stabilní prvek na politické scéně, kdy se nejen vláda, ale i parlament zmítal v chaosu. Očekáváme od paní prezidentky a doufáme, že vstoupí do tohoto dění,“
poznamenal.
„Novou 76 v parlamentu SaS nebude hledat. Umíme si za určitých podmínek představit, že umožníme vznik nové vlády, že k vyslovení důvěry dáme hlasy, ale nadále platí, že jsme konstruktivní opozicí. V tomto jsme konzistentní,"
řekl předseda SaS.
Lídr SaS Richard Sulík během diskuse uvedl, že si umí po pádu vlády představit její řádnou a smysluplnou rekonstrukci a v takovém případě by strana kabinet podpořila, ale nebyla by jeho součástí. Mluvil také o možnosti předčasných voleb či úřednické vlády.
V plénu v tento osudný den vystoupili i více členů vlády, kteří návrh SaS odmítali a liberály vyzvali, aby učinili krok zpět. Argumentovali zachováním demokratické vlády a upozorňovali na rizika návratu SMER-SD a Hlas-SD.
Hlas trvá na předčasných volbách
Nezařazení poslanci působící v mimoparlamentním Hlasu-SD, se nebudou podílet na žádné nové "sedmdesát šestce", tedy nové koalici, která by mohla vzniknout z aktuálních parlamentních poslanců.
Lídr strany Peter Pellegrini trvá na předčasných volbách a deklaruje podporu změně Ústavy SR v souvislosti s možností zkrátit volební období Národní rady SR.
„Odmítám slova Richarda Sulíka, že by teď měla vzniknout nějaká nová vláda, která by se mohla ucházet o důvěru. Úplně jsem byl překvapen z jeho slov, že jako opoziční strana je schopen poskytnout hlasy na vyslovení důvěry jakési vládě, která by zde mohla být poskládaná, aniž by byly předčasné volby,"
řekl Pellegrini.
Pellegrini považuje za jediné řešení poctivé demokratické volby, které by se podle něj měly konat do začátku léta 2023.
Strana Spolu odmítá rekonstrukci vlády
Mimoparlamentní strana Spolu odmítá za nové politické situace úvahy o rekonstrukci vlády. Prosazuje hledání širšího politického konsensu na realizaci předčasných voleb, ideální na podzim 2023. Strana to uvedla na sociální síti.
Spolu dlouhodobě preferovalo, aby konci vlády předcházela široká dohoda politických stran o realizaci potřebných ústavně-legislativních změn a termínu předčasných voleb.
„Rozhodnutí parlamentu však zásadně mění politickou situaci. Poslanec Národní rady SR Miroslav Kollár a strana Spolu za této nové politické situace odmítá úvahy o rekonstrukci vlády. Na taková řešení byl čas předtím, než byla vyslovena nedůvěra vládě,“
uvedla strana na Facebooku.
KDH vyzvala k dohodě o rozpočtu
KDH bere výsledek hlasování o nedůvěře vládě jako vyústění dlouhodobé politické nestability na Slovensku a vyvrcholení dlouhodobého trápení vlády. Vzniklá situace není jen o hlasování v parlamentu, ale také o nezodpovědném hazardování vlády s důvěrou občanů.
„Vyzýváme prezidentku a parlamentní strany k co nejrychlejšímu jednání o dalším postupu, který ukončí chaos způsobený dnešním hlasováním. KDH je připraveno pomoci Slovensku za každých okolností a je okamžitě připraveno zabojovat o důvěru voličů v předčasných volbách. Žádáme parlamentní strany, aby se urychleně dohodly na přijetí rozpočtu, protože lidé potřebují, aby jim byla doručena pomoc. Slovensko potřebuje stabilitu, jasné kroky a dialog napříč politickým spektrem,“
uvedlo KDH.
Pád vlády jako nejhezčí vánoční dárek
Mimoparlamentní SNS považuje pád vlády Eduarda Hegera za nejhezčí vánoční dárek. Opozice by se měla v parlamentu dohodnout na co nejranějším termínu předčasných voleb, informuje předseda SNS Andrej Danko na sociální síti. Zároveň dodává, že Eduard Heger a jeho ministři musí učinit odpočet své práce a nést případně i odpovědnost za chyby, které při řízení státu udělaly. Heger a jeho vláda dostaly Slovensko podle SNS na řeckou cestu.
„Zadlužili ho, zneužívali moc a dnes je zřejmé, že by se měla opozice v parlamentu dohodnout na termínu předčasných voleb tak, aby nová vláda začala co nejdříve napravovat chyby a selhání pro-ukrajinské Hegerovy vlády,"
dodává.
Progresivní Slovensko (PS) je také za předčasné volby
Předseda mimoparlamentního PS Michal Šimečka považuje čtvrtek za smutný den pro slovenskou demokracii.
„Naším úkolem je vrátit lidem naději, že politika se dá dělat jinak. Progresivní Slovensko bude v příštích volbách pro voliče představovat moderní, evropskou a příčetnou alternativu,"
zdůraznil Šimečka ve stanovisku na facebookovém profilu.
Matovič přišel nejprve doručit demisi prezidentce, ale pak si to rozmyslel
Během čtvrtka se ministr financí Igor Matovič rozhodl podat svou demisi, pokud SaS stáhne podpisy zpod návrhu na vyslovení nedůvěry a podpoří rozpočet. Ministr financí Igor Matovič přišel doručit do Kanceláře prezidentky SR Zuzany Čaputové svou demisi, ale nakonec si to ale rozmyslel, informoval prezidentčin mluvčí Martin Strižinec.
„Před zaměstnanci prezidentské kanceláře svou demisi podepsal, nakonec si však podání své demise v poslední chvíli rozmyslel a podepsaný dokument vytrhl vedoucímu KP SR Metoději Špačekovi z rukou. Demise tak nebyla doručena do KP SR,"
přiblížil Střižinec.
Vedoucí kanceláře prezidentky Metod Špaček uvedl, že dokumenty nepodával, ale že si je Matovič vzal z jeho rukou sám.
„Můžeme to nazvat, jak chceme, ale v jednu chvíli jsem měl v ruce demisi, a pak jsem ji najednou neměl,"
podotkl.
„Během celého aktu podávání demise telefonoval,"
doplnil.
Vedoucí Úřadu vlády SR Július Jakab ale odmítá, že by Matovič vytrhl podepsanou demisi z rukou Špačeka. Vedoucí kanceláře prezidentky Metoděj Špaček přiblížil, jak probíhal incident s ministrem financí Igorem Matovičem.
„Při vytvoření kopie a při přinesení originálu kopie si ji pan Matovič převzal s tím, že si své rozhodnutí rozmyslel. To, kdo mu volal a proč se tak rozhodl, vysvětlil na tiskové konferenci. Jsem rád, že jsem tam byl, neboť pro mě to byl silný moment. Voličům, kteří někdy volili Igora Matoviče, bych přál vidět neústupnost a rozhodnutí Igora Matoviče bojovat proti mafii,"
konstatoval podle webu TV Noviny.
Matovič ale odmítá, že by demisi vytrhl z rukou pracovníka prezidentské kanceláře a mrzí ho komunikace prezidentky. Matovič tvrdí, že mu přišel telefonát, který ho přesvědčil, aby demisi nepodal, protože "bojovníci se před mafií nesklánějí".
„… pokud se jednou rozhodnete udělat něco, o čem byť iv poslední možné chvíli usoudíte, že by to bylo nemorální… neudělejte to, ač by si z vás neprávem pak i prezident dělal legraci. Moje svědomí dnes v poslední možné chvíli vzbudil telefonát člověka , kterému, když jsem řekl, kde jsem a co dělám, tak mi řekl jen pár slov: "Bojovník se před mafií nesklání!" … zastyděl jsem se, procitl jsem, a tak jsem si od pana kancléře vzal z ruky i originál i kopii mé demise. potřeboval takto dehonestující prezidentský palác vůbec proaktivně komunikovat,"
říká Igor Matovič.
Sulík ve čtvrtek před hlasováním uvedl, že byl zavolán premiérem Eduardem Hegerem na schůzku, kde mu bylo oznámeno, že Matovič podá demisi. Na poslední chvíli tak podle Sulíka byl poslanecký klub SaS připraven vyjít vstříc. Potom se však stalo "něco nehorázného", když se dozvěděl o tom, že ministr financí podal demisi, ale následně si to rozmyslel.
„Nic lepšího nedokumentuje to chaotické vládnutí, které zde zažíváme a obzvlášť po našem odchodu,"
dodal Sulík před hlasováním.
Národní rada nedala důvěru vládě v historii samostatné SR dvakrát
V historii samostatného Slovenska to nebylo poprvé, co parlament nedal důvěru vládě. Dodnes to bylo dvakrát. Spojena jsou s tím dvě jména. Poprvé parlament odvolal z funkce premiéra Vladimíra Mečiara 14. března 1994, čímž vyslovil i nedůvěru jeho druhé vládě. Podruhé podporu nezískala vláda Ivety Radičové 11. října 2011, kdy premiérka hlasování o důvěře spojila s hlasováním o eurovalu.
Druhá vláda Vladimíra Mečiara vznikla po předčasných parlamentních volbách, které se konaly 5. a 6. června 1992 a to vyhrálo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a lídra hnutí Mečiara pověřil předseda parlamentu Ivan Gašparovič 23. června 1992 sestavením vlády. Vznikla druhý den ze zástupců HZDS a Slovenské národní strany (SNS), píše TASR. A podívejme se, jak to pokračovalo dál.
9. března 1994 přednesl prezident SR Michal Kováč Zprávu o stavu Slovenské republiky. V ní kritizoval působení premiéra Mečiara a jeho vlády. Krátce na to HZDS opustilo osm poslanců a vytvořilo v parlamentu klub nezávislých poslanců.
Dne 11. března 1994 poslanci NR SR v tajném hlasování vyslovili nedůvěru Mečiarovi. Prezident jej 14. března 1994 odvolal, což mělo za následek pád celé vlády. Kováč druhý den jmenoval novou vládu v čele s premiérem Josefem Moravčíkem.
Po parlamentních volbách konaných 12. června 2010 se začala formovat vláda Ivety Radičové. Funkční období její vlády začalo 8. července 2010 a trvalo do 4. dubna 2012.
Dne 11. října 2011 poslanci NR SR hlasovali o vládním návrhu na souhlas s rozšířením eurovalu - nástroje na obranu finanční stability v eurozóně. Premiérka Radičová hlasování o návrhu spojila s hlasováním o důvěře vládě. S návrhem totiž nesouhlasila koaliční SaS v čele s Richardem Sulíkem. Pro eurové a zároveň důvěru vládě hlasovalo ze 124 přítomných poslanců 55 poslanců. Vláda premiérky Radičové tehdy tak nezískala souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců, a tedy ani důvěru parlamentu.
Richarda Sulíka, lídra SaS, poslanci 13. října 2011 odvolali z postu předsedy NR SR. Ve stejný den poslanci však schválili posílení dočasného eurovalu, a to po dohodě tří koaličních stran SDKU-DS, KDH a Most-Híd s opozičním SMER-SD. Výměnou za podporu souhlasili s předčasnými volbami, které se konaly 10. března 2012. Zvítězil SMER-SD, který sestavil jednobarevnou vládu s premiérem Robertem Ficem. Její funkční období trvalo od 4. dubna 2012 do 23. března 2016.
Hlavní slovo bude mít nyní prezidentka Zuzana Čaputová. Ta v pátek 16.12 odvolává vládu Eduarda Hegera. Zároveň ji dočasně pověří vykonáváním funkce v omezeném rozsahu. LP-Life.cz o tom informoval prezidentčin mluvčí Martin Strižinec. O dalším postupu bude prezidentka informovat v pátek.
Zdroje: TASR, tisková konference, Facebook Spolu, Facebook KDH, Facebook SNS, Kancelář prezidentky SR, Facebook PS, TV Noviny, FB Igor Matovič, vlastní dotazování
