- CZ
- EN
- SK
Volby 2021: koalice SPOLU vyhrála před hnutím ANO doslova "o prsa"!
Volební finiš parlamentních voleb nebyl rozhodně pro slabší povahy. V sobotu krátce po šesté hodině večerní se teprve ukázalo, že zvítězí koalice SPOLU před hnutím ANO, které mělo do té doby navrch. Ve sněmovně již naopak nebudou ani sociální demokraté a komunisté, kteří 5procentní hranicí nepřekonali. Volební účast byla nejvyšších za posledních více než 20 let. Občané ukázali, že jim osud naší země není lhostejný.
Ještě před šestou večerní si v sobotu prvenství v průzkumech drželo hnutí Ano. Avšak poté, co se počet sečtených hlasů pomalu blížil 98 procentům, přeskočila jej koalice Spolu, která tak nakonec zvítězila o více než 30 tisíc hlasů. Tento zlom nastal přesně v 18.04 večer.
Politické Nagano
„Ty voe, tak takovýhle nervy nepamatuju.“ I tak někteří na Facebooku letošní výsledky voleb večer komentovali. Euforie byla ve vítězném táboře, tedy koalici ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, veliká. Někteří ji v té souvislosti přirovnávali k oslavám našich hokejistů po olympijskému Naganu. Mezi své spolustraníky a příznivce přišli šéfové trojkoalice kolem 18.20.
Lídr ODS Petr Fiala na tiskové konferenci následně deklamoval, že
„změna je tady, my ji uděláme.“
Připomenul, že zvítězil hodnotový a slušný styl politiky.
Petra Adamová z TOP 9 zase uvedla:
„Konečně tato země bude mít slušného premiéra.“
Současně dodala, že vítězná koalice nechce rozdělenou Českou republiku. Spolu si podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky odnáší z kampaně i spoustu podnětů od nevoličů tohoto uskupení. Podle něj koalice bude dělat politiku pro celou zemi. Poznamenal současně, že prosadit koalici v jednotlivých stranách nebylo jednoduché.
Kdo se dostal také ještě do parlamentu
Před čtyřmi roky dostalo ještě hnutí Ano přes 29,5 procenta hlasů, tedy o zhruba 2,5 procentního bodu více než letos. Babiš byl možná i proto tentokrát posledním z šéfů jednotlivých stran, který výsledky veřejně komentoval.
„Prohráli jsme zejména v Praze. Na počet hlasů vyhrálo celkově Spolu. Takový je život. My to akceptujeme,“
uvedl.
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák zase novinářům řekl, že by přivítal, kdyby vládu sestavilo jeho hnutí s koalicí Spolu. Podle Karla Havlíčka, který doteď seděl hned na dvou ministerských židlích, bude povolební vývoj záviset také na prezidentovi, který avizoval, že dá možnost sestavit vládu předsedovi vítězné strany, nikoli koalice.
Třetí skončila koalice Pirátů a hnutí STAN. Co však pravděpodobně téměř nikdo nečekal, byl systém kroužkování. Díky němu získali valnou většinu mandátů, konkrétně více než 30 křesel, nominanti Starostů a nezávislých. V případě Pirátů jsou to jen 4. O to sympatičtěji pak působilo vyjádření Víta Rakušana, který vyzdvihl význam svého koaličního parťáka Ivana Bartoše. Podle obou předsedů je však důležité, že může skončit dominance současného premiéra Andreje Babiše a že demokratické koalice budou mít možnost sestavit nový kabinet. Rakušan byl tentokrát politikem, který dostal nejvíce preferenčních hlasů napříč celým politickým spektrem.
Případná nová vláda koalice Spolu a dvojkoalice Pirátů a Stan, která se jeví jako nejpravděpodobnější, bude podle jihočeského hejtmana a šéfa Asociace krajů Martina Kuby z ODS vyžadovat velké kompromisy. Bude muset řešit zadluženost země, problémy v automobilovém průmyslu s chybějícími čipy i rostoucí ceny elektřiny. Sněmovní volby podle něj byly referendem, zda má dál vládnout Andrej Babiš.
Posledním subjektem, jenž se do parlamentu nyní dostal, byla s necelým 10procentním podílem strana Tomia Okamury. Strana měla zhruba o procento méně než při minulých volbách.
Okamura výsledek zhodnotil lakonicky:
„Udrželi jsme pozice.“
Propad levice
Přestože ještě několik dnů před volbami předvídal Jan Hamáček své straně až 10 procent, vše nakonec skončilo jinak. Toto tradiční uskupení, která například v sousedním Německu před několika málo dny v tamních parlamentních volbách zvítězilo, u nás dostalo jen necelých 4,7 procenta hlasů. Šéf sociálních demokratů proto také hned po volbách uvedl, že skončí jako předseda sociální demokracie.
Odstupuje také předseda komunistů Vojtěch Filip. Stejně jako sociálním demokratům jim možná uškodila dosavadní podpora hnutí Ano. Komunisté totiž dostali pouze 3,6 procenta.
"Rezignoval i celý výkonný výbor KSČM, ale až k datu mimořádného sjezdu 23. října,"
řekl Filip.
Dalším, kdo si brousil zuby na účast ve sněmovně, bylo bezpochyby i hnutí Roberta Šlachty Přísaha, která však nakonec získalo jen o několik málo setin více než sociální demokraté.
Volební účast byla tentokrát vyšší. Přehoupla se přes 65 procent. To bylo nejvíce od roku 1998. Tehdy přišlo volit 74 procenta voličů.
Zdroje: ČTK, tiskové konference jednotlivých politických stran
