K Vyšehradu se váže slavná pověst o kněžně Libuši, nebojácném Bivojovi a bájném Šemíkovi. Jeho prokazatelná historie sahá do poloviny 10. století.
Za svou dlouhou existenci vystřídal Vyšehrad mnoho funkcí. Právě odsud vládl začátkem 11. století Vratislav II., který se sem přemístil z Pražského hradu. Za Karla IV. bylo luxusní opevnění rozšířeno, vznikly zde nové budovy. Sláva Vyšehradu netrvala ale dlouho. V roce 1420 ho obsadili husité a hradby byly strženy. Později vzniklo na místě Vyšehradu město, které však také nemělo dlouhého trvání.
Od roku 1653 zde probíhala výstavba vyšehradské pevnosti, která dala Vyšehradu jeho finální podobu. V druhé polovině 19. století došlo k výsadbě luxusních sadů a k opravám budov v novogotickém stylu.
Národní kulturní památka Vyšehrad se stala také pohřebištěm důležitých českých osobností. Svůj klid po životě zde našli například: malíř Mikoláš Aleš, bratři Čapkové, hudební skladatel Antonín Dvořák, nebo filmová herečka Nataša Gollová.
Stavba slavného hřbitova byla dokončena v roce 1893 a jeho dominantu tvoří hrobka Slavín.
Pražský Vyšehrad má jedinečnou polohu, která nabízí luxusní výhledy na město. V rámci romantických procházek můžete navštívit zajímavé budovy, jako je například Staré purkrabství, které představuje jednu z palácových staveb postavených za Karla IV. V té samé době zde byl postaven i gotický sklep, do kterého je též umožněn vstup.
Velice zajímavý je veřejně přístupný systém podzemních chodeb, který zde vznikl kvůli potřebě rychlého přesunu vojáků. Jejich celková délka je více než 1 km. Největší podzemní prostor zaujímá tzv. Gorlice, která sloužila jako skladiště potravin a střeliva a shromažďovali se sem vojáci.
Od konce minulého století zde stojí letní scéna, která je využívána pro různorodé kulturní akce.