Od zahájení ruské invaze uprchlo z Ukrajiny více než milion lidí. Nejvíc jich míří do Polska. V Česku je přes třicet tisíc uprchlíků. Lidé jim nabízí ubytování, probíhá také řada finančních sbírek. Neziskové organizace shání léky, zdravotnický materiál či spacáky. Červený kříž zase jedná o pomoci s krví a krevní plazmou. Pomáhají politici, slavní i obyčejní lidé .Jaké jsou dlouholeté česko-ukrajinské vztahy? Máme Ukrajince rádi?
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhaduje, že by mohlo z Ukrajiny kvůli válce uprchnout až pět milionů lidí. Většinou jde o ženy a děti, muži ve věku od 18 do 60 let musejí ve své vlasti zůstat a bojovat. Mnozí Češi na sociálních sítích nabízí například ubytování pro ty, kteří přišli o střechu nad hlavou. Kromě ubytování a peněz na pohonné hmoty poskytují Češi i dopravu z ukrajinských hranic. A pomoc nabídla také Hospodářská komora ČR.
řekl Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR. Doposud trvalo vyřízení pobytového povolení šest měsíců, nyní by se dalo vyřídit do tří týdnů. Jsme však připraveni na nový příliv lidí ze zahraničí?
řekl Petr Fiala a navázal:
„Jsme připraveni na možnosti příchodu nějaké uprchlické vlny z Ukrajiny.“
Jak to tedy vypadá, Češi mají Ukrajince rádi. Vždyť naše vztahy jsou mnohem historičtější, než by se mohlo na první pohled zdát.
Ukrajinu pokládáme za součást středoevropského kulturního prostoru a naše země spojuje řada historických vazeb. Slovem i dílem dokázali své přátelství k ukrajinskému národu skutečně velcí vůdcové Čechů František Palacký a František Ladislav Rieger. Palacký zdůraznil již v roce 1830 v Časopisu Českého Musea samostatnost ukrajinského národa a jeho jazyka na území, sahajícím od uherského Podkarpatska až ke Kubáni.
Významné místo v dějinách ukrajinsko-českých styků náleží především Karlu Havlíčku Borovskému. Ve své stati Slovan a Čech z r. 1846 vyslovil v Pražských Novinách tato památná slova:
a další odůvodnění těchto slov končí:
Celé dílo je vřelou sympatií k ukrajinskému národu a k jeho svobodymilovným snahám. Havlíček správně poznamenává, že ukrajinský jazyk je od ruského jazyka tak vzdálen, jako český od polského.
Česko-ukrajinský vliv má své zastoupení také v ukrajinských národních písních. Do ukrajinských zpěvníků silně pronikají české náboženské písně, zvláště ty z bratrských kancionálů, už z počátku 16. století. Najdeme je především v západní části jižní Podkarpatské Rusi, tedy mnohem dřív, než připadla Československu (po konci první světové války). V meziválečném období se pak Československo stalo centrem ukrajinské politické, vědecké a literární emigrace.
V době socialismu byly česko-ukrajinské vztahy skryty v nezřetelné podobě v rámci vztahů československo-sovětských. Pro řadu z nás byla Ukrajina Sovětským svazem. Co na tom, že sami Ukrajinci se za Rusy nikdy nepovažovali. Situace se začala měnit až od počátku roku 1991, s rozpadem sovětského impéria. Dříve neexistující kontakty Československa s Ukrajinou se začaly rodit v květnu 1991, ačkoli cesta k nim vedla stále ještě přes Moskvu. Vypovídají o tom dvě kyjevské návštěvy velvyslance České a Slovenské federativní republiky v SSSR Rudolfa Slánského mladšího. Československá diplomacie upravila svůj přístup k dění na evropském východě a začala brát Ukrajinu na vědomí jako samostatný subjekt. Oficiálně Československo uznalo Ukrajinu 8. prosince 1991.
Už v roce 2004 - známé jako oranžová revoluce řada Čechů s Ukrajinci sympatizovala. O deset let později během Kyjevského Majdanu, kdy vyšli lidé znovu do ulic, stáli demokraticky smýšlející Češi opět na straně Ukrajinců. V Praze proběhlo několik demonstrací na podporu Ukrajiny. Vliv na to, jak je hodnocena Ukrajina však mají dva poslední čeští prezidenti - Václav Klaus a Miloš Zeman.
Klaus tvrdí, že za ukrajinskou krizi může Západ. Ukrajinu označuje za uměle vytvořenou zemi. Před lety se polský prezident Alexandr Kwaśniewski snažil českému prezidentovi Václavu Klausovi vysvětlit, že Ukrajina je významná země. Marně.
řekl tehdy Václav Klaus. Kwaśniewski se jen pousmál a odvětil:
A pozitivní obraz nepřináší ani současný prezident Zeman. Mezi jeho kontroverzní výroky k Ukrajině patří například jeho vyjádření v Parlamentním shromáždění Rady Evropy z října 2017, kdy anexi Krymu označil za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Anexe byla podle něj protiprávní, Ukrajině ale poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci. Zemanovy výroky tehdy Kyjev důrazně odmítl a kritizovali je i někteří čeští politici. Své příznivce má Rusko i mezi českými komunisty.
Podpora pro Ukrajince a Ukrajinu roste hlavně mezi příznivci zesnulého prezidenta Václava Havla a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Stejný dělení můžeme pozorovat i v médiích. Veřejnoprávní televize i rozhlas se drží "západní linie", příznivci Ruska dominují v internetových diskuzích a v levicovém tisku brání zájmy Moskvy. V liberálních médiích výrazně převládá kritika sankcí EU.
napsal před lety na ukrajinském portálu ukrajinský novinář Oleksa Livinsky.
Pro většinu Čechů jsou Ukrajinci gastarbeitři. Český slovník dokonce obohatila fráze „sežeň si na to Ukrajince“. Je to rada pro člověka, který potřebuje něco postavit, ale záleží mu na nízké ceně a na platbě na ruku. V takovém případě si najme několik ukrajinských gastarbeitrů na černo. V druhé polovině 90. let bylo v deseti milionovém česku půl milionů Ukrajinců. Nyní jich je zhruba 150 000 a jsou nejpočetnějšími cizinci u nás. Ukrajinci už zdaleka ale v Česku nevykonávají jen pomocné stavební práce.
řekl Tomáš Prouza.
Ukrajinci jsou zastoupeni také v gastronomii a cestovním ruchu.
uvedl Tomáš Prouza.
Celkový počet cizinců s trvalým pobytem přesahuje 280 tisíc a převažují z 53 procent muži. Počet cizinců s přechodným pobytem je pak bezmála 237 tisíc a 61 procent z nich je mužů. Převaha mužů s přechodným pobytem je způsobena sezonní prací, která se u trvalých pobytů eliminuje. Cizinci pro více než polovinu občanů představují celorepublikový problém, podíl 53 procent lidí s tímto názorem je ale stejně jako loni jedním z nejpozitivnějších hodnocení. Jak je tedy vidět, náš vztah k cizincům žijících na našem území se zlepšuje.
Češi si cizince spojují zejména se šířením nemocí, zdravotní riziko představují pro 63 procent občanů. Pro 57 procent lidí jsou cizinci příčinou nárůstu kriminality, loni si to myslelo 61 procent lidí a předloni 64 procent. Podle 44 procent lidí cizinci ohrožují způsob života Čechů. Třetina lidí se domnívá, že cizinci zvyšují celkovou nezaměstnanost v Česku. Loni tento názor zastávaly dvě pětiny Čechů.
uvedlo CVVM.
Podle oficiálních statistických údajů žije na Ukrajině asi 8 tisíc etnických Čechů, kteří se v případě potřeb mohou obrátit na České centrum v Kyjevě. Československý generální konzulát působil v Kyjevě už za první republiky a po dvacetileté přestávce mohl obnovit činnost v r. 1958. V současné době jsou velvyslanectví ČR v Kyjevě a Generální konzulát ve Lvově dočasně uzavřené. Od začátku ruského konfliktu se také podařilo dopravit do České republiky 90 volyňských Čechů z Žytomyru, který je vzdálený 150 km od Kyjeva.
uvedla předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinová, která návrat volyňských Čechů organizuje. A Ukrajině chtějí pomoci také čeští vojáci. Na Pražský hrad se obrátilo 300 zájemců, Ministerstvo obrany jich eviduje sto. Jak je vidět vztah Čechů je k Ukrajincům velmi přátelský.
Zdroje: mzv.cz, Wikipedie, iDnes.cz, novinky, ct24, e15, archiv-hn.cz, denik.cz, myukrajina.cz, aktualne.cz