Studium na českých veřejných vysokých školách je bezplatné. V cizině podobný přístup však není neochvějným pravidlem. V USA si nejprestižnější univerzity mohou účtovat za studium astronomické částky, které jsou pro průměrné občany nedosažitelné. Levně nejsou soukromé školy ani v Česku, s trochou nadsázky při srovnání se slavným Harvardem může vyjít školné na stejno.
Každý, kdo se jen přiblížil k nejvyššímu stupni vzdělání si jistě pokládal otázku, kolik ho to bude stát? Odpověď na ni je opravdu relativní. V Česku jsou veřejné vysoké školy zdarma v tom smyslu, že za řádné studium neúčtují žádné poplatky. Na druhou stranu studenti mají na studium své náklady.
Například web Poradenství a finance spočítal, že měsíc průměrného studentského života v současnosti vyjde na 9 000 až 14 000 Kč měsíčně. Největší položkou je ubytování, pokud člověk nestuduje v místě bydliště, a náklady na stravu. Jenže pokud by student nebyl studentem, měl by rovněž náklady na stravu a bydlení. Další otázkou jsou tzv. náklady ekonomické příležitosti, pokud člověk studuje, přichází o čas, který by mohl věnovat ekonomické příležitosti, tj. zaměstnání nebo podnikání.
To je něco jiného, ovšem v otázkách průměru si vysokoškoláci vydělají podstatně více než středoškoláci. Dlouhodobě se výhoda vysokoškolského vzdělání na výdělku odhaduje v průměru na plat o jednu třetinu vyšší než u středoškoláka.
"Kvalitní vzdělání považuju za nejlepší investici. Snažím se doplňovat své znalosti. Hodně čtu, převážně zahraniční autory. Jsem rád za to, že jsem dostal možnost pracovat v cizině. Plně mi to kompenzovalo to, že jsem při studiu vysoké školy podcenil možnost studia mimo Česko,"
komentoval pro server Hlidácípes investor Vladimír Brůna, co je tou nejvýnosnější investicí.
Právě studium mimo Česko se však může stát také mimořádně nákladnou investicí, nehledě na pozdější profit. Nejlepší univerzity světa jsou totiž zpravidla soukromými institucemi, které inkasují za možnost studia tučné školné. Podle žebříčku worldscholarshub.com byla školou s nejdražším školným v roce 2023 Harvey Muss College v USA s poplatkem za studium 80,036 amerických dolarů (USD) za rok, v přepočtu cca 1,8 miliónů korun.
Částky uvedené v žebříčku ovšem v současnosti ztrácí na aktualitě. Americká zpravodajská agentura AP totiž upozorňuje, že studenti, kteří nastoupí na podzim do prvních ročníků na tamější prestižní univerzity se musí připravit na to, že poplatek se na řadě z nich přehoupne přes 90 000 dolarů.
Nijak vzácná situace, kdy má rodina 3 děti a všechny by chtěly studovat na některé z řady slavných univerzit by si při těchto podmínkách musela připravit sumu přes jeden milión dolarů na obvyklé čtyřleté studium. Podle momentálního kurzu by šlo o částku přesahující 22 miliónů korun. Přestože je v USA podstatně vyšší průměrný plat než u nás (necelým 5000 USD měsíčně, cca 100 000 korun), jde o investic pro většinu společnosti jen těžko dosažitelnou. Přesto k majetkové segregaci na těchto školách příliš nedochází.
Příkladem může být univerzita ze všech nejslavnější. Na americkém Harvardu bude plné školné pro příští akademický rok činit 91 000 USD. Jenže celá čtvrtina studentů neplatí vůbec nic, jelikož dosáhnou na školní stipendia. Díky sofistikovanému přístupu ke školnému platí studenti různě a průměrný příspěvek rodičů na školné tak ve výsledku činí 13 000 dolarů za rok, tj. cca 270 000 korun.
Ačkoliv se jedná o vysoké sumy, pro Harvard je jejich výše relativně druhořadá. Instituce je totiž nejbohatší univerzitou světa a její majetek činí 50 miliard dolarů, čili dosahuje hodnoty kolem 1,1 bilionu korun, což jsou zhruba tři čtvrtiny ročního rozpočtu celé České republiky. Univerzita pak žije především z hospodaření s tímto majetkem.
A jaká je situace se školným v Česku? I zde jsou výrazné rozdíly. Univerzity si často účtují odlišné sumy za bakalářská a magisterské studium. Obecně vzato je nejdražší školné na pražské Anglo-americké univerzitě.
Za jeden semestr studia v bakalářském i magisterském programu zde podle stránek školy zaplatíme 114 170 korun. Částka se však týká domácích studentů a jejich kolegů ze zemí Evropské unie, pro zájemce z třetích zemí je poplatek ještě vyšší, jde o 132 170 korun.
Pro srovnání s Harvardem musíme částku vynásobit dvěma, abychom se dostali na sumu za celý rok. V případě studentů z třetích zemí se částka za rok studia nebude lišit od sumy průměrně inkasované Harvardem. Anglo-americká škola rovněž umožňuje studentům pobírat stipendia, ale čtvrtina z nich zdarma nestuduje. Zároveň je jedinou školou se zvláštním americkým certifikátem u nás, který umožňuje udílet některé americké akademické tituly, platby za studium jsou rovněž srovnatelné.
Zdroje: hlidacipes.org, fondik.cz, profipf.cz, worldscholarsbub.com, apnews.com, aauni.eu, autorský článek