Zákaz klecových chovů i revoluce v českém fotbale: Co dalšího pozitivního přinesl rok 2020?
I přesto, že se na nás valí koronavirus ze všech stran, dokážeme najít i velmi světlé stránky letošního roku. Po dlouhých letech byl například konečně schválen zákaz klecových chovů slepic nebo se zvýšily tresty za týrání zvířat. Pojďte se společně s námi podívat na to, jaké další zprávy nám v roce 2020 vykouzlily úsměv na tváři!
Očista českého fotbalu
Vládní opatření neumožňují fanouškům fotbalu podporovat své týmy přímo na stadionech, i přesto se mohli všichni fotbaloví nadšenci radovat. Roman Berbr, místopředseda Fotbalové asociace České republiky, byl dne 16. října 2020 spolu s dalšími 19 osobami zatčen Policií České republiky při policejní razii v sídle FAČR a na dalších místech. Důvodem zatčení bylo podezření z korupce a ovlivňování výsledků zápasů především v nižších soutěžích prostřednictvím rozhodčích. 18. října 2020 byla na něj uvalena vazba a den poté jeden z nejmocnějších mužů českého fotbalu na funkci místopředsedy FAČR a další funkce rezignoval.
Tím celý případ neskončil. Obavy fotbalového prostředí, že se kauza Romana Berbra posune i do vyšších sfér, se zanedlouho potvrdily. S vysokou pravděpodobností byly ovlivňovány i výsledky zápasu prvoligových týmů. Nejvíce se řešilo finále domácího poháru, v němž Sparta na konci minulé sezóny porazila Liberec a postoupila do Evropské ligy. „Udělej ze zápasu suchej hajzl,“ sdělil po telefonu Berbr rozhodčímu Pavlovi Královci, který v zápase neodpískal červenou kartu pro sparťana Martina Frýdka. Berbr velmi často komunikoval také s rozhodčím Petrem Ardeleanu, který například pískal skandální baráž o účast v lize mezi Příbramí a Brnem. V odposleších se objevil i telefonát s bývalým sportovním ředitelem Slavie Janem Nezmarem či s příbramským bossem Jaroslavem Starkou. S vysokou pravděpodobností nás v rámci této kauzy čeká i příští rok zajímavé pokračování.
Schválení zákazu klecových chovů slepic
Velká část veřejnosti si ke konci září pochvalovala zákaz klecových chovů slepic, který bude platit od roku 2027. Schválení zákazu bylo však poměrně těsné, hlasovalo 53 ze 101 přítomných poslanců. Pro byly všechny poslanecké kluby kromě vládního hnutí ANO. Pro zvedli ruku i poslanci ČSSD, i když ministr zemědělství Miroslav Toman byl proti.
„Vystavili jste Českou republiku velikánskému tlaku na dovozy vajec a likvidujete české výrobce. To je všechno, co jste dokázali,“
uvedl Toman (ČSSD) na adresu prosazovatelů zákazu klecového chovů, kteří argumentovali tím, že nosnice v klecích nemají adekvátní podmínky a trpí stresem i deprivací.
Poukazovali také na to, že k zákazu přistoupilo například Německo nebo Rakousko, a že obchodní řetězce samy chtějí od prodeje vajec z klecových chovů odstoupit k roku 2025. Novela byla v listopadu schválená Senátem, a to beze změn.
Vyšší tresty za týrání zvířat
Milovníci zvířat se mohli letos také radovat. Březnové zasedání Sněmovny i listopadové zasedání Senátu schválilo vyšší tresty za týrání zvířat a provozování takzvaných množíren. Za týrání bude hrozit místo pěti až šest let vězení a pokuta až milion korun. Za chov zvířat v nevhodných podmínkách ohrožujících jejich život budou moci soudy ukládat v krajním případě až desetileté vězení.
Senát souhlasil i se zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Minimální pokuta za týrání zvířat v tzv. množírnách je novelou stanovena na 5 000 korun a 10 000 korun podle míry provinění. Novela obsahuje také jejich vymezení a rovnou je zakazuje. Za provoz takového zařízení, které slouží zejména k rozmnožování psů nebo koček za účelem zisku z jejich prodeje, hrozí až milionová pokuta.
Pomoc vážně nemocnému Maxíkovi
Příběh o chlapečku Maxíkovi, kterému ve 14 měsících byla diagnostikována Spinální muskulární atrofie II. typu, dojal celé Česko. Malý chlapec, trpící vzácným onemocněním, potřeboval nákladnou léčbu z USA za zhruba dva miliony eur. Během několika dní vybrali Češi 57 milionů korun a pomohl i druhý nejbohatší Čech – realitní magnát Radovan Vítek. Lék nakonec rodině uhradila pojišťovna, ale to nic nemění na tom, že Češi díky velké vlně solidarity nashromáždili potřebnou částku k léčbě bleskovou rychlostí.
Malý Maxík je prvním dítětem, které dostalo přímo v České republice nový revoluční lék Zolgensma. Ten má však jeden háček – musí se nemocnému podat dříve, než dovrší věku dvou let. Maxíkovi ho v květnu aplikovali lékaři v pražské motolské nemocnici a již zanedlouho po aplikaci bylo vidět zlepšení jeho stavu. Na konci srpna se statečný chlapec dokázal postavit na vlastní nohy jen s mírnou oporou. Momentálně nadále pilně rehabilituje a cvičí, díky čemuž dělá další důležité pokroky.
Konec 11. epidemie eboly v Konžské demokratické republice
I přesto, že celý svět od března bojuje s pandemií koronaviru, v Kongu oslavují konec 11. epidemie eboly. Demokratická republika Kongo (KDR) bojovala se smrtícím virem od srpna 2018 a během této doby se nakazilo přes 3 400 lidí a více než 2 200 jich zemřelo. Světová zdravotnická organizace (WHO) a vláda Konžské demokratické republiky oficiálně prohlásily konec epidemie 25. června, to však ve skutečnosti platilo pouze pro východ země. V tu samou dobu totiž vypukla epidemie eboly v západní provincii Equateur.
Epidemie v provincii Equateur si vyžádala 130 potvrzených případů a 55 lidských životů. Podle WHO uběhlo 42 dní od posledního potvrzeného negativního případu. Od 28. září nebyly hlášeny žádné nové potvrzené případy, a tak se Konžská demokratická republika mohla v listopadu definitivně radovat z vítězství nad smrtící epidemií.
Snížení obsahu znečišťujících látek v ovzduší
Každá mince má dvě strany, a to samé platí i pro koronavirus, který má například pozitivní dopad na životní prostředí. Kvůli šíření epidemie onemocnění COVID-19 omezila řada zemí letecké spoje, což vedlo k únorovému poklesu letecké dopravy o 4,3 procenta ve srovnání s předchozím rokem. Vědci služby Copernicus propočítali, že mezi únorem a červnem klesly emise oxidů dusíku a oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv o více než deset procent.
Emise z letecké dopravy, která je jedním z největších škůdců životního prostředí a způsobuje zhruba dvě procenta všech emisí, se snížily dokonce o polovinu. Ke snížení emisí podle služby Copernicus přispěly z velké většiny velké země, které jsou zároveň největšími producenty emisí – Itálie, Španělsko, Německo, Spojené království a Francie. Největší zlepšení kvality ovzduší bylo vypozorováno ve velkých městech a aglomeracích.
Pevně doufáme, že v příštím roce budou převažovat jen optimistické zprávy. Základem je správné vykročení do roku 2021.
