Zdeněk Hřib: Čekali jsme, až nám SPOLU doručí nějakou rozumnou nabídku. Nastartovali jsme investice, chceme reformu parkování

Před pár dny jste předal primátorskou kancelář svému nástupci, koaliční jednání trvala poměrně dlouho, jaké bylo vyčkávací období?

My jsme na nic víceméně nevyčkávali... možná jsme čekali, až nám doručí Spolu nějakou smysluplnou nabídku. To se stalo 16. ledna, pak vyjednávání šlo velice rychle, ale do té doby se město samozřejmě nezastavilo. Nadále jsme pracovali, díky tomu se zvládlo například odstartovat stavbu trolejbusové tratě na letiště, velkokapacitní tříčlánkové trolejbusy. Nebo třeba tramvaje do Slivence.To jsou záležitosti, které se staly teď nedávno. Nebo po volbách jsme ještě pořádali pražský summit - Prague Summit of Cities, přijel sem Vitalij Kličko z Kyjeva, starosta a dalších několik primátorů evropských měst. A také se stihlo narodit malé luskouně v pražské zoologické zahradě, což je potomek páru luskounů, který jsme dostali z Tchajpejské zoo právě díky tomu, že jsme zlepšili kontakt s Tchajpejí jakožto hlavním městech Tchaj-wanu.

To byl hezký přírůstek, pojďme se teď ohlédnout trochu zpět, zhodnotil byste vaše přírůstky a přínosy? Co jste za těch několik let, protože vy jste se stal primátorem v roce 2018, na sklonku roku, vlastně povedlo?

Nám se podařilo rekordně nastartovat investice v Praze. Nastartovali jsme stavbu metra D, to je vlastně první nová linka po více jak čtyřiceti letech. Velká věc. Dokončeno by mělo být na konci roku 2028, respektive na přelomu 28/29. Potom prodlužování tramvajových tratí, deset let před námi se žádná nová trať nezahájila, my jsme jich zahájili několik. Rekordní množství přemostění Vltavy: Štvanická lávka, ta se teď staví, bude se dokončovat; Dvorecký most jsme zahájili; Trojská lávka. Ta teda za předchozího období spadla, my jsme ji postavili znova. A pak P+R parkoviště, rekordní počet nových míst na P+R parkovištích, více než co se stavělo v předchozích deseti letech před námi. A to ještě nepočítám to, že se nám podařilo i podpořit vznik dalších P+R parkovacích míst v okruhu kolem Prahy, ve Středočeském kraji pomocí systému integrovaných teritoriálních investic. A já jsem taky sliboval, že budeme sázet stromy, ty sázíme přesně podle plánu. Říkal jsem milion za osm let, za dvě volební období, takže za čtyři roky jsme nasázeli více než polovinu. Takže myslím, že to je důkaz, že sliby jsme plnili.

Luxusní byt na prodej s terasou a výhledem, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Je naopak něco, co máte pocit, že se tolik nepovedlo?

Zatím se nepodařilo vysvětlit státu, že je potřeba, aby Prahu bral vážně, aby se změnily některé zákony, které dávají více pravomocí obcím. Ale o tom je vlastně 17 zákonů pro Prahu, které jsme dostali do vyjednávání a do koaliční smlouvy  (Součástí koaliční smlouvy je i 17 zákonů, které město podle Pirátů potřebuje. Z dopravy jde například o zákon, který umožní stavět snadněji tramvajové tratě nebo umožní řešit provoz elektrokoloběžek - pozn. redakce). To je o více pravomocích obecně pro obce, ale Praha jich asi bude využívat intenzivněji, protože ze spousty problémů, které tady jsou ve městech, jich na Prahu dopadá nejvíce. Třeba poházené koloběžky na silnicích, nebo Airbnb a s tím související problémy v centru nebo obecně stoupající ceny bydlení.

Postupně se k tomu vrátíme. Možná bych teď dodala, že budete mít možnost v řadě věcí pokračovat z pozice prvního náměstka pro dopravu. Proč vlastně doprava?

Já to beru jako takové potvrzení toho, že trend modernizace města v oblasti dopravy, akcent na MHD, že trend je správný a tohle je nějaká možnost pokračovat ve věcech, které jsme odstartovali, ať už to byly tramvajové tratě nebo metro D.

Zmínil jste několik věcí, například metro. To bylo trochu spojené i s kauzou vašeho pražského předchůdce, kdy v důsledku, že podal trestní oznámení na podezření z korupce (kauza v souvislosti s hospodařením Pražského dopravního podniku - pozn. redakce), tak Evropská investiční banka řekla, že prověří, jakým způsobem kauza probíhá, protože přislíbila Praze peníze právě na stavbu metra. Mělo to nějaký dopad?

Já bych chtěl asi hlavně ocenit to, co Adam Scheinherr (Praha Sobě) na pozici náměstka dokázal v minulém volebním období. Ta laťka před ním byla hodně nízko, to je asi také nutné říci, že startoval z mnohem nižší základny, já teď asi budu mít komplikovanější tempo udržet. Nicméně to, co si myslím, že bych chtěl zlepšit oproti tomu, jak věci řešil on, je komunikace. Komunikace s městskými částmi, koaličními partnery i s veřejností. Myslím si, že to je hodně důležité, politik by měl hodně komunikovat.

Takže narážíte na to, že problém byl v tom, že nekomunikoval? Protože to je jedna z věcí, která se mu vyčítala, že měl informovat...

Ono se to zlepšovalo. Postupem volebního období si troufnu tvrdit, že jsme si to nějak odladili, ale je pravda, že na začátku volebního období jsem se dozvídal některé klíčové informace o změnách v dopravě z médií, což si myslím, že není úplně dobře.

Podporu, kterou přislíbila Evropská investiční banka, to tedy neovlivnilo, co se týká metra?

Nemám tyhle informace. Ale v tuto chvíli stavba metra pokračuje, my se chystáme navázat i dalšími úseky metra D, takže nemyslím si, že by tohle měl být nakonec problém.

Barrandovský most, jedna z nejdůležitějších a nejvytíženějších komunikací v Praze. Zahájila se etapa rekonstrukce, která proběhla, teď se nic moc neděje. Co čeká Pražany dál, na co se mají připravit?

Rekonstrukce Barrandovského mostu je rozplánovaná na několik let. My se tady bohužel ještě několik let budeme potýkat s uzavírkami, které rekonstrukce vyvolává, to je prostě nezbytné, protože každý most potřebuje po nějaké délce trvání generální opravu, Barrandovský není výjimkou. Ostatně je to nejvytíženější automobilový most tady v republice. Oprava měla být ostatně zahájena už před deseti lety, bylo to ve skluzu, my jsme byli skutečně ti, kdo měli odvahu s tím začít, protože dopravu ve městě to jednoznačně ovlivní. Teď nás čeká o prázdninách zase částečná uzavírka Barrandovského mostu, budeme k tomu zase dělat velkou komunikační kampaň tak, aby lidé věděli, na co se mají připravit. Ostatně díky dobře zvládnuté komunikační kampani už na konci našeho volebního období se nám to podařilo zajistit tak, že žádné kolony na mostě nestály. Takže proto říkám, že komunikace měla zlepšující se tendenci v oblasti dopravy, ale myslím si, že potenciál ke zlepšení tam ještě je.

Teď se to zahájí kdy?

Myslím si, že začneme zase nějak v průběhu května a opět celé prázdniny se bude nutné smířit s tím, že most se po částech bude opravovat.

Pronájem luxusního bytu, Praha 2 Vyšehrad, Praha 2

Zobrazit nemovitost

Nejspíš se to zase protáhne? Pokud vím, tak to bylo i loni někdy do 17. října.

Ano, tam je problém v tom, že pochopitelně jsme závislí na počasí, je nutné s tím počítat. A ještě se ukázalo v průběhu rekonstrukce, že bude vhodnější použít speciální materiál, vysoce kvalitní beton, který obsahuje železné jehličky, které ho zpevňují. A že bylo výhodnější dát tam tuhle vrstvu, než tam dávat extra silnou vrstvu asfaltu, která tam byla před tím, protože to most ještě dále zpevní. Za každý den, o který se to protáhlo, lze říci, že jsme prodloužili životnost mostu o jeden rok, což si myslím, že řidiči jistě ocení. Teda ne možná oni, ale spíš jejich děti, kteří asi po tom mostě budou jezdit samoříditelnými auty. Ti to myslím ocení.

Takže to bude jiné než v případě D1?

D1 je asi kapitola sama pro sebe. Mosty je nutné opravit, jinak by spadly a myslím si, že tady jsme měli případ s Trojskou lávkou, nebo když se podíváte do Janova v Itálii, kde jim spadl most, který shodou okolností byl postavený podobnou technologií jako Barrandovský i Trojská lávka, tak to nejsou věci, které lze podceňovat.

Další velký očekáváný projekt je Hloubětínský tunel. V jaké je fázi? Datum zahájení prací ještě stanovené nebylo.

Teď se začne projektovat, předpoklad je, že se dokončí zhruba stejně jako metro D. To znamená v roce 2029 by se tudy mohli první řidiči projet. Hloubětínský tunel je součástí Průmyslového polookruhu, to znamená, mělo by to zvýšit kapacitu silnic v místech, kde teď není ještě dokončený městský okruh. Tunel by se měl začít kopat po dokončení metra D. To znamená, tohle je něco, co se stane ještě dříve. A myslím, že každý, kdo tudy jel, když jedete po Průmyslové dolů a snažíte se třeba odbočit ráno do Vysočan, asi ví, o čem mluvím a proč se to dělá.

Plány jsou stále tedy stejné, nic se nezpozdilo?

Je to věc, která pokračuje a bohužel, jak procesy stavebních řízení, což je státní správa, mimochodem, a nemá šanci to samosprávní politik, jako jsem já, nějakým způsobem urychlit.  Potřebujete vyjádření od životního prostředí, což jsou vlastně ministerští úředníci, kteří vám dávají kulatá razítka. Proces je prostě komplikovaný a my tady jako samospráva, která se snaží silnice postavit, jsme spíše v roli oběti státní správy. Ale děláme maximum, aby to bylo co nejdříve, procesy ale prostě trvají dlouho.

Máte pocit, že se to zlepšuje? O všech těchto procesech mluvíme roky, pořád se srovnáváme s jinými zeměmi, kde to probíhá mnohem rychleji. V řadě případů Polsko může být vzorem, inspirací.

My na to máme těch 17 zákonů pro Prahu. Třeba nám by pomohlo, kdyby u nás třeba na metro nebo silnice ve městě, což jsou veřejně prospěšné stavby, tak kdyby bylo možné používat totéž, co může stát u dálnic, státní železnice, tam je předběžná držba. Což znamená, že je to třeba rychlejší možnost výkupů pozemků. Protože to když jde relativně snadno, tak to trvá rok nebo rok a půl. Je to věc, která by se tím dala urychlit.

Zmínil jste odstavná parkoviště. Problém parkování v Praze zná asi každý, co bude dál? Kapacita asi pořád nestačí, bude někdy vůbec dost prostoru pro parkování?

My jsme za uplynulé čtyři roky přidali více než tisíc míst na P+R parkovištích, což bylo více než se udělalo za deset let před námi. Já bych ještě byl rád, kdyby rozvoj dopravy v našem městě byl řízen na základě dat. To znamená, teď se můžete podívat na web pragozor.cz nebo golemio.cz, kde uvidíte naplněnost jednotlivých P+R parkovišť, jsou tam online graficky zpracovaná data. Určitě se chystáme ale přidávat další P+R parkoviště. Třeba na Zličíně se chystá, kousek dál od nádraží Veleslavín, na tramvajové trati, na konečné má být parkovací dům. Tohle jsou záležitosti, kde budeme přidávat parkoviště tak, aby na každém okraji Prahy byla možnost zaparkovat a dál pokračovat pohodlně MHD. A teď jsme schválili i novou strategii integrovaných teritoriálních investic, což je, že evropské peníze se budou využívat ve prospěch Prahy na území Středočeského kraje, když to zjednoduším. A to je možnost, jak to využít na stavbu dalších P+R parkovišť v prstenci kolem Prahy, což je taky důležité.

Ještě se vrátíme k parkování centru měst a vůbec pohybu vozidel v centru a k případnému zákazu. Jaká je vaše pozice, jak se na to díváte?

My se nechystáme v tuto chvíli nic zakazovat, ale docela určitě chceme a takhle to máme v koaliční smlouvě, zklidňovat centrum, chceme udělat nějakou reformu parkování. Budeme se o tom bavit v koalici i s městskými částmi, jsou významnými aktéry parkování. Městské části tady ve městě určují, kde se mají nakreslit modré zóny, jestli se vůbec mají kreslit. A já si myslím, že pravomocí by klidně v oblasti parkování mohly dostat víc, protože to je záležitost, kterou městské části zvládají.

Vrátíme se taky ještě ke koloběžkám. Vy jste zmínil, že někdy bývá problém odkládání koloběžek na různých místech. Jak vnímáte trend koloběžek a různých dalších mini elektrických vozítek, které by mohly figurovat na ty poslední metry, než se člověk přemístí dál? Jako jednu z alternativ?

Trend je jasný. Zavedli jsme i tu možnost, že když máte roční kupón v lítačce, tak máte nějaké minuty každý den zadarmo na sdílené kolo. Já už jsem to taky několikrát využil, po centru, když se potřebujete přepravit a nechce se vám lézt do metra a tramvaj byla v centru historicky zrušena, tak po rovince to jede moc hezky. Takže tohle je záležitost, kterou město podporuje, ale problémem jsou poházené koloběžky na ulici. Tam bohužel město pravomoc nemá donutit provozovatele přímo s tím něco dělat. Je to věc, kterou se teď zabýváme a snažíme se, abychom získali pravomoce. A tom a je i těch 17 zákonů pro Prahu.

Cyklisté a pruhy, jedna z dalších kapitol. Někdy vedení, kudy pruhy jdou, nebývá rozhodně ideální. Budí rozpaky a člověk si říká, jestli je to bezpečné jak pro cyklistu, tak z pohledu řidiče, protože ten taky někdy neví, jak se zachovat. Pomohlo to? Jsou statistiky, že tohle je cesta, kterou zrovna Praha potřebuje, protože nejsme úplně ideálně na rovince?

Na rovince není celá Praha, ale třeba centrum na rovince je, po rovince dojedete třeba do Karlína. Je třeba počítat s tím, že cyklista se vám může na silnici ve městě objevit kdykoliv, kdekoliv. To je důležité si uvědomit, že cyklisté tady jsou a jezdí. To znamená nějaký cyklopruh na vozovce vám spíše jako řidiči pomáhá si uvědomit, že tady v tomhle místě s cyklistou můžete počítat a trochu to zpřehledňuje dopravu. Já nemám teď žádnou informaci od městských částí, že by chtěly nějak upravovat cyklopruhy, které byly nakreslené v městských částech. Jediný požadavek, který došel, byl tuším od městské části Prahy 13, jednalo se o ulici Bucharova, kde se to vyřešilo světelnou signalizací. Cyklisti tam mají semafor na přejíždění přes silnici, když to zjednoduším. Tak tohle je záležitost, na které se buďto dělá, nebo je před dokončením, a nebo už byla možná dokonce dokončena. Co já bych chtěl, je, aby to nicméně bylo pojaté víc koncepčně, aby to nebylo o náhodném kreslení nějakých pruhů, ale abychom měli koncepci a jasný výhled třeba na čtyři roky, kde chceme budovat hlavně oddělené cyklostezky, protože na tom si myslím, že je i shoda a že to je preferovaný způsob jak cyklistiku řešit u nás ve městě. Nicméně samozřejmě jednak to něco stojí, a hlavně je to prostě stavební úprava, takže zase potřebujete všechna ta kulatá razítka. A to už jsme řešili, že to se nestane úplně samo sebou.

Když jste zmínil, že to je preferovaný způsob, tak to znamená, že to je základě dat zjištěno, že by to cyklisté skutečně využívali? Protože často vidíme, že jsou udělané cyklostezky, ale nikdo po nich nejezdí.

Zaznamenali jsme velký nárůst cyklodopravy v době covidu, to se určitě odbrzdilo. Co se týče toho, kde cyklisté jezdí a nejezdí, tak to je věc, kde si myslím, že můžeme rozvinout další použití moderních technologií. My teď máme odstartovaný pilot, že umělá inteligence je vám schopna anonymizovaně spočítat, kolik nákladních aut, osobních aut, cyklistů nebo chodců vám projde záběrem městské kamery. A to jsou ta data, která budeme vyžívat pro plánování města. Pochopitelně v zimě jezdí méně cyklistů než v létě, to je nutné si uvědomit, ale otázka bezpečnosti je pro rozvoj cyklistiky ve městě klíčová, to nám vychází ze všech průzkumů. “Já bych jezdil na kole, ale nepřijde mi to bezpečné“  -  to nám tady vychází dlouhodobě, třeba i deset let zpátky.

Zmínil jste umělou inteligenci. Máme tady chytré dopravní systémy a všechny další technické vymoženosti, chystáte nějaký zajímavý projekt pro Pražany, který by je mohl překvapit?

Určitě ano. Já připomenu, že tady máme pražský inovačním maraton, teď byla uzávěrka přihlášek na tento ročník a do toho se hlásí třeba i mladí lidé se zajímavými nápady. A některé. které jsou nakonec prohlášené za vítězné a projdou do finále, tak jsou potom zaváděny ve městě. Takže myslím, že v minulém ročníku zabodoval projekt  zvaný řadička, což je o tom, že parta nadšenců vymyslela způsob, jak zefektivnit řazení tramvají na výhybkách, na křižovatkách. A tohle je věc, která se bude zabudovávat do systému řízení povrchové dopravy Dopravního podniku, díky tomu budou moci tramvaje projíždět křižovatkami rychleji. To nám na frekventovaných tratích, jako je třeba přes centrum - Ječná, I.P. Pavlova a takové trasy, umožňuje navýšit kapacitu. Tohle je tak záležitost, která bude mít zcela reálný dopad do života Pražanů a je to nějaká inovace, kterou město podpořilo.

Teď na nejnovějším ročníku vás něco zaujalo?

Je tam nějakých 43 přihlášek, ještě jsem všechny neviděl. Ale předpokládám, že taky z toho vypadne něco zajímavého, tak jako z minulých ročníků. Ale obecně největší rozvoj tady toho tak zvaně smart city, to znamená využívání chytrých technologií ve městě, tak je určitě v oblasti dopravy. To jsou umělé inteligence, co počítají třeba auta nebo mobilní monitoring veřejných prostranství. To je o tom, že my tady máme flotilu nějakých aut, ať už jsou to popeláři nebo třeba další auta pražských služeb, nějaká úklidová nebo další vozidla, která lze osadit kamerou a ono to měří průjezdy. Je to pak schopné říci, tudy by třeba neprojel hasičský vůz v momentě, kdy by bylo potřeba a je schopen informaci někam anonymizovaně poslat a na základě toho lze jednat a zabránit třeba nějaké katastrofě. A těch projektů takového typu je vícero, buďto v dopravě nebo v oblasti ekologie. To jsou záležitosti, na které se budeme soustředit.

Exprimátor Pavel Bém se vrací na magistrát, můžete to okomentovat?

Je to o tom, že se stal členem komise v oblasti protidrogové problematiky, to je oblast, kterou má na starosti ODS. Je to jejich nominant a pochopitelně, za tu nominaci jsou odpovědní lidé z ODS.

Vrátíme se k městu, vy jste uvedl, že Praha je ideálním místem, že máte Prahu rád, co je na Praze nejcennější?

Myslím si, že to je komplex věcí. Nevím, jestli to je vidět, mám na stole skleněnou krychli, to je ocenění: Praha místo pro život. První místo, které jsme dostali v roce 2022. Na stěně mi visí k tomu i ocenění na papíře. To je věc, kdy se zkoumá komplex, třeba kulturní vyžití, pracovní příležitosti, dostupnost zdravotní péče a spousta dalších věcí. A tohle dohromady utváří výhody života ve městě. A to je to, co je na Praze, myslím si, to nejcennější.

Pokud byste měl vzít rodinu v Praze na dovolenou, co byste zrealizoval?

Je důležité si uvědomit, že v Praze trávíme celý rok. Já jsem za ty čtyři roky byl na dovolené v zahraničí myslím jenom jednou. Kdybych sem ale někoho zval, ať se přijede podívat, tak bych se podíval, jaké kulturní akce se zrovna v Praze dějí, to je o tom pochopitelně, jaký má člověk vkus. Nemusí to být zrovna Pražské jaro, máme tady metronom, máme tady Signal Festival, je tady Letní Letná, je tady spousta akcí, které Praha nějakým způsobem podporuje. Určitě bych je pozval k návštěvě pražské zoo, nejen kvůli luskounovi a malému luskouňátku, které se tam narodilo, ale obecně je naše zoologická zahrada na předních příčkách. Teď tam zahájíme stavbu pavilonu Arktida, tam budou lední medvědi. Nedávno byla dokončena rezervace Dja, tam se přesunuly gorily. Pořád se tam něco děje. A docela určitě a pochopitelně centrum, chráněné UNESCO, tak to je si myslím odkaz našich předků, na který se stojí za to mrknout.

Kdybyste měl říci, jestli je něco z turistického hlediska, co by Praze prospělo? Když se podíváte třeba do okolních měst, je tam něco pro inspiraci?

Zahájili jsme proces výstavby Vltavské filharmonie. To je záležitost, která tady taky dlouhou dobu spala, nikdo moc nevěděl, jak se k tomu přesně postavit, my jsme udělali architektonickou soutěž, to byla architektonická událost v globálním měřítku, v  rámci předchozího období. Takže myslím si, že to bude skutečně způsob jak s velkou pokorou, ale velkoryse, doplníme kulturní odkaz našich předků. Je to stavba, návrh, který vyhrál v architektonické soutěži, která bude skutečně pro všechny, nejenom pro lidi, kteří půjdou večer dovnitř té budovy, ale tam to bude žít celý den. A i pokud nepůjdete dovnitř, tak budete moci využít předsunutých terásek na to, abyste se zase podívali na město trochu z jiného úhlu. To je záležitost, která se taky ještě protáhne, ale už se začalo projektovat podle návrhu, který vyhrál v soutěži, zvítězilo renomované dánské studio BIG. To si myslím, že posune naše město zase o kousek dál ve srovnání s dalšími metropolemi.

Kdybychom měli skončit dopravou, myslíte si, že někdy budou Pražené z hlediska dopravy spokojeni?

Tady se chystají velké změny a myslím si, že do jisté míry zlomový by mohl být rok 2035, což je rok, kdyby už by mělo být hotové metro D a určitě by měl být dostaven městský okruh a měl by stát výrazně pohnout i s pražským okruhem, tedy dálnicí D0, obchvatem Prahy. A myslím si, že by měly být vyřešeny i projekty jako železnice na letiště nebo metro S, to jsou železniční tunely pod centrem města (metro S mý být projekt pro novou pražskou podzemní klasickou železnici s dvěma větvemi, která má posílit regionální dopravu, odlehčit dosavadním železničním tratím na povrchu a umožnit jejich využití pro vedení vysokorychlostních vlaků na Hlavní nádraží - pozn. redakce). Spousta věcí by se měla do té doby pohnout. Ale je nutné počítat s tím, že pochopitelně i počet obyvatel Prahy bude vzrůstat, takže to bude takový nikdy nekončící proces.