- CZ
- EN
- SK
Zvířata ve službách cestovního ruchu. Lákadlo pro turisty příštím rokem končí!
Názory odborníků se liší. Jedni tvrdí, že zvířata trpí, ti druzí zase, že řada činností, které vykonávají, je pro ně přirozená. Lidem přece zvířata sloužila od nepaměti. Kde je ale pravda?
V nejedné pohádce se veze princezna v kočáře taženém párem koní. A ne jedna holčička touží být alespoň na okamžik princeznou a svézt se ve stejném kočáře. To se jí v řadě měst může splnit. Například v Praze na Staroměstském náměstí stačí zaplatit 900 Kč a vyrazit na okružní jízdu. Ale už pouze rok.
Od ledna 2023 totiž místa určená pro odstavení turistických kočárů z pražské metropole zmizí. Rozhodli o tom radní v závěru loňského roku.
„Provoz koňských povozů ve městě je problematický a zvířata podle odborníků trpí,“
uvedl pro LP-Life radní Adam Zábranský. Pražští radní svým rozhodnutím reagovali na kampaň Kůň není stroj, která dlouhodobě poukazovala na špatné podmínky koní. Podle nich jde o turistickou zábavu, která zvířatům způsobuje zdravotní problémy. Vdechují zplodiny, chodí po nevhodném terénu, a jsou vystavena estrémním teplotním podmínkám. S tím ale cech fiakristů, který kočáry v Praze provozuje, naprosto nesouhlasí.
V Praze byly kočáry odjakživa
Předseda Cechu fiakristů Josef Kočovský je koňákem od malička a, bez nadsázky řečeno, jim rozumí. Léta závodil v koňských spřeženích a může se pochlubit řadou medailí a diplomů. Po revoluci stál u zrodu nové éry koňských kočárů v Praze.
„Navázali jsme na bohatou historii, která tady byla do padesátých let. Kočáry s koňmi vždy k Praze patřily stejně jako například k Vídni nebo Salzburgu,“
řekl pro LP-Life. Podle něho se nedá v žádném případě mluvit o tom, že by koně trpěli.
„Kůň je zapřažený maximálně šest hodin denně, 18 dní v měsíci. Má speciální podkovy určené pro chůzi po dlažbě,“
řekl pro LP-Life Josef Kočovský.
Jak funguje kůň
Teplota zdravého koně se pohybuje v intervalu 37,5 až 38 °C a s tělesným zatížením se příliš nemění. Udržení konstantní tělesné teploty je pro koně velmi důležité, a proto má vyvinutý složitý termoregulační systém, díky němuž dokáže teplotu těla vyrovnávat. Podle Kočovského se tedy nezakládá na pravdě to, co tvrdí kampaň Kůň není stroj - tedy že v létě trpí horkem a v zimě zimou.
„Zjednodušeně řečeno, jeho tělo se v létě dokáže ochladit a v zimě zahřát,“
řekl Josef Kočovský. A za pravdu mu dává i předseda Asociace svazu chovatelů koní a veterinář Jaroslav Dražan.
Jsou nejlepší v Evropské unii
Podle prezidenta asociace a veterináře Jaroslava Dražana je pražský cech fiakristů z hlediska zabezpečení a ochrany zvířat nejlepší v Evropské unii.
„Na Staroměstském náměstí a v okolí jsou nejlépe obstaraní koně, protože ti, co o ně pečují, jsou staří zkušení koňáci,“
uvedl pro LP-Life Jaroslav Dražan. Argumentuje i tím, že provoz pražské jízdní police problémem není. Reagoval také na argumenty týkající se nevhodnosti prostředí pro koně.
„Fiakristé se pohybují prakticky po bezprašném povrchu, který vůbec nedosahuje prašnosti původního prostředí. Kdyby toto prostředí mělo být tak škodlivé, tak by trpěli statisíce psů a koček žijících v Praze,“
uvedl pro LP-Life Jaroslav Dražan.
Království za koně
Koně byli domestikovány pro potřebu lidí. Jejich využití je velmi různorodé a v dějinách lidem vždy věrně sloužili. Například jako tažná síla při budování Prahy. Podle Dražana jsou na to prochováni a selektováni.
„Je to pro ně zcela přirozené. Naopak pokud zůstanou 24 hodin zavřeni v konírně, můžeme mluvit o týrání,“
vysvětlil Dražan.
Fiakrem po Vídni
Jízda kočárem taženým párem koní patří k Vídni stejně jako chrám svatého Štěpána a velké ruské kolo. Při jízdě lze pohodlným způsobem poznat krásy města. Samotné slovo fiakr je původem z francouzštiny a odkazuje na stanoviště kočárů k pronajmutí, které se nacházelo v pařížské ulici Rue de Saint Fiacre. V roce 1720 byly kočáry, kterým se tehdy říkalo Janschkyho vozy, přejmenovány na fiakry a očíslovány. Také ve Vídni patřili vozkové často k originálním městským postavám. Ani dnes si rakouskou metropoli nedokážeme bez fiakrů představit a jejich stanoviště najdete na různých místech města. A opět je tu jistá spojitost s Prahou. Plachetky na zachycování trusu převzali Vídeňáci v devadesátých letech minulého století od našich lidí.
Nejen koně pracují
Už několik desetiletí přepravují oslíci na ostrově Santorini turisty od pobřeží až k bílým domům hlavního města Fira na vrcholu ostrova. Přes pět set schodů nahoru, pět set schodů dolů. Jenže počet turistů na ostrově díky výletním lodím roste každý rok a u zvířat se začínají objevovat známky vyčerpání a problémy s páteří. Kritikům například vadí, že zvířaty se často nechávají nosit obézní návštěvníci. Řecká vláda už proto vyhlásila omezení, podle kterého mohou zvířata nést maximálně 100 kilogramů těžký náklad. Tvrdí, že je nutné zavézt váhový limit. Pro běžného osla by váha pasažéra neměla přesáhnout 60 kilogramů.
Thajsko a sloni
Sloni a a Thajsko k sobě neodmyslitelně patří. Chobotnatci jsou považováni za posvátné a často jsou chováni lidmi jako hospodářská zvířata, která pomáhají při nošení těžkých břemen. A za poplatek se na nich mohou svézt také turisté. Také v případě této atrakce však bijí ochranáři na poplach. Argumentují tím, že sloni jsou nuceni pracovat dlouhé hodiny a při výcviku jim trenéři zlomí psychiku. Většina slonů, kteří se používají k jízdě, je údajně odchyceno nelegálně a prodáno z Myanmaru do zajetí v Phuketu a dalších turistických míst.
Egypt a velbloudi
Stejně jako u nás a v Evropě využíváme koně, v Egyptě jsou to velbloudi a osli. Nejen že jsou zde využíváni k těžké práci a k turistickému pohodlí, například velbloudi slouží i jako nosiče potápěčského vybavení včetně těžkých lahví, které karavany přepravují na místa, kam se nelze dostat autem. Velbloudí potápěčské safari je většinou stejně drahé jako safari na lodi, kdo jej však jednou zakusil na vlastní "zadek", příště již jde raději pěšky. Velbloudi jsou hojně využívání i v okolí největších turistických atrakcí, jako jsou pyramidy v Káhiře, Údolí králů, Luxor a Assuán. Většinou si můžete vybrat. zda se chcete tradičně pohupovat na hrbu velblouda nebo si sedate do pohodlnějšího, ale dražšího fiakru taženého koňmi.
"Velbloudí potápěčské safari je v Egyptě běžné a turisté ho milují. Cesta na velbloudu trvá klidně i dvě hodiny. Buď můžete sedět v sedle, nebo jej jen nechat nést vaši těžkou výstroj. Když dosáhnete cíle, velbloudi dostanou většinou najíst a položí se na pláž, kde odpočívají, někteří jsou ale schopni se zvednout a sami dojít zpět domů i několik kilometrů. S jídlem pro ně je to v Egyptě problém, stejně jako kozy se někdy živí papírovými kartony na ulicích, i když je pravda, že se beduíni snaží o to krmit je správně a dostatečně,"
řekla pro LP-Life Kristina Vacková, která žila v Egyptě, kde se živila potápěním.
Krotké šelmy
Podobný scénář lze spatřit i u takzvaných tygřích chrámů, které nabízejí focení a hlazení tygrů. Podle ochranářů zvířat jsou však šelmy drženy v malých klecích v naprosto nevyhovujících podmínkách a jsou jim podávána sedativa, aby si je turisté mohli hladit.
Svatý patron zvířat
Mezinárodní den zvířat připadá na 4. října. Přesně v ten den roku 1226 zemřel františkánský mnich Sv. František z Assisi, který pečoval o opuštěná, nemocná a týraná zvířata. A právě proto se na tento den svátek zvířat stanovil. Dost možná by měl vést k zamyšlení, co pro nás zvířata znamenají, co je pro ně dobré a co už je za hranicí a vede jen k dobře placeným atrakcím pro turisty.
Zdroje: čtk, noridingelephants.org, zajimavaevropa.cz, udrzitelnyzivot.cz, svatky-centrum.cz, vlastní dotazování
