- CZ
- EN
- SK
Češi vypijí nejvíce alkoholu v Evropě. Studie ukázala, že zdanění alkoholu by mohlo zachránit rozpočet
Čechům aktuálně patří první místo mezi evropskými pijáky alkoholu. Alespoň podle statistik měřící spotřebu čistého alkoholu na osobu. Covidová pandemie vyvrátila mýtus o tom, že za prvním místem v pití alkoholu stojí opilecká turistika. Výzkumníci přišli s analýzou, jak zvýšením daní na alkohol snížit konzumaci, ulevit tak českému zdravotnictví a přilepšit státnímu rozpočtu.
Zvýšení spotřební daně na alkohol se stalo součástí konsolidačního balíčku vlády s cílem zalepit díry v rekordních schodcích státního rozpočtu. Daň, která se uvaluje na vybrané komodity (spotřební daň), má buď za cíl navýšit příjmy státního rozpočtu anebo cenou regulovat množství prodaného zboží s negativními externalitami pro společnost.
Alkohol je zboží s proměnnými na obou stranách této rovnice. O negativních účincích na lidské zdraví odborníci nepochybují. Podle aktuální studie společnosti PAQ Research odhadují vědci finanční škody pití alkoholu pro českou společnost minimálně na 35 miliard korun ročně, zejména s ohledem na zatížení zdravotního a sociálního systému a také s ohledem na sníženou produktivitu.
Množství vypitého alkoholu v ČR zároveň přináší značný potenciál pro zvýšení příjmů státního rozpočtu. Česká republika je země s největším množstvím vypitého alkoholu na osobu v celé Evropské unii. Výzkumníci navíc podotýkají, že jen zanedbatelný vliv na statistiku má opilecká turistika. Zejména Praha je častým cílem návštěvníků jejichž výletním plánem, je se oddávat radovánkám s levným českým alkoholem. Ovšem data z dob covidových uzávěr ukázala, že vliv tohoto fenoménu na spotřebu celé země byl v minulosti přeceňován.
Spravedlivé daně vs. byrokratické nesmysly
Jenže ani konsolidační snahy nepřišly s úpravou spotřební daně na populární neřest, která by přinášela značné příjmy pro státní pokladnu a o výrazném omezení konzumace alkoholu v Česku rovněž nemůže být řeč. Základní mezerou v posledních úpravách se stalo protežované téma nulové spotřební daně na víno a cidery. Řada vládních politiků s touto výjimkou není spokojena.
"Daně mají být co nejpřehlednější a co nejspravedlivější. Nechci, aby jeden druh alkoholu nebyl zdaněn, zvlášť když v rozpočtu řešíme každou korunu. A je to po utrácení minulé vlády nutné. K debatě o zdanění tichého vína se vracíme a podle mého názoru není prostor pro výjimku,
uvedla v létě předsedkyně vlání strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Zvyšování spotřební daně dlouhodobě patří k politice opozičního hnutí ANO a je častým argumentem ex-ministryně financí Aleny Schillerové na to, jak zlepšit nelichotivou bilanci státního rozpočtu. Jenže politici v této otázce zdaleka nejsou za jedno.
"Varoval jsem před tím, žádné překvapení. Platí to nejen o zdanění cigaret nebo alkoholu. Čím vyšší jsou daně a čím víc mají lidé pocit, že stát jejich peníze utápí ve stále bobtnající byrokracii a populistických nesmyslech, začnou hledat únikové cesty,"
tvrdil na síti X např. poslanec Jan Skopeček (ODS) s poukazem na to, že při zvyšování cen alkoholu a cigaret se lidé obracejí na černý trh nebo se přesouvají k levnějším značkám. Zdravotními riziky spojenými s nadměrnou konzumací návykových látek se nezabývá.
Nejde jen o daně, ale hlavně o zdraví
“Závažné dopady na zdraví lidí i celou společnost má hlavně nadměrné užívání alkoholu, ačkoliv, a to je třeba zdůraznit, zdravotní rizika existují při jakémkoliv způsobu konzumace a žádné zcela bezrizikové užívání alkoholu zkrátka neexistuje. Cenová politika není jediným nástrojem jak ovlivnit spotřebu alkoholu u nás, patří však rozhodně mezi nejdůležitější. Potvrzují to mnohé zahraniční studie i experimenty u nás – cena ovlivňuje poptávku po alkoholu. Platí přitom, že škodlivý je alkohol ve všech alkoholických nápojích, čemuž by měla každá reforma, která má mimo fiskálního cíle také cíl zlepšit zdraví veřejnosti odpovídat,”
uvedl v komentáři ke studii PAQ Research adiktolog Miroslav Barták z 1. lekářské fakulty Univerzity Karlovy a potvrdil, že cena a dostupnost alkoholu má zásadní vliv na zdraví populace.
Výzkumníci pak poukazují na řadu mezer v současném systému danění alkoholu. Jelikož se spotřební daň nijak nevalorizuje a současně stoupají výdělky v celém hospodářství, je alkohol stále dostupnější. Za necelých dvacet let podle studie jeho cenová dostupnost stoupla dvojnásobně.
Právě absence spotřební daně na tzv. tichá vína má závažný dopad na snahy omezit celkovou spotřebu alkoholu v zemí pijáckých premiantů Evropy. Čistý alkohol ve vínu je mnohem levnější než např. v tvrdém alkoholu, u něhož se spotřební daně zvyšují nejvíce. Sem pak spadají i nejlevnější např. krabicová vína, která jsou velmi častým cílem nemajetných alkoholiků.
Ačkoliv odpůrci zdanění vína argumentují podporou domácích maloproducentů, 70 % zkonzumovaného vína v Česku se dováží, zejména ze zemí jako je Maďarsko, Slovensko nebo Itálie. Revize daní navržená výzkumníky tak má potenciál přivést do státního rozpočtu až 17 miliard korun ročně a možná i ukončit premiantství Česka v nelichotivé statistice.
Zdroje: paqresearch.cz, e15.cz, wikipedia.org, twitter.com, autorský text
