Stavebnictví se blýská na lepší časy. Očekává se vysoký zájem o nové byty a investice do dopravních projektů
Domácí stavebnictví by mohl letos nakopnout pokles úrokových sazeb z hypoték, nižší míra inflace a velké investice do dopravních projektů. Po letech propadu se tak očekává růst o necelá dvě procenta. Přesto hrozí, že se budou stavby povolovat stále pomalu a konečné ceny dál růst.
Podle dat Českého statistického úřadu domácí stavebnictví poslední dva roky klesalo. Loni to bylo zejména kvůli propadu bytové výstavby. Přesto je několik důvodů k optimismu: tím hlavním je skutečnost, že se stavební výrobě v posledních několika měsících poměrně daří. V prosinci její růst v meziročním srovnání zrychlil na 10,8 a v lednu na 8,2 procenta. V předchozích měsících přitom uvedený sektor vykazoval buď jen velice mírné posilování, nebo dokonce propady o 6, 5 až 7,5 procentních bodů, což vedlo v konečném důsledku k celkovému ročnímu průměrnému poklesu produkce o 1,4 procenta.
„Stavebnictví má v letošním roce šanci k mírnému růstu, minimálně už proto, že poslední dva roky se jeho produkce snižovala,"
potvrdil uvedený předpoklad ČTK ekonom banky Creditas Petr Dufek. Podle analytika Komerční banky by to mohlo přinést posílení oboru o necelá dvě procenta.
Digitalizace stavebního řízení
Přesto zůstává několik otazníků. Tím prvním je nepovedená digitalizace stavebního řízení, s jejímiž následky se stavební úřady stále ještě potýkají. Pro ilustraci: V druhém loňském pololetí úřady vydaly jen zhruba 35 tisíc stavebních povolení, což je nejnižší pololetní výsledek za posledních 25 let.
Do začátku dubna by však už mělo mít všech 652 stavebních úřadů možnost propojení nových digitálních systémů s těmi staršími. Zavádění tohoto bypassu, zahájené v polovině ledna, však původně n narazilo a problémy s různým nastavením systémů, zejména spisové služby, což brání plošnému propojení. Dodavatel původních systémů proto na dálku upravil databáze a opravil napojení na spisovou službu.
Přesto stále vládne nejistota, jak bude propojení obou systému v praxi plošně fungovat, což majitel a šéf jedné z největších developerských firem popsal lakonicky:
„Přináší to obrovský chaos,“
uvedl Dušan Kunovský ze společnosti Central Group na nedávné konferenci Summit stavebního rozvoje.
Hlad po novém bydlení a nových projektech však může narážet ještě i na jiné překážky, především pak nedostatek personálu stavebních úřadů.
Růst cen
Studie Central Group a poradenské firmy KPMG uvádí, že se současné ceny bytové výstavby zvedly oproti roku 2015 o 126 procent. Náklady na pořízení pozemků pak zdražily dokonce o 150 procent. To vše se samozřejmě odráží i ve výsledných cenách bytů.
Jen za loňský rok se ceny nových bytů v Praze, která představuje největší rezidenční trh v Česku, vyšplhaly na historická maxima. Prodejní ceny zde vzrostly hned o desetinu na necelých 157 tisíc korun na metr čtvereční, zjistily společnosti Central Group, Skanska a Trigema. Podle nich se navíc konečné ceny v tomto roce zvednou o dalších 5 až 10 procent.
„Růst cen v minulém roce ovlivnilo zařazení nových, dražších projektů a růst cen u části projektů ve stávající nabídce. Ke zdražení rovněž přispěl úbytek marketingových bonusů a rostoucí náklady na stavební a projekční práce. Hlavní příčinou růstu cen nových bytů v Praze ale zůstává dlouhodobě nefunkční proces schvalování nové výstavby, který vede k nedostatečnému doplňování nabídky. V kombinaci se silnou poptávkou tak lze i letos očekávat další nárůst,“
potvrdil LP-Life uvedený trend předseda představenstva Skanska Residential Petr Michálek. Problémy na nabídkové straně popsal v tiskové zprávě také Kunovský.
„Nabídka nových bytů je kvůli nefunkčnímu povolování dlouhodobě naprosto nedostačující. Kvůli tomu jsou jejich ceny minimálně o 15 procent dražší. Stát přichází o desítky miliard korun na daních a poplatcích, nám to komplikuje byznys a bydlení je pro lidi stále méně dostupné. Je naprosto nepochopitelné, že s tím stát není schopen tak dlouho nic udělat.“
Dopravní stavby až za 160 miliard
Stavebnictví, které by se mělo navrátit opět k růstu, však rezidenční trh nezachrání. Akcelerátorem má být zejména rekordní výstavba dopravních staveb. Investice do nich dosáhnou rekordních 160 miliard korun. Stát plánuje například zmodernizovat 47 kilometrů železničních tratí, otevřít více než 50 kilometrů dálnic a zahájit klíčové stavby, jako je rychlotrať Brno – Přerov nebo trať z Prahy do Kladna přes Letiště Václava Havla.
Trh s kancelářskými prostory pak bude čelit prohlubujícímu se nedostatku kvůli několikaletému, velmi nízkému množství nové výstavby. Vzniknout by naopak mělo například milion metrů čtverečních průmyslové plochy. Zvýšit by se také měla investiční aktivita. Investovat budou převážně čeští podnikatelé, ve větším by se mohl začít vracet i zahraniční kapitál, předpovídají experti.
Zdroje: vlastní dotazování, ČTK, Central Group, Summit stavebního rozvoje
