Cestování se zdraží a přijdou povinné rezervace, říká odbornice. Benátky nebo Santorini jsou zahlceny overturismem
Dlouhé fronty a neustále upozorňování na to, že někdo někomu stojí v objektivu kvůli pořízení lukrativního snímku. To jsou jedny z průvodních jevů letního pobytu v těch nejslavnějších turistických lokalitách. Drobná obtíž pro turisty je však dlouhodobou frustrací pro místní, kteří se kvůli návalu turistů začínají bouřit. Ačkoliv na jedné straně stojí příjmy z cestovního ruchu, proti nim stojí hrozba prudkého zdražování a omezených zdrojů, např. pitné vody. Masový turismus má své hranice.
Během restrikcí způsobených koronavirovou pandemií se mohlo zdát, že masový turismus se již nikdy nevrátí do časů své největší slávy. Lidé se začali přeshraničnímu turismu vyhýbat a úbytek těchto cest např. z České republiky dosáhl na 85 % v roce 2021. Jenže nyní je vše zapomenuto a lidé se rozhodli v tomto ohledu dohnat, co se dá.
Začátkem prázdnin na sebe turistický nával dal vědět na nečekaném místě. V srci domácího leteckého provozu, když na pražském letišti zkolabovala distribuce odbavených zavazadel, mj. kvůli enormnímu zájmu o charterové lety. S pokračujícím létem však v turistických destinacích stoupá nervozita ohledně proudících turistů a lidé se proti nim začínají bouřit. Symbolem protestů se stal útok vodními stříkačkami na turisty v Barceloně 6. července.
Cestování se stalo životním stylem, jednoduše už to takhle dál nejde
Právě Španělsko je centrem těchto protestů. Není se čemu divit. Ačkoliv u nás kraluje zahraniční popularitě blízké Chorvatsko, země na Pyrenejském poloostrově stojí v čele žebříčku celosvětové turistické popularity (těsně za první Francií).
Starosta Barcelony Jaume Collboni nedávno oznámil, že chce zvýšit turistickou daň pro některé cestující na výletních lodích. Daň je definována podle doby pobytu ve městě a týká se turistů, kteří navštíví město na méně než 12 hodin, a způsobují další tlačenice u hlavních atrakcí, jako je katedrála Sagrada Familia, pěší promenáda Las Ramblas v gotické čtvrti a Gaudího park. Právě lodní turisté se vykazují tímto chováním.
Současná turistická daň je třetím největším zdrojem financí Barcelony, která v loňském roce získala přibližně 100 milionů eur (cca 2,5 miliardy Kč) od cestujících na výletních lodích, kteří za vstup do města platí 6,25 eura (cca 160 Kč), a dalších návštěvníků, kteří se ubytovávají v hotelech a jiných turistických ubytovacích zařízeních (tzv. vzdušné).
Starosta Collboni také hodlá ukončit platnost licencí pro přibližně 10 000 bytů, které jsou v současné době schváleny pro krátkodobé pronájmy. Ceny nemovitostí jsou jedním z hlavním akcelerátorů opakovaných španělských protestů, jejich ceny se totiž rychle navyšují a místní mají problém dovolit si vlastní bydlení.
"Cestovní ruch má v současné době úplně jiný charakter, než tomu bylo před 10- 15 lety. Služby se zpřístupnily masám, existuje nepoměrně více hotelů, letních i zimních rezortů, vzdušný prostor je přeplněný k prasknutí - a to vše vede k tomu, že lidé mají větší chuť cestovat. Ostatně patří k dobrému tónu v konverzaci či na sítích, kde kdo byl, co viděl, kam zase jede,"
vysvětlila, co za fenoménem overturismu stojí odbornice na cestovní ruch Nora Dolanská pro LP-Life.cz.
Benátky nebo Santorini omezují turismus, proti jsou podnikatelé v cestovních ruchu
Se zahlcením návštěvníky nebojují jen ve Španělsku. Průkopníkem turistických mezení jsou zejména italské Benátky. Ve městě ke vstupnímu poplatku již přistoupili, nově vešla v platnost omezení pro turistické skupiny. Ty mohou mít pouze 25 účastníků a zakázáno je používání megafonů, typických pro velké turistické skupiny.
Další populární destinací kolabující pod náporem turistů je řecký ostrov Santorini. Žije zde 15 tisíc lidí, ale během sezóny na ostrov zavítá 3,5 milionů návštěvníků. Na místě začíná docházet pitná voda a dopravní infrastruktura je zde zcela zahlcená. Od chodníků, přes úzké cesty zaplavené autobusy až po zahlcení výletními loděmi. Místní úřady chtějí omezit množství turistů na ostrově na polovinu, proti se staví zástupci turistického byznysu.
Cestovní ruch se podílí na českém HDP čím dál více a jeho omezení by zemi s dlouhodobými ekonomickým problémy v tomto ohledu příliš neprospělo. Příliv turistů aktuálně stoupá a Řecké zisky z tohoto odvětví stouply o 16 %.
"Do budoucna je třeba tyto snahy usměrňovat a to několika způsoby - větší finanční zátěží ( zvyšováním cen vstupného, letenek, pronájmů atd.), technickým omezením (nutnou rezervací, omezováním kapacit návštěvníků v daný čas, objednávkovým systémem apod.) a nakonec to nejtěžší - přesvědčováním. Musíme se vice snažit přemýšlet o tom, kdy a kam chceme jet, jak budeme nejméně zatěžovat místní prostředí, kde jsou jiní doma a jak se postarat o to, aby nás nevnímali jako vetřelce, ale milé hosty,"
uzavřela Dolanská s tím, že současné trend y v masovém turismu nejsou udržitelné a budou muset projít řadou změn.
Zdroje: ČT, cnn.com, bestdiplomats.com, csas.cz, srovnejto.cz, aktualne.cz, vlastní dotazování, autorský článek
