Církev investuje miliardy do nákupu bytů a stává se tak velkým hráčem trhu s nájemním bydlením
Domácí církev masivně nakupuje nové byty. V hledáčku jsou ty nejzajímavější rezidenční projekty v Praze a Středočeském kraji. Příjmy z pronájmu mají pomoci financovat údržbu kostelů či podporu církevního školství. Postupně se tak věřící zařazují mezi největší domácí institucionální investory.
Veřejným míněním v posledních dnech zahýbala kauza katolické církve, která je kvůli odvolání kněze Marka Váchy z pozice vikáře pražské akademické farnosti osočována z přílišného konzervatismu, jenž brání novým myšlenkám a přístupům.
Přesto se najde oblast, v níž se církevní hodnostáři projevují až nebývale progresivně. Díky realitnímu podnikání a vlastní obchodní značce XPlace už totiž investovali miliardy korun do nákupu nových nemovitostí.
Příjmy z pronájmu
O tom, že se věřícím takové aktivity vyplácí, svědčí fakt, že na nich díky pronájmu vydělávají rok od roku více. Před dvěma roky to bylo více než 21 a loni už dokonce 32 milionů korun. Do konce letošního roku by mohla církev vlastnit až 550 bytů, což by jí mohlo vydělat okolo 160 milionů. To odpovídá výnosnosti pohybující se okolo 4 procent.
„Naší ambicí je v následujícím desetiletí postupně nabídnout až tisíc bytových jednotek se skutečně pestrou nabídkou, ať už se jedná o velikost bytu, jeho lokalitu nebo další přidružené služby v okolí,“
uvedla pro LP-Life ekonomka Arcibiskupství pražského Linda Dolečková.
Jedním z důvodů, proč se církev do realitního byznysu pustila, je skutečnost, že jí v roce 2043 skončí výplata náhrad za nevydaný majetek, který stát náboženským institucím v rámci komplexního majetkového vyrovnání splácí.
Aktuálně jdou výnosy na financování hlavní činnosti církve, tedy zejména na duchovní služby, podporu církevního školství, základní údržbu kostelů a podporu jednotlivých farností. Každoročně si musí podle ekonomky vydělat více než 250 milionů čistého. Příjmy z pronájmu jsou proto také vítanou injekcí. Přesto pražské arcibiskupství argumentuje, že má její realitní podnikání celospolečenský přesah.
„Veškeré finance, které nájemním bydlením v XPlace vyděláme, dáváme zpět české veřejnosti v podobě služeb, které církev poskytuje všem, nejen věřícím. Jedná se o pastorační činnost, péči o kulturní a duchovní dědictví, podporu vzdělávacích institucí, provoz škol a školek či rozsáhlou charitativní činnost,“
tvrdí v tiskové zprávě generální vikář pražského arcibiskupství Jan Balík.
Nájemní trh roste
Církev sází na to, že v hlavním městě a jeho nejbližším okolí stále ještě převažuje omezená nabídka kvalitních bytů, což se odráží v jejich rostoucích cenách. Vedle příjmů z nájmů se tak do kalkulací promítá rovněž zvyšující se hodnota těchto nemovitostí.
Podle aktuálních dat se průměrné pronájmy v metropoli na konci loňského roku vyšplhaly u dvoupokojového bytu přibližně na částku přesahující 21 tisíc korun, což je o 1100 korun více než před rokem. Za 3+kk pak lidé zaplatí lidé v průměru do 31 440 korun.
Větší poptávka po vlastním bydlení se z Prahy přelívá i do Středočeského kraje. Počet zájemců o byty ve středních Čechách stoupl v posledním období podle lokality zhruba dvakrát až pětkrát. Zájem je především o byty s přímým železničním spojením s Prahou a maximálně šedesátiminutovým dojezdem do centra města. Ceny nemovitostí přitom nejvíce rostou v městech u samé hranice Prahy nebo na hlavních železničních tazích.
Spolupráce s developery
Velké realitní ambice církve se odrážejí také v tom, s kým se na spolupráci podílí. Mezi developery je řada zvučných jmen. Patří k nim například Penta Real Estate, Finep či Trigema. Od Penty si v Praze pořídila mimo jiné více než 110 rezidenčních jednotek projektu Waltrovka, od Trigemy obdobný počet ve smíchovském areálu Lihovar a od Finepu necelých 60 bytů komplexu U Šárky. Ve středočeském Kolíně to pak bylo necelých 30 jednotek projektu v Zásmucké ulici.
Vedle toho Arcibiskupství pražské provozuje rovněž přes stovku bytů v Dejvicích. Jedním z uživatelů je rovněž bývalý prezident Miloš Zeman, pro něhož si spolek Přátelé Miloše Zemana prostory pronajal a předělal na kancelář.
Část pořízených jednotek přitom už bývá vybavena nábytkem – například vlastní kuchyňskou linkou nebo vestavěnými skříněmi. Součástí nabídky jsou i parkovací stání či obchodní jednotky. Někde nechybí ani další zázemí, jako jsou prostory pro dětské skupiny a soukromé školky.
Církev si tak postupně buduje pozici jednoho z nejvýznamnějších institucionálních investorů na domácím trhu. Přestože více než dvě třetiny vlastníků investičních bytů tvoří stále ještě soukromé osoby, předpokládá se, že počet institucionálních bude postupně narůstat. V roce 2030 má být proto také na pražském trhu zhruba pětkrát více nájemních bytů v institucionálně spravovaných novostavbách, než je tomu nyní. Aktuálně se jedná o podíl blížící se deseti procentům.
Ještě před nedávnem si mohl jen stěží někdo představit, že Arcibiskupství pražské se tak s ohledem na počet pronajímaných jednotek už brzy může zařadit mezi takové hráče nájemního bydlení, jakými jsou AFI Europe nebo Česká spořitelna.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČTK, Arcidiecéze pražská, Penta Real Estate, Trigema, Finep
