Co dělat, když je vašemu dítěti diagnostikováno onemocnění plic?

Nemoci plic malých dětí jsou těžkou zkouškou pro rodiče

Obzvláště s malými dětmi jsou i obvyklá onemocnění pro rodiče stresovou situací. Pokud potomek ještě není schopen mluvit, nikomu neřekne, jak se cítí, co ho trápí a tak je domácí diagnostika problematická. Člověk se nemůže opřít ani o své zkušenosti. Tenhle kašel přejde za pár dní nebo tohle je horší, sedí mi to na plicích! Co poznáme sami na sobě, u svých dětí vždy nerozklíčujeme. Prvním příznakem nemocných plic bývá kašel.

"Pokud kašel trvá krátce, není důvod k znepokojení. V případě, že kašel neustává, je mu potřeba věnovat zvýšená pozornost. Pro praktického lékaře to znamená především předat pacienta do péče specialisty plicního lékařství. Ti se v problematice odborně dobře orientují,"

uvedl pro LP-Life.cz tiskový mluvčí České lékařské komory MUDr. Michal Sojka, když popisoval základní diagnostický přístup ke kašli v ordinaci "obvodních" lékařů, která se příliš neliší pro dětské a dospělé pacienty.

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Zopakujme si základy

Pokud se rodiče těší pevnému zdraví, o které dbají a mají dobrou imunitu, může být pravidelné docházení k pediatrovi s dítětem, jehož imunita se teprve tvoří, náročnou zkušeností v neznámém prostředí. Není od věci věnovat pozornost nejzákladnějším termínům používaných v medicíně. Lékaři totiž zpravidla nepočítají s pacienty bez základní znalosti. Jinými slovy, pokud se pacient nezeptá, lékař nepočítá s tím, že musí základní věci vysvětlovat.

Problém může mít například podstatu vrozenou (s problémem se dítě narodí), dědičnou/genetickou (dědí ho po rodičích, s tím souvisí anamnéza) nebo získanou (problém se utvoří až po narození dítěte). V těchto základních termínech lékaři o nemocech přemýšlí a budou s rodičem jejich prostřednictvím komunikovat.

Popis onemocnění může dále souviset s jeho epizodičností (období s obtížemi a bez obtíží se epizodicky střídá), rekurencí / opakováním (příznaky se neustále vracejí), chroničností (problém je dlouhodobý a přetrvává, o chroničnosti se zpravidla hovoří pokud obtíže přetrvávají déle než 3 měsíce) nebo dlouhodobostí (obtíže nevymizí a nemusí vymizet nikdy).

Zápal plic a antibiotika: složitý problém

Poměrně obvyklým a velmi závažným problémem je u plic pneumonie. Onemocnění lidově známé jako zápal plic. Právě zápal plic byl nebezpečím ohrožujícím na životě pacienty s onemocněním covid-19. Pacienti a bohužel i lékaři si však v minulosti zvykli léčit závažné stavy spojené s dýchacími obtížemi antibiotiky.

"Pneumonie je vyvolána viry a bakteriemi nebo jejich kombinací a i přes pokrok v diagnostice - sérologie, imunofluorescence, PCR - nemáme stále k dispozici rychlou a jednoznačnou metodu k průkazu vyvolávajících patogenů. Uvádí se, že v některých věkových skupinách je až 60 % pneumonií vyvoláno viry a velké množství pacientů je tedy léčeno antibiotiky zbytečně,"

uvádí se ve studii publikované v odborném časopise Pediatrie pro praxi z roku 2019. 

Problém se záhy potvrdil, když byly nemocnice zahlceny pacienty s virovými zápaly plic způsobenými koronaviry a antibiotická léčba nebyla účinná. Zkušenost snad bude ku prospěchu věci a návštěvníci lékařských ordinací budou požadovat antibiotika jen v případech doporučených odborníky, zejména v případech, kdy onemocní jejich děti.

Zdroje: Česká lékařská komora, blf.org, pediatriepropraxi.cz