Epidemie v Itálii. V dovolenkové destinaci se objevila legionářská nemoc, zvýšený výskyt zachycen i v Česku

V největším městě severní Itálie s 1,4 miliony obyvatel se šíří nákaza nebezpečnou bakterií způsobující legionelózu nebo-li legionářskou nemoc. Minulý týden hlásily italské úřady přes 50 případů onemocnění. Čtyři lidé mu následně podlehli. Šlo o jedince nad 70 let s komorbiditami (s dalšími onemocněními).

Přestože přesný původ nákazy není znám, onemocnění se objevili v jednom milánském regionu. Nemocní pocházeli z obcí Corsico and Buccinasco na jihozápadním předměstí Milána. Nejspíše došlo ke kontaminaci kohoutkové vody, která je obzvláště v teplých letních měsících náchylnější na množení mikroorganismů.

Pronájem luxusní vily 7+1, Praha - Západ – 373,

Zobrazit nemovitost

Nemoc má vážnější a mírnější průběh, počet skutečně nakažených je tak nejistý

"Legionelová pneumonie označovaná také jako legionářská nemoc, je závažnější formou onemocnění, při kterém dochází k postižení dolních cest dýchacích. Nemoc se z počátku projevuje horečkou, bolestí hlavy, svalů, průjmem a kašlem, během 1-2 dnů dochází k rozvoji pneumonie, kterému dominují střevní obtíže. Onemocnění trvá obvykle týdny a může postihnout i jiné orgány např. srdce, mozek, ledviny,"

popisuje úskalí vážného průběhu onemocnění u jedince web Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.

Nakažených v oblasti je totiž pravděpodobně mnohem více. Bakterie nezpůsobuje jen zápal plic s možnými fatálními následky, ale má i mírnější formu v podobě tzv. Pontiacké horečky. Kdy běžné příznaky chřipkového onemocnění odezní po 3-5 dnech. Šíření vzduchem z člověka na člověka nebylo prokázáno, nicméně nemoc se šíří nebezpečnými aerosoly.

Prevencí proti šíření nemoci je především důraz na kvalitu pitné vody. Doporučuje se krátkodobé zvýšení teploty vody ve vodovodech na 80 stupňů Celsia a v každodenní praxi pak může pomoci i odpuštění vody z kohoutku před napitím. Voda, která je v koncovém potrubí delší dobu, může obsahovat větší množství bakterií z důvodu množení. Množit se voda může také v bojlerech, v nichž se voda nezahřívá nad 50 stupňů Celsia.

Název onemocněné odkazuje k jejímu prvnímu zaznamenanému výskytu. Ten není spojen s onemocněními legionářů působících na bojištích první světové války, ale objevil se u vojáků Americké legie ve Filadelfii v roce 1976. Zpětně bylo odhaleno, že onemocnění se vykytovalo už v závěrečných letech druhé světové války.

Nemoc se vykytuje i v Česku, aktuální počet nakažených je dvojnásobný

Větší výskyt onemocnění legionářskou nemocí hlásí i české hygienické stanice. Ve srovnání s loňskem je počet nákaz legionellou přibližně dvojnásobný.

„Legionella způsobuje akutní horečnaté onemocnění podobné zápalu plic a v případě komplikací může dojít u pacienta až k respiračnímu selhání, neurologickým komplikacím, nebo k selhání ledvin. Ideální teplota vody pro množení bakterií druhu Legionella se pohybuje od 25 do 45°C. Teplota studené vody by se tedy měla pohybovat pod 25°C a teplota teplé vody ideálně nad 50°C. Existuje riziko, že ve snaze ušetřit na ohřevu vody si bakterie nevědomky ve svých vodovodech a zásobnících vody pomnoží především drobní uživatelé,“

 uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.

Legionella se ale v Česku nevyskytuje zdaleka poprvé. Zvýšený výskyt přitom čeští hygienici zaznamenali i v zimním období zpočátku tohoto roku, což je neobvyklé období pro šíření této bakterie, nejčastěji se šíří v létě a v průběhu září. 

Zdroje: khsst.cz, cnn.iprima.cz, wikiskripta.eu, szu.cz, autorský článek