- CZ
- EN
- SK
Halloween versus Dušičky: Komerce a křesťanství
Přelom října a listopadu je spojován se vzpomínkou na zemřelé. Právě v tomto podzimním období se totiž podle starých tradic stírají hranice mezi světem živých a světem mrtvých. U nás tento svátek známe jako Památku zesnulých.
Zvyk jako želežná košile
Samosebou si tento svátek nese spoustu tradic a obyčejů. Obecně by se dalo říci, že Dušičky jsou jakási předzvěst Vánoc. Aspoň atmosféra tomu trochu napomáhá. Ale o tom až jindy.
Návštěva místa posledního odpočinku zesnulých, položení věnce či květin na hrob a zapálení svíčky. To jsou obyčeje, které si člověk typicky spojuje s Památkou všech zesnulých. I proto jsou Dušičky obestřeny spíše pochmurnou náladou. To ale není vše. Dušičky, jak se tomuto svátku nejčastěji říká, mají poměrně hlubokou historii s řadou tradic!
Ale pěkně od podlahy
Svátek na památku zemřelých vznikl už roku 998 ve francouzském klášteře Cluny, který byl tehdy významným místem určeným k modlitbám za zesnulé. Věřilo se, že modlitby mnichů jsou jednou z nutných podmínek spásy duše, jinak by se až do konce věků trápila v očistném ohni. V pohanských tradicích se mluvilo také o duších bludičkách, které zejména o noci z 31. října na 1. listopadu mohou překročit hranici dvou světů - světa živých a světa mrtvých. Ani snaha pokřesťanštit obyvatelstvo nevymazala pohanské představy a tradice tak docela z povrchu zemského.
Bílý rohlík a hodně másla
A ne, řeč opravdu nebude o tom, co si zítra dáme k snídani. Právě rohlíky jsou jednou z tradic Svátku zemřelých a jejich symbol je nasytit mrtvé duše. I proto se v domáctnostech prostíralo o jeden, dva talíře navíc, kdyby se nějaká ta duše chtěla připojit. Máslo je pak všelék na rány z očistce. Plnily se jím lampy, aby si duše ze záhrobí mohly pomazat rány, jež utrpěly v očistci. Dalšími symboly je také zdobení hrobů květinami a věnci, které má symbolizovat víru ve věčný život.
Dříve byl tradicí i průvod, a to převážně na vesnicích, během kterého lidé, převlečení do různých masek, chodili koledovat nebo se vyřezávala cukrová řepa. Praktiky, které dnešní Česko již téměř nezná.
Element ohně
Ten je pro Dušičky typický. Oheň je totiž právě v tento čas brán jako symbol očisty a zároveň i ochrany všech živých, ale také jako ukazatel pro mrtvé duše, aby nezbloudily ze své cesty. Proto to zejména v tento čas všude svítí svíčkami. To se jen mrtvým ukazuje ta správná cesta.
Dušičky dnes
Dnes jsou Dušičky víceméně symbolickým svátkem a jakousi skrytou povinností všech jít na hřbitov zapálit svíčku. Tento zvyk je spíše než náboženským vyznáním dán výchovou a pocitem, že "bychom měli", který v nás zanechali naši prarodiče.
"Dušičky dnes nejsou ničím výjimečným. Řada mladých lidí ani neví, jaká je vlastně jejich podstata. Vědí jen, že pár dní před tím, je den volna a tedy den bez povinností,"
řekl pro LP-Life.cz Petr Mach, student antropologie, který dodal:
"Na jednu stranu je dobře, že lidé nejsou nijak svázaní pocitem, který má řada prarodičů převážně spjatý s vírou, i tak by ale bylo dobré, kdyby se historie těchto svátků nezapomínala."
Je třeba také dodat, že Dušičky nejsou oficiálně českým svátkem. Tím je pouze Svátek zemřelých.
Společný jmenovatel
Pokud jde o Dušičky, je třeba zmínit i poněkud mladšího sourozence, kterým je svátek Halloween. Oba tyto svátky, ač jsou na první pohled dosti rozdílné, spojuje právě společný jmenovatel. Oba totiž mají původ v období Keltů. Již ti totiž slavili svátek, který byl oběma těmto dnům podobným předchůdcem.
Jmenoval se Samhain a probíhal v noci z 31. října na 1. listopadu. Keltové jím oslavovali konec roku a věřili, že právě v tento den se prolíná lidský svět se světem mrtvých. Vzpomínali na své zesnulé, kteří v době Samhainu procházeli fází očišťování. Právě od Keltů, kteří věřili, že oheň očišťuje a chrání před zlými duchy, pochází dnešní tradice zapalovat na dušičky i Halloween svíčky. Ty mají mrtvým ukazovat správnou cestu.
S osídlováním Evropy Římany a zaváděním křesťanství byl Samhain jakožto pohanský svátek na počátku 7. století nahrazen svátkem Všech svatých. Ten je dnes slaven 1. listopadu. Opat Odillo z Cluny později v 10. století zavedl dušičky, které jsou dnes slaveny o den později, tedy 2. listopadu. Rozdíl je v tom, že zatímco svátek Všech svatých je vzpomínkou na zemřelé, kteří dosáhli věčné blaženosti, dušičky jsou naopak vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti zatím nedošli.
Nejsou to jen dýně
Dušičky neboli Památka zesnulých jsou rozšířeným svátkem v zemích s křesťanskou tradicí. Je zvykem navštívit hřbitov a na rodinném hrobě zapálit svíčku nebo položit živé květiny. Halloween se naproti tomu slaví v anglosaských zemích, zejména v USA. Vznikl na základě oslav dne Všech svatých. Název je odvozený od spojení „All Hallow Even“, což v překladu znamená „předvečer všech svatých“ a slaví se tedy logicky 31. října. Vychází z židovské tradice, kdy se daný svátek slaví už od předchozího večera, stejně jako třeba Štědrý den a 1. svátek vánoční, neboť Židé počítali začátek dne již předchozím západem slunce.
Pro Halloween jsou typické převážně dýně. Ty se vyřezávají do nejrůznějších tvarů, a pak se používají jako svícny.
Jako vejce vejci
Přestože řada Čechů Halloween neuznává, má paradoxně právě on nejblíže k oslavám původního svátku Samhain. Mimo zapalování ohně k zastrašení zlých duchů se lidé na obranu proti nim oblékali do kostýmů a masek, aby nebyli k poznání. Dnešní podoba Halloweenu vypadá tak, že se děti oblékají do různých kostýmů a chodí koledovat od domu k domu. Používají tradiční pořekadlo „Trick or treat“, tedy „Koledu nebo vám něco provedu“. Typické jsou pro Halloween dýně se zapálenou svíčkou uvnitř a výzdoba, kde se nejvíce využívá oranžové a černé barvy a motivů kostlivců, koček, čarodějnic a tak dále. Což je část Halloweenu, kterou přijímá i velké množství Čechů.
Dalo by se tedy říci, že jak Halloween, tak Dušičky i den Všech svatých oslavují v podstatě totéž a vycházejí z podobného základu, tedy keltského Samhainu, největší rozdíl je ve způsobu slavení a samozřejmě v datu konání. Takže pokud si chcete najít záminku pro další oslavu, můžete uznávat všechny tři svátky a slavit tak třeba celé tři dny.
A jak na tyto svátky pohlížejí dnešní lidé? Starší uznávají Dušičky a poctivě chodí na hřbitov.
"Nejsem křesťanka, ale přesto v tento den cítím povinnost jít zaplátit svíčku všem, které kolem sebe již nemám,"
řekla pro LP-Life.cz Božena Hromadová, žena v důchodu.
Zatímco mladší generace si spíš užívá klasický Halloween a na Dušičky vlastně vůbec nemyslí:
"Halloween je pro mě zkrátka příležitost slavit a bavit se. Být s kamarády a užívat si život,"
řekl pro LP-Life.cz student Honza Pokorný.
Jedna velká komerce
Přesně tak se řada Čechů na americký Halloween dívá. Přeplácaná výzdoba, dýně kam dohlédneš, ztřeštěné kostýmy. Halloween jsou tak trochu Dušičky utržené ze řetězu.
Svátek, ale i obchodní příležitost. Výroba suvenýrů, prodej sladkostí, masek a všelijakých výzdob mnohokrát překryje původní myšlenku. Halloween se dnes jeví jako svátek komerce a skromné dušičky vedle barevné dýně nepůsobí marketingově tak lákavě. U obou svátků jde však o stejnou myšlenku, která míří k zesnulým. Pod vrstvou reklamy je nutné najít ten pravý smysl svátku a pokusit se navrátit tradici, aniž by ji definitivně spolkla komerční dýně, která je v tom všem nakonec úplně nevinně.
Možná, že to tak skutečně je a není v tom víc než konzum dnešní společnosti. Přesto se dá říct, že i na Hallowenu je něco hezkého. Ukazuje svobodu. Svobodu v tom, že je pouze a jen na vás, jak se tento den rozhodnete oslavit. A co si budeme povídat, ale právě svoboda je tím, co je v dnešní době tak moc důležité!
Zdroje: history.com, countryliving.com, hindustantimes.com, britannica.com, christianity.com, bbc.co.uk, timeanddate.com, svatky.centrum.cz, porovnej24.cz, vlastní dotazování
