Dříve v kouři, dneska v páře. Sauny vždy byly doménou Finů!
O tom, že je Finsko zemí saun, lidé neměli, jak se říká, "ani páru". Po první světové válce a na olympijských hrách, kterých se Finové účastnili, jejich záliba vyšla najevo. Saunování se pak stalo velmi oblíbené a saun začalo masivně přibývat.
Ve Finsku žije okolo 5,4 miliónů obyvatel a najdete tu 3,3 miliónů saun. Z toho vyplývá, že každý druhý Fin holduje této zábavě v soukromí.
Vše začalo kouřem
„Pramáti“ moderních saun byla kouřová sauna. Jednalo se o místnost, či spíše domek, kde se topilo klasickými kamny. Všudepřítomné saze se musely vyvětrat otevřenými dveřmi. Pro dobrodruhy, kteří rádi zkoušejí všechno netradiční, jich ještě pár zůstalo ve skanzenech. Příkladem je finská kouřová sauna na jezeře Saimaa.
Saunování v centru Helsinek
Přestože ubývá veřejných saun a dnešní společnost dává přednost privátnímu saunování, v centru Helsinek najdete jednu ojedinělou. Löyly je luxusní veřejná sauna, která propojuje hrdou minulost tohoto „sportu“ s inovacemi a technologiemi 21. století. Je to nádherná dřevěná stavba z masivu netradičního půdorysu a poloprůsvitné fasády z dřevěných latí, které propouštějí dovnitř světlo, ale zároveň návštěvníkům nabízejí intimní prostředí pro relaxaci.
Zásady saunování podle Finů
Ve Finsku se do společných veřejných saun chodí zásadně bez plavek. Protože je tu sauna neodmyslitelnou součástí národní kultury, mělo by se také dodržovat nepsané pravidlo: žádné hádky, sváry či nadávky. Ručníky se v sauně povětšinou nepoužívají, jen by překážely. A pitný režim? Ten je víceméně po proceduře žádaný. Finové v sauně běžně popíjejí i alkoholické nápoje.
U nás v Československu vznikla první finská sauna v roce 1936. Postavil jí na letním táboře v Borovici u Štěpánova známý dětský lékař doc. František Vojta. Další vznikla pro sportovce roku 1938 v tělovýchovném středisku v Třeboni.
