Našla jsem na sociálních sítích smutnou věc. Spíš příběh. Není asi velkým překvapením, že je dnes více než polovina manželství rozvedená. Že spousta otců neplatí alimenty na své děti, že se o ně ani nezajímají, nestarají. Ale že pak kvůli teplému místečku v politické straně navlečou tričko s nápisem Rodina na prvním místě poté, co se o své jediné dítě nikdy nezajímali, je smutné. Ne překvapující, ale smutné...
Té dívky, která informaci sdílela na sociálních sítích, Kateřiny Klímové, je mi líto. Její táta se jmenuje Pavel Kříž, kandiduje za liberecký kraj.
Toto jsou její slova, ne všechna, ale ta, co mě zaujala:
Člověk, kterej tu pro mě nikdy nebyl, když sem ho potřebovala a uměl vždycky jenom ublížit, má na sobě triko s nápisem rodina na prvním místě.
Člověk, kterej se nestydí lhát a mazat komentáře svý dcery, protože mu pravdou kazí volební agitku, má na sobě triko s nápisem rodina na prvním místě.
Člověk, kterej svý jediný dítě neviděl dvanáct let, nezná svýho zetě ani vnuka, má na sobě triko s nápisem rodina na prvním místě.
Člověk, kterej dceři při oznámení, že se bude vdávat, napíše akorát "ajajaj" místo třeba gratulace a popřání štěstí, má na sobě triko s nápisem rodina na prvním místě.
Člověk, kterej dle jeho vlastních slov zbouchnul sousedku, ale je to v cajku, protože ten její blb si myslí, že je to jeho, má na sobě triko s nápisem rodina na prvním místě.
Člověk, kterýho nezajímá, že jeho dcera roky plakala při reklamě na kypřící prášek, protože tam táta s dcerkou pekli dort a ona se trápila, protože její táta na ní kašlal, má na sobě triko s nápisem rodina na prvním místě.
Člověk, kterej řekl, že jsem jeho největší životní chyba, protože sem chtěla jít dál studovat, což pro něj znamenalo dál platit alimenty, který už ale stihnul propít na oslavu, že se jich konečně zbavil, má na sobě triko s nápisem rodina na prvním místě.
Víte, dneska i blbým tričkem můžete říct hodně věcí. Hodně nepravd, polopravd, lží. Já toho pána ani tu jeho dceru osobně neznám, přesto se mě to hluboce dotklo. Hodně mých přátel vyrůstalo bez otce. Děti z neúplných rodin se mohou zdát v pohodě, ale nejsou. Ten druhý vzor prostě v životě chybí a dřív nebo později, většinou u psychologa, na to přijdete, že vám chyběl. Každá holčička potřebuje svýho tatínka, aby jí pofoukal koleno, když si ho rozbije nebo aby jí tleskal při prvním baletním vystupení. A věřím, že když na vás táta celej život kašle, a vy pak zjistíte TOHLE, že to musí bolet. Jak se kasá, jak hraje divadlo, že je dobrej člověk, udělá klidně i kotrmelec a to vše jen kvůli penězům.
Slečna dostává v komentářích slova podpory i pořádnou čočku za praní špinavýho prádla. Její táta se k tomu už nevyjadřuje, smazal všechny veřejné komentáře a pak si ji zablokoval. Jak jednoduchý, stačí jeden klik a zablokujete člověka, dceru, klidně navždycky. Stvořit ji podle mě netrvalo o nic dýl než ten jeden klik. Zbouchnout sousedku není tak náročný. Ale náročný je z dítěte vypiplat kvalitního člověka. To dá fušku, u které ale tenhle pán nebyl. Ale chce být u piplání české politiky, lepší budoucnosti všech občanů v týhle zemi... Zvláštní, když nezvládnul, nechtěl, dát svůj čas vlastnímu dítěti...
Jdete k volbám? Já ano. Myslím si, že by tam měl jít každý, kdo má volební právo. Abychom pro naši zemi, pro nás aspoň něco udělali. Měli bychom se zamyslet nad tím, komu to hodíme, jestli sdílí stejné nebo alespoň podobné hodnoty. Nebo jestli je to další člověk, co jenom lže a za pár korun a teplý kancelářský místečko udělá stojku na uších a řekne cokoliv, co zní dobře.
Volby se blíží...