Může to být z našeho úhlu pohledu chmurné a depresivní, když úřady vyzývají v rámci evakuačních opatření při hurikánech své obyvatele, kteří se nemohou evakuovat, aby si na tělo napsali černou fixou své údaje pro případnou pozdější identifikaci. Češi, žijící v hurikánové zóně, nám vysvětlili, jak takovou věc lidé vnímají, a jaké následky za sebou nechal poslední ničivý hurikán Milton, za nímž se objevilo i množství následných tornád.
Znělo to možná až senzačně a platilo to nejen u hurikánu Milton. Před nedávným podobně ničivým hurikánem Helene byli obyvatelé zasažených oblastí vyzváni, aby se schovali a zůstali na místě. A také byli požádáni, aby vzali černý nesmyvatelný fix a napsali si na ruku své jméno, číslo sociálního pojištění, prostě všechno, jednoduše údaje, aby úředníci mohli v nejhorším případě oběti snáze identifikovat.
A nejde jen o identifikaci obětí a senzační vystrašení lidí, má to i další výhody.
V případě zranění mají lékaři k dispozici údaje o alergiích, chronických nemocech nebo jiných důležitých údajích, které mohou dotyčnému zachránit život v případě, že je v bezvědomí nebo nemůže komunikovat. V případě rodin se pak zvyšuje šance na to, že se znovu brzy najdou.
Souvislost tu najdeme s hurikánem Katrina, který v roce 2005 zasáhl jižní část USA s katastrofickými následky. A právě Katrina může za to, že se tato metoda stala již rutinní, tehdy totiž nemožnost rychlé identifikace velmi ztěžovala práci a mnoho lidí si tak začalo psát informace na tělo v případě podobných událostí, protože si tím zvyšují šanci na přežití a záchranu života v případě zranění. Po Katrině se o tomto tématu začalo více mluvit a psaní údajů na tělo se stalo normou, nad níž se nikdo nepozastavuje.
Markéta Gajdošová žije napůl v Miami, napůl v Praze a jako nutriční specialistka se během studií i praxe setkala s širokými vrstvami Američanů a potvrzuje, že hurikány tamní lidé berou jako součást jejich života. Pro LP-Life řekla:
Pokud se bavíme o lidech na Floridě, s výjimkou letošního roku, jsem nikdy nezažila stav, kdy by byl brán opravdu vážně. Tornádová (potažmo hurikánová) sezona je na Floridě každý rok v období cca červen - říjen, je to zkrátka "normální". Američané jsou zvyklí, že je to zkrátka období, kdy nás tu v noci pravidelně probudí emergency alert (který ale ve výsledky nic moc neznamená kromě možného rizika vzniku tornáda na základě záchytů silných větrných proudů a kdy víc prší). Neberou to příliš vážně.
Dodala, že mezi místními koluje i vtipné tvrzení, které ovšem neubírá na pragmatických krocích. "Dokonce je tu obecně takový "vtip" ve společnosti, že "Floridians" snášejí hůře teplotu pod 20 stupňů než hurikán - je to narážka na to, že jsme zvyklí mít tu dovolenkové počasí každý rok a cokoliv, co je pod dvacítku, je na Floridě seriózní zima. Což ale neznamená, že by nepodnikali pragmatické kroky, naopak. Jsou dobře informováni o rizicích a vědí, jak se připravit – zásobit se potravinami, vodou a dalšími potřebami, posílit svá obydlí a sledovat varování místních úřadů. Jen z toho nedělají big deal."
Často vídáme fotografie toho, jak vypadají obchody před hurikánem, které se už staly takovým symbolem a podle Markéty je to normální.
„Ano, je také např. normální, že během silného tornado alertu všichni vykoupí balenou vodu, i mimo evakuované oblasti. Já jsem např. tentokrát přiletěla v úterý 8. (den před příchodem hurikánu) do Miami z konference mimo stát a protože jsem věděla, že bude možné, že další dobu budou obchody zavřené, hned z letiště jsem tam zamířila, ale všechno vykoupené...“
A jak je s psaním identifikačních údajů na tělo? Byl Milton něčím výjimečný i pro obyvatele jinak zvyklé na podobné situace?
"Psaní ID údajů fixou na tělo se po Katrině stalo běžnou praxí právě pro lidi, kteří jsou v evakuačních zónách, ale nemohou/nestihnou evakuaci."
Letošní Milton byl jako první v posledních letech "jiný",
konstatuje Markéta a dodává: "Myslím, že velkým důvodem bylo, že mu předcházela nedávno Helene, která byla dost ničivá. Nikdy jsme nezažili tak velké mediální krytí a urgenci od guvernéra, od politiků, od vlády obecně. Vnímám to tak, že lidé, kteří byli v evakuačních zónách, to obzvláště ve starších generacích brali vážně a pokud mohli, odcestovali. Ta druhá část, která zůstala (nebo spíše musela zůstat), už tomu byla zkrátka odsouzená. Došlo k nedostatku benzinu, nemožnosti evakuovat se skrze přeplněné silnice/dálnice. Moje kamarádka, která bydlí v Tampě, absolvovala cestu pryč, která jindy trvá 2 hodiny, za 11 hodin... A to se ani neevakuovala na špici."
S vědomím, že se může stát toto, jsou zablokované cesty a už nemáte ani benzín, prostě pro někoho nebylo na výběr. Stejně tak už byly přerušené i lety. Toto řešila například má klientka, jejíž syn studuje v Orlandu a než se dostala k bookingu letu, bylo vše kompletně vyprodané, bez možnosti získat letenku.
zakončuje Markéta. Toto potvrzuje i Josefina Chalupová, která žila sedmnáct let v Georgii a nyní pobývá v USA zhruba půl roku ročně a připomíná, že možnosti své vlastní ochrany někdy lidé mají a nemusí být odkázaní na evakuaci:
Někteří na to nemají prostředky, jiní zase odmítají nechat svůj domov, případně domácí mazlíčky, na pospas hurikánu. Často také v těchto oblastech mají doma nebo nedaleko tornado shelter, do kterého se plánuji, v případě potřeby, ukrýt. Pro některé, obzvlášť z chudších oblastí, může být jejich domov jediné co na světě mají a představa, že by žili bez něj může být horší než smrt. Navíc už přežili jiné hurikány, proto si myslím, že jsou ochotni to risknout. Z hlediska policie a záchranářů vnímám požadavek o napsání identifikace na tělo jako víte praktickou věc, která jim ulehčí spoustu práce a umožní poskytnout pomoc, bude-li daná oblast zasažena.
Nabízí se srovnání s Katrinou, k tomu Josefina Chalupová pro LP-Life řekla: "Vím, že situace je velmi špatná na pobřeží Severní Karolíny. Tam to bylo úplně zdevastované. Mluvila jsem dnes s kamarádkou, která řekla, že město Asheville bylo v podstatě "wiped out", jakože smazáno ze země, bych to asi vyjádřila česky. Také jeden můj kamarád, který má v severní Karolíně známého se s ním vůbec není schopen spojit a neví, jestli žije nebo ne. Tato oblast myslím byla zasažena nejhůř. Zda je to na úrovni Katriny vyjádřit nemohu, ale v této oblasti to asi bude blízko."
Markéta Gajdošová doplnila, že záleží na lokalitě a Miami se dokonce může v některých ohledech jevit jako bezpečná oblast:
Miami a obecně jih a sever Floridy, tady byste už ani nepostřehla, že se něco dělo. Tím, že nebyly lokace přímo ovlivněné, pro lidi "není důvod" zabývat se dalšími opatřeními a ke všemu přistupují stejně pragmaticky jako předtím, potenciálně ready na další hurikán. Teď je ve vzduchu hurikán Nadine, který by mohl přijít v příštích týdnech, ale nevnímám vůbec žádné obavy z kritického stavu. Jiná situace je v té střední části Floridy, kudy hurikán prošel. Od lidí, které znám a přímo je to zasáhlo, slyším, že tohle je ten bod, kdy zvažují, že se přestěhují do bezpečnější části USA nebo jiných (bohatších a zabezpečenějších) měst na Floridě - tím často naráží právě na Miami.
Záchranné akce po hurikánech nebo tornádech musí probíhat rychle, ale zároveň bezpečně. Nejprve se vyhodnocují škody v postižených oblastech, míra devastace. Používají se satelity, drony nebo letadla k identifikaci oblastí, v nichž by mohli být uvězněni lidé, kteří potřebují pomoc. Poté záchranáři systematicky prohledávají celé oblasti pomocí speciálních týmů se psy, používají čluny, vrtulníky a poskytují první pomoc.
Na straně druhé probíhá také distribuce zásob potravin a vody. Koordinace všech záchranných složek je velmi důležitá a je tedy zřejmé, že rychlá identifikace a základní informace o obětech a zraněných jsou velmi klíčové.
Zdroj: autorský text, vlastní dotazování, NBC News