V době rekordních rozpočtových schodků se v domácím veřejném prostoru objevil další nápad – zkrácení pracovního dne z pěti na čtyři dny. Zatímco část politiků, zejména těch z levé části spektra, dává diskusi na toto téma šanci, mnozí manažeři a odborníci se staví spíše proti.
Několik málo týdnů před podzimními volbami oživila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová nápad, s nímž její sociální demokracie přišla již v roce 2018, kdy představovala tehdejší předvolební spot „S námi přijíždí pracovní doba za stejné peníze“. V situaci, kdy ministerstvo financí předpokládá nárůst veřejného zadlužení z letošních více než 40 procent až na 54,6 procenta HDP v roce 2024, se pravděpodobně jedná buď o odvážný strategický manévr, nebo o pouhé populistické gesto, které má sociální demokracii přilákat několik voličských hlasů.
Část veřejnosti na podobné návrhy přitom určitě slyší. Podle studie agentury Ipsos, kterou realizovala pro poradenskou společnost Moore, by se zkrácení pracovního týdne ze 40 na 35 hodin líbilo až 60 procentům Čechů.
uvedl pro LP-Life Milan Bezruč z jedné IT firmy.
Před několika desítkami let byl přitom u nás ještě zcela běžný šestidenní pracovní týden. Ten byl zrušen teprve v roce 1968. Až do začátku 80. let byly ale běžné i některé pracovní soboty. Podíváme-li se hlouběji do historie, ukáže se, že se v minulosti pracovalo dokonce i v neděli. Zrušení 7-denního pracovního týdne bylo totiž v Rakousku-Uhersku uzákoněno teprve v 18. století.
řekla pro LP-Life psycholožka Dagmar Konečná a dodala:
Argumentem, proč by se měl pracovní týden nyní zkracovat, je prý postupná digitalizace, robotizace a automatizace řady pracovních činností, které naši zaměstnanci každodenně zajišťují. Jak naznačuje výzkum Ipsosu, tak horké to s tím ve skutečnosti nebude. Pouhá pětina respondentů je přesvědčena, že zúžení pracovního týdne na 4 dny by s sebou zvýšení produktivity provázet nemuselo. Třetina je pak ale spíše opačného názoru. Dalších zhruba 20 procent pak chce ponechat stávající stav.
vysvětluje Petr Kymlička z Moore Czech Republic.
S tím souhlasí rovněž odbornice z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ivana Šípová, když tvrdí, že
Některé domácí firmy si již zkrácenou pracovní dobu přesto sami vyzkoušely. Příkladem je brněnská digitální agentura Cognito. Její šéf tvrdí, že pokles produktivity nezaznamenal. Přineslo to údajně v některých měsících údajně spíše její vylepšení. Podobné zkušenosti mají rovněž provozovatelé obchodního portálu Vašečočky.cz, kteří udělali z 8 povinných hodin jen 7. Rostoucí návštěvnost webu však byla podmíněna mimo jiné i vyšším nasazením brigádníků, jež se o komunikaci se zákazníky starají.
Většina firem o podobném přístupu neuvažuje. Pouze 13 procent vedoucích pracovníků si myslí, že se pracovní týden v jejich firmě v příštích 5 letech zkrátí. Čtvrtina dalších o tom ani neuvažuje. Polovina o tom pak není přesvědčena.
V zahraničí jsou firmy zkrácení pracovní doby mnohdy otevřenější. Progresivní jsou především Francouzi. Ve Francii vešla loni v platnost úprava, díky níž se zde má pracovat pouze 35 hodin týdně. Důvodem k tomuto kroku byl zejména boj s nezaměstnaností a kvalitnější osobní život. Jak ale ukazuje realita, tráví Francouzi v zaměstnání stále okolo 37 hodin týdně. Zkrácení na 4-denní pracovní týden pak pod velkým tlakem tamních odborových organizací dali přednost na Islandu, kde jej využívá téměř 90 procent místních zaměstnanců. Zapomenout nelze ani na Španělsko, kde se stát garantoval, že podpoří program pro 200 lokálních firem, jehož cílem je úprava pracovní doby, aniž by se krátily platy a ztrácela pracovní místa. Ve Velké Británii zvažuje zavést 4-denní pracovní týden po skončení koronavirové pandemie až pětina společností, jak uvedl průzkum organizace Be The Business. Okolo 5 procent firem údajně touto změnou již dokonce prošlo, tvrdí studie think thanku Autonomy.
Proti zkracování pracovní doby varují především ekonomové. Argumentují tím, že tuzemská ekonomika trpí neobsazeností statisíců pracovních míst. V případě regulativních opatření, které upravují i pracovní dobu, by to vedlo k nárůstu počtu takových míst a možná i celkovému poklesu hrubého domácího produktu. Jiní zase připomínají, že máme prozatím nevyřešeno mnoho palčivějších problémů, jako jsou třeba exekuce či vládou sice slibovaná, zatím ale nepřipravená a parlamentem proto ani neschválená důchodová a daňová reforma.
uvedl před nedávnem pro iDnes Daniel Münich, ředitel centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI.
Teprve čas ukáže, zda bude mít nápad na zkrácení pracovního týdne větší uplatnění. Zatím se jedná spíše jen o jednu z cest, jakou se mohou domácí firmy ubírat. Většina z nich, stejně jako ekonomové, z ní ale nadšená příliš není.
Zdroje: iDnes, Ipsos, Startupjobs.cz, Cognito, changerecruitmentgroup.com, businessinsider.com, vlastní dotazování