- CZ
- EN
- SK
Utajená symbolika erbů a fasád pražských domů: Ochrana majitele i zvučná reklama
Labuť, lev nebo rak, všechna tato "znamení" můžete potkat během svých toulek Prahou na domech kolem nás. Stačí se pozorně dívat, jakou stavbu právě míjíte. Nejedná se však pouze o jakýsi symbol domu, za těmito prvky leží mnohem víc. Krásné příběhy nebo také domov známých osobností, ať už to byl básník Jan Neruda nebo herec Josef Kemr.
„Domovní znamení dnes vnímáme spíše jako ozdobný prvek. V době, kdy vznikala, v nich ovšem lidé viděli hlubokou symboliku. Některá znamení měla chránit dům a jeho majitele, proto byli na domech často vyobrazeni svatí. Jiná znamení sloužila jako reklama — když šil majitel boty, dal si nad dveře škrpál,"
řekla Marcela Smrčinová, průvodkyně organizace Prague City Tourism a dodává:
Ozdoby domů jako poznávací znamení
Lidé, kteří neuměli číst a psát, se díky takovým domům dobře orientovali po městě. Tuto roli plnila domovní znamení až do očíslování domů za Marie Terezie v 18. století.
Dnes obyvatelé i návštěvníci Prahy využívají spíše moderní mapy a navigace, aby se dostali do cíle určení, i proto dnes domovní znamení zůstávají často bez povšimnutí. Je to ovšem velká škoda, jelikož právě tyto "ozdoby" jednotlivých domů skýtají mnohdy velice zajímavé příběhy. Jaké jsou významy jednotlivých symbolů, a které z nich se objevují nejvíce?
Vznešený lev
Architekura tehdejší doby byla touto symbolikou doslova posedlá. Jednak to značilo osobitost každé stavby, kdy se každý dům stával jakýmsi originálem, zároveň to mělo i ukázat, kdo v daném domě bydlí nebo pracuje. Tak například domy části Hradčan zvané Pohořelec, kde místní domy sousedí s areálem Strahovského kláštera, mají samy o sobě symboliku v názvu. Ten vychází z požárů, které tu řádily, a to hned několikrát, třeba v roce 1541 při velkém požáru Hradčan a Malé Strany. Skvělé je, že co se tehdy dalo zachránit a následně použít, to si naši předkové skutečně ponechali. V této městské části jsou to především budovy postavené na gotickém základu.
Není to ale pouze jeden typ architektury, kterou by se daná stavba vyznačovala. Dost často se stávalo, že se na jednom domu promítlo slohů více. Renesance, baroko či klasicismus, to vše můžeme spatřit "all in" v jedné stavbě. Součástí domů této lokace je ale také domovní symbol "zlatého pluhu", který pro svou posvátnost tehdejší lid používal, aby zajistil kvalitu své půdě. Tehdy totiž příroda nebyla ani zdaleka tak vzdálená, jako je tomu dnes. Historie zlatého pluhu však odkazuje i na osobnost Přemysla Oráče, mytického zakladatele rodu Přemyslovců.
Oblíbeným a častým symbolem zdobícím domy byla také silueta lva. Lev značil především symbol naší země, byl doplněn hvězdami coby symbolem světla. Typickým příkladem, který toulkami Prahou můžete potkat, je dům U Tří lvů.
"Většina domů zejména v centru historické Prahy má svůj příběh. V Praze je celkem 264 domovních znamení přímo na samých domech a ještě 31 upomínek na stará znamení. Tím mám na mysli napsaná jména domů na jejich fasádách a názvy nejrůznějších dobových podniků a byznysů. Celá stará Praha, až na Josefov, který nejvíce utrpěl pražskou asanací, je domovními znameními doslova protkaná. A skvělé je, že většina z nich je zachována, protože památkáři si jsou vědomi jejich nedozírné hodnoty,"
řekl pro LP-Life.cz Josef Janoušek, historický fanda a sběratel dokumentů o domovních znameních.
"Dům pro chudé" a náročnou klientelu
Takový dům v Praze skutečně existoval. A ačkoliv dnes vypadá jako kostel, šlo ve skutečnosti o klášter, který byl dokonce provozován kláštěrem na Strahově. Tento dům nejprve sloužil starým a nemocným členům řádu, poté zde fungoval zaopatřovací ústav. Bydleli zde ti nejchudší z nejchudších. Strahovský premonstrátský špitál sv. Alžběty a sv. Norberta založil v roce 1668 strahovský opat Vincenc Makarius Frank. Původní strahovský špitál sv. Alžběty stával v západní části Pohořelce (v místech dnešních kasáren) a postavil ho v roce 1623 opat Kašpar z Questenberka. Starý špitál byl zbořen při stavbě barokního opevnění Prahy. Jedná se o raně barokní stavbu s fasádou napodobující kostelní průčelí. Plastiky zdobící schodiště jsou z roku 1726 a jejich autorem je J. Bauer. V budově později působila farní škola a dnes je využívána jako hotel pro náročnou klientelu, což je vlastně tak trochu paradox, odkud kam nás osud může zavést.
Od závodů po vůni Švédska
Ulicí na Úvoz, kde nyní sídlí budova švédského velvyslanectví, se však také dostanete k domu, který byl po dlouhá léta domovem automobilové závodnice Elišky Junkové, která zde žila od roku 1928 až do své smrti. Jako pocta jejímu životu a hold postu závodnice je dům zdoben pamětní deskou.
Ve stejné ulici jsou také jedny slavné schody. Právě ty si můžete pamatovat z filmu "Adéla ještě nevečeřela“.
Zajímavost se však váže také k budovám, které jsou zdobené "uzly". Přesně takový stojí kousek od Strahovského kláštěra a sloužil k lisování vína. Dům později zakoupil architekt Karel Filsak, spoluautor pražského hotelu Intercontinental nebo terminálu T1 letiště v Ruzyni. Domovní znamení mu vytvořil sochař Josef Klimeš. Uzel má symbolizovat pevnost vztahů, včetně těch rodinných a přátelských.
Toulkami starou Prahou byste mohli zastavit téměř kdekoliv a na nějaké domovní znamení byste jistě narazili. Například v domě U Vinného hroznu býval šenk. Budovu U Kamenného sloupu zase obýval sochař, který si znamení sloupu sám vytvořil. Ve stejném domě bydlely už na začátku 20. století i sestry Kalašovy, významné intelektuálky, anebo fotograf Josef Sudek.
Labuť jako symbol snu
Pokud se vydáte z Úvozu dál Nerudovou ulicí, čeká vás další historka před domem U Bílé labutě. V sedmnáctém století budovu vlastnili bohatí kupci. Hlava rodiny prý měla takový strach o majetek, že neustále přemísťovala truhlu se zlaťáky. Jenže otec jednoho dne zemřel a potomci nevěděli, kde se truhla nachází. Jednomu z nich se ve snu zjevila labuť a odkráčela k peci v kuchyni. Když se dotyčný probudil ze sna, přišel k tomuto místu a pod podlahou tam truhlu opravdu našel. Jako poděkování pak nechal na domě labuť zvěčnit.
Slavný je také dům U Dvou slunců, na němž pamětní deska uvádí: "Zde žil a svoji literární činnost započal Jan Neruda". Po něm pak pojmenována i celá ulice pod Hradčany. Tvůrci domovních znamení, takzvaní štítaři, své výtvory tvořili také pomocí forem. I proto mají slunce na pražských domech často zcela totožný výraz.
Labuť či lev však nejsou jediná symbolika ze světa zvířat, která pražské domy činí krásnějšími. K vidění je například rak, kterého můžeme číst i jako symbol zpátečnictví, na jiné zase vidíme lva držícího pohár, jako symbol toho, že zde v minulosti působili zlatníci. Netradiční je domovní znamení bílé řepy. Takto ozdobený dům obýval herec Josef Kemr.
Bydlení snů
Pražské domy dýchají historií a není se proto čemu divit, že se i lidé dnešního světa rádi vrací do takových míst, aby zde prožili svůj život. Kdo by nechtěl žit v domě s takovou symbolikou? Tyto domy mají fascinující genius loci, vyprávějí svůj příběh a když se sem nastěhujete, stanete se jeho součástí.
Jedním z takových domů je také dům v Jilské ulici, kde se nyní nachází nádherný byt 2+kk. Je umístěn v kompletně zrekonstruované neorenesanční budově s recepcí a výtahem, v docházkové vzdálenosti od Národní třídy. Tato budova pochází z roku 1889, ale její kořeny sahají až do 15. století. Fasádu ve vrchních patrech zdobí také dvě dekorativní sgrafita významného umělce Mikoláše Aleše.
Co vyprávějí pražské domy - to se už pokoušeli napsat mnozí čeští autoři. Symbolice, erbům a barvám historických fasád byl přikládán velký význam. Pravdou je, že ten ses dobou neztrácí.Pražské domy vyprávějí své příběhy dodnes.
Zdroje: domovniznameni.chlumsky.eu, Wagnerová: M.: Příběhy starých pražských domů, Wenig, J.: Co vyprávěly staré pražské domy, prahaneznama.cz
