Podle statistik databáze prázdnédomy.cz je v Praze kolem pěti set neobydlených domů. Mnoho z nich má historickou, často zároveň i architektonickou hodnotu, některé z nich jsou také kulturní památky. Aby historie těchto staveb "přežila" a dál mohla zdobit matičku stověžatou, je více než nutné, aby byla kvalita staveb nejen zachována, ale i náležitě a pravidelně opečovávána.
Praha je historické město, jehož hodnota láká každoročně statisíce turistů ze všech koutů světa. Architektura české metropole je pověstná, a to nejen díky jejímu stáří. Najdeme u nás dokonce i románské stavby, čímž se mnoho světových metropolí pochlubit nemůže. Velkou předností Prahy je však i snaha architektů velecitlivě a nápaditě skloubit moderní architekturu s historickými památkami a původní starší zástavbou. Samozřejmě, že občas dojde i k velmi necitlivému zásahu, při němž je zbourána nějaká stavba, jež by měla být ušetřena.
Rekonstrukce a revitalizace historických domů a kulturních památek jsou jedinou možností, jak zachránit kulturní dědictví pro další generace. To však není jediný důvod, proč je třeba se o tyto pamětihodnosti starat. Pokud jde o hlavní město a život v něm, obyvatelné a k životu způsobilé historické domy pomáhají uchovat běžný život nejen v jejich středu, ale i přilehlém okolí. Jsou totiž často místy kulturního využití a cestovního ruchu.
řekl Jiří Bonk ze stavební společnosti.
upřesňuje Serge Mayer, jednatel investiční společnosti.
V centru Prahy máme mnoho nově zrekonstruovaných nebo postavených budov, které citlivě reagují na původní zástavbu. Často se jedná o domy novorenesanční, které se ve známých a atraktivních pražských čtvrtích rozšiřují v rámci rekonstrukce i do vnitrobloků, které pak domům i jejich obyvatelům vdechují nový život a možnosti. A většina úspěšných rekonstrukcí dokáže pamatovat i na přidanou hodnotu a užitečnost budovy - bývají zde zakomponována i parkovací místa nebo další doplňky, se kterými se Praha coby každá metropole potýká.
řekla pro LP-Life.cz Nina Zurianová a dodala:
Praha je místem obrosvkého kulturního dědictví. Mnoho krásných historických budov však "padlo", protože záměr investorů byl zkrátka jiný. Měl jiný úmysl i směr. Jaké jsou největší škody, kterých se Praha dopustila sama na sobě?
Kauza Špačkova domu v Klimentské ulici spadá do začátku divokých 90. let. Historička Kateřina Bečková v knize Zbořeno demolici popisuje jako iniciační zážitek.
tvrdí místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu. Tehdy sama zastávala názor, že občanská společnost jako produkt demokracie dokáže kulturní hodnoty "před nesmyslnou zkázou" uchránit. Památkáři ale neuznali dům jako kulturní památku, a tak přestože byl v nově prohlášené rezervaci UNESCO, šel k zemi.
Namísto obytného domu s novobarokní štukovou výzdobou z roku 1901 vyrostla v Novém Městě kancelářská budova zvaná Praha City Center.
říká autorka knihy Zbořeno.
Jako jednu z největších chyb památkářů pak hodnotí Bečková demolici rohové stavby na Václavském náměstí, takzvaného Kozákova domu. Do kauzy se zapletli celkem tři ministři kultury a i přes argumenty desetitisíců lidí, kteří podepsali petici a pořádali demonstrace proti demolici domu s kulturní hodnotou, se dům nepodařilo zachránit.
řekla v DVTV Bečková, která se kauze aktivně věnovala celých deset let.
Spousta staveb však vznikla před rokem 1989. Mnoho z nich bylo postaveno sice pro potřeby tehdejší komunistické vlády, i tak to však byly budovy, které měly svou neodmyslitelnou hodnotu. Bohužel pro ně, po roce 89 dostaly nálepku "služebníků nenáviděného establishmentu". Památkáři navíc na tyto stavby nahlíželi jako na příliš mladé, a tak dostaly "vale" a zmizely definitivně z povrchu zemského. Jako jeden z prvních šel k zemi stavební kolos Rudého práva od Centroprojektu Gottwaldov. Pozemek s tiskárnou Rudého práva koupila společnost Penta, která budovu nechala v roce 2012 zdemolovat. V místech dnes stojí komplex zvaný Florentinum s obchodní pasáží od architekta Jakuba Ciglera.
I hotel Praha v Dejvicích vznikl jako stavba pro komunistické politiky a ubytování pro významné osobnosti ze zahraničí. Na jeho výzdobě se ve své době podíleli přední výtvarníci, po sametové revoluci využívali prostory pořadatelé nejrůznějších akcí. V roce 2013 budovu koupila společnost PPF Petra Kellnera se záměrem využít pozemek jako zahradu soukromé školy Open Gate. I přes silný odpor laické a oborné veřejnosti se stavbu nepodařilo zapsat na seznam kulturních památek, takže nic nebránilo její demolici.
uvedla Bečková.
Jenže ta pravá "starost" by měla vycházet a mít poněkud jiné základy než to, že se každá - možná na první pohled nepotřebná - stavba hned srovná se zemí. Nebo že ji zbouráme jen proto, protože vznikla v době, která nebyla tou nejlepší v naší historii. Kultura má svou vlastní cestu, neodmyslitelnou hodnotu a hlavně význam pro město, kterému dává tvář. I proto je fajn, když se nejprve hledá způsob, jak stavbu zachránit a až poté přichází na řadu případný důvod jejího zbourání.
Podobným typem stavby je i prostorný byt ve velmi atraktivní lokalitě Praha 8 - Trója. Jedná se bývalý panský dvůr Trojský mlýn, který leží na pravé, rameni řeky Vltavy. Tato jedinečná budova, která byla rekonstruována v roce 2007, na nás dýchne historií. Navíc se jedná o velmi žádanou lokalitu, a to převážně díky nabízenému soukromí a také zeleni, kterou jistě uvítají milovníci sportu. Je zde přímé napojení na cyklostezku, v pěší vzdálenosti naleznete Botanickou zahradu, park Stromovka a také lesopark Čimický háj. Nachází se zde proslulý Trojský zámek, který je známý hlavně díky velkolepým zahradám.
Právě tato oblast je důkazem, že i super moderní byty a budovy mohou nádherně dotvářet původní ráz krajiny. Doufejme, že podobných exkluzivních projektů bude v Praze i mimo ni jen přibývat, a že si našeho kulturního dědictví budeme dále vážit.
řekl pro LP-Life.cz Lukáš Bartoš.
Zdroje: Prázdnédomy.cz, vlastní dotazování