- CZ
- EN
- SK
Čína v delikátní situaci: Proč se zdráhá postavit proti Ruské invazi?
Když Rusko koncem února napadlo Ukrajinu, zraky mnoha lidí se rychle obrátily k Číně. Jen několik týdnů předtím se totiž Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching setkali v Pekingu na začátku zimních olympijských her a prohlásili, že jejich bilaterální vztahy nemají "žádné hranice". Ve světle Ruské invaze na Ukrajinu začaly být však ony „hranice“ jistě testovány. V současné době je snaha Číny vyvažovat své zájmy stále obtížnější.
Nelehké časy pro čínskou zahraniční politiku: Romance s Ruskem vystavena první velké zkoušce
Od začátku války je Peking v nemálo choulostivé situaci. Čína chce zároveň dodržovat své proklamované zásady suverenity, územní celistvosti a nevměšování, zároveň se však nechce vzdát svého dlouho opečovávaného partnerství s Moskvou. Toto složité vyvažování je o to obtížnější, že se Čína snaží vyhnout vedlejším škodám způsobeným sankcemi, které na ni v souvislosti s invazí uvalily Spojené státy a EU.
Rusko je sice pro Čínu "nejdůležitějším strategickým partnerem" a tento vztah "nemá žádné hranice", ale vývoj na Ukrajině lásku obou zemí podrobil zkoušce. Čína musí totiž zároveň racionálně zvážit své obchodní vazby se Západem, a zejména s EU. Poslední krušná léta si vybrala svou daň i na Číně. Ta poprvé za dlouhá léta zaznamenala zpomalení své ekonomiky. V současnosti se také potýká s nárůstem epidemie COVID-19 ve svých metropolích a s narušením globálního průmyslu a komoditních trhů. Roku 2022 pro Čínu má navíc další politický význam. Si Ťin-pching nastoupí do svého již třetího funkčního období a bude řešit problémy, které přinášejí nedostatky čínského modelu ekonomického růstu. Ekonomická stabilita zůstává pro Komunistickou stranu Číny prvořadou prioritou.
Čína se tedy snaží najít rovnováhu mezi svými zájmy. Ačkoli mezi Čínou a Ruskem existovaly v minulosti neshody, jejich sblížení v posledních desetiletích je významné a je patrné z jejich shody v otázkách včetně globálního řízení a mezinárodních norem a standardů.
Čína si začíná ve vztahu s Ruskem nastavovat hranice
Čínsko-ruské strategické partnerství sice nemá žádné hranice, ale čínský velvyslanec v USA Qin Gang prohlásil, že "spodní hranicí" pro čínsko-ruské vztahy je Charta OSN a čínští představitelé dokonce prohlásili, že uznávají svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.
Čínští představitelé se však také veřejně nepostavili proti ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a termín "invaze" v jejích komentářích chybí. Absence výslovného odsouzení ruské invaze na Ukrajinu tedy zpochybňuje Čínskou neutralitu, a mnozí tento postoj popisují jako tiché schvalování akcí Moskvy nebo jako "proruská neutralita". Čína se zdržela hlasování o dvou rezolucích OSN, které ji odsoudily, hovoří o "legitimních bezpečnostních zájmech" Ruska na Ukrajině.
Míra přijatelnosti proruské neutrality Číny bude velmi záviset na tom, do jaké míry bude Čína finančně, případně vojensky pomáhat Moskvě. Skutečnost, že Peking neodsoudil invazi do jiné suverénní země, neprospívá obrazu Číny v Evropě.
Na druhou stranu však dosud neexistují žádné důkazy o tom, že by Čína poskytovala Rusku vojenskou pomoc. Na samém počátku války Peking dokonce omezil čínské financování některých transakcí s Ruskem. Sinopec, jedna z největších čínských energetických společností, pozastavil jednání o investicích v Rusku. Den po svém virtuálním setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem podepsal prezident Si exekutivní příkaz zpřísňující předpisy pro nákup vojenského vybavení.
Dramatický rozchod se asi konat nebude: proč chce Čína ve vztahu s Ruskem nadále pokračovat?
Ačkoli je vnímání války mezi čínskými intelektuály je sice různorodější, než by se dalo očekávat, oficiálně však Čína hlasitě odsuzuje nerespektování "legitimních bezpečnostních zájmů" Ruska po desetiletích expanze NATO na východ. Zásadní změna pozice Číny je nepravděpodobná.
Opuštění Ruska nevyřeší ani nezmírní nejdůležitější vnější výzvu pro čínskou národní bezpečnost, kterou jsou i nadále Spojené státy. Ve skutečnosti se v Číně ozývají silné hlasy, které se vyslovují proti opuštění Ruska, protože Spojené státy za to nenabízejí žádnou odměnu; obávají se, že Čína je po Rusku další na seznamu. Opuštění Ruska a zmírnění jeho hrozby pro Západ by mohlo velmi dobře vést k tomu, že Čína bude později čelit plné pozornosti a síle nepřátelských Spojených států - sama.
Další důvod, proč se Čína zdráhá vzdát své oddanosti vůči ruského spojenectví, je také neochota ztráty tváře. Je to několik měsíců od doby, kdy došlo ke společnému prohlášení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a ruského prezidenta Vladimira Putina, v němž oba potvrdili svou spolupráci. Kdyby najednou Čína změnila směr, vyvolalo by to bezpochyby otázky o moudrosti Siova rozhodnutí. Přeorientování čínské politiky vůči Rusku by se rovnalo tichému přiznání politické chyby; to je v současné čínské politice prostě neudržitelné.
Zdroje: chinaobservers.eu, foreignpolicy.com
