V Česku jsou nejvíce smrtící různé druhy vos. Jejich bodnutí může způsobit silné alergické reakce a bezvědomí. To i malé štípnutí od komára může přenášet závažná onemocnění, jako je malárie nebo horečka Dengue. Nejbližší ohnisko malárie je pro nás v Albánii. A i takové klíště vás může nakazit encefalitidou a nenávratně poškodit mozek.
Prvenství v nebezpečnosti drží různé druhy vos a včel. Experti říkají, že průměrný člověk zvládne přežít přes tisíc bodnutí. Rekordmanem je v tomto směru Johannes Rellek ze Zimbabwe, který jich v roce 1962 přežil 2443. Největší hrozbu pak představuje včelí alergie.
“Každý rok u nás na bodnutí včelou, vosou či sršněm umírají průměrně 4 lidé. Pro dospělého, zdravého člověka je sice smrtelná dávka asi 2000 žihadel, ale i jediné žihadlo může být velmi nebezpečné, když jde o člověka alergického na hmyzí jedy, nebo když k bodnutí dojde v oblasti krku či dutiny ústní,”
komentuje entomolog Martin Záruba pro LP-Life.
Mezi nejznámější a nejvíce nebezpečné druhy bodavého hmyzu v Evropě patří sršně. Druh sršně mandarínské, známé také jako "vosa vražedkyně", je jedním z nejnebezpečnějších na světě. Původně z Asie se začala šířit i do Evropy. Její žihadlo obsahuje silný jed, který může vyvolat alergické reakce a může být i smrtelný. Mandarínská sršeň i sršeň obecná ohrožuje jak lidskou populaci, tak i včely a další druhy hmyzu.
„Je pravdou, že žihadlový hmyz, jako jsou včely, vosy či sršni používají svého jedu jen při obraně. Většinou bodají, když je vezmete do ruky nebo když je v ohrožení jejich hnízdo. Uvádí se, že tmavé oblečení a parfémy se sladkou, květinovou vůní je mohou přitahovat a zvyšovat jejich agresivitu. Je-li člověk alergický, je dobré se takových rizikovým faktorů vyvarovat a od včel a vos si udržovat bezpečný odstup,”
dodává Lucka Zárubová pro LP-Life.
Smrtelný případ se stal například 25. července v roce 2020 na Ostravsku, kdy šestašedesátiletého muže napadly vosy na zahradě.
„Nejprve jevil známky šokového stavu a následně upadl do bezvědomí. Při příjezdu na místo události zjistil zasahující lékař, že došlo k selhání všech základních životních funkcí. Postiženému byla poskytována první pomoc. Přes veškeré úsilí obou týmů zdravotnické záchranné služby se nepodařilo obnovit srdeční činnost pacienta,“
řekl mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl pro ČT24. Štípnutí od sršně může mít těžké následky, potvrzuje i Ivo Mareš - bývalý ředitel záchranné služby v Olomouci, pro Olomoucký deník.
„Pamatuji si případ, kdy jsme vyjížděli k pobodání sršně. Pacient měl těžký anafylaktický šok a byl v ohrožení života. Okamžitě jsme ho odvezli na oddělení urgentního příjmu, kde trvalo celých čtyřiadvacet hodin, než se ho podařilo stabilizovat.“
Anofeles komár je známý jako hlavní přenašeč malárie. Malárie je závažné infekční onemocnění způsobené parazitem Plasmodium. Každoročně způsobuje malárie stovky tisíc úmrtí po celém světě. Druh komára Aedes je zase šiřitel Dengue horečky. Tato nemoc způsobuje bolesti kloubů, vysoké teploty, vyrážku a ve vážných případech může vést k dengue hemoragické horečce, což je život ohrožující stav. Dále se jeho pomocí šíří i virus Zika.
„Kousnutí komárem je jistě nepříjemné, ale naštěstí nemá žádné další následky. Naše druhy nepřenášejí na člověka žádné nebezpečné nemoci. V tropických oblastech je tomu samozřejmě jinak a pokud cestujete do Afriky či třeba jihovýchodní Asie, je dobré se předem informovat v některém centru tropické medicíny, na co všechno si dát pozor. Bohužel, se zhoršující se klimatickou krizí se dříve tropické choroby postupně posunují stále více a více k severu a je jen otázkou času, kdy dorazí i k nám,”
doplňují manželé Zárubovi, kteří se živí jako entomologové.
Klíšťata přenáší nebezpečnou klíšťovou encifalitidu a Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem této nemoci. Ročně je podle dat Státního zdravotnického úřadu v republice průměrně zaznamenáno 615 případů nákazy touto chorobou. Jedná se o virové onemocnění, které se projevuje krutými bolestmi hlavy provázenými horečkou. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace.
„Jedinou cílenou a spolehlivou ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování. Jen zásadní zvýšení proočkovanosti, co největší části populace, může vést k poklesu nemocnosti. Počet nakažených u nás už čtvrtým rokem stoupá, i když se proočkovanost alespoň jednou dávkou vakcíny zvýšila na 29 procent. Tato úroveň proočkovanosti ale stále nestačí,“
komentoval situaci epidemiolog Rostilav Maďar pro Irozhlas.
I přesto, že Evropa jako celek nepatří mezi oblasti s vysokým výskytem nebezpečných hadů, existují některé konkrétní regiony, kde se může vyskytovat hadí populace, která představuje potenciální riziko. Je to třeba Balkánský poloostrov nebo i Řecko. Nejznámější jediný jedovatý had žijící v Česku je zmije obecná. Podle statistiky Prague Medical Record zmije uštknou průměrně 13 lidí ročně. Zmije mají obvykle tělo válcovitého tvaru, trojúhelníkovou hlavu a vertikální zorničky. Mohou mít zbarvení různých odstínů hnědé, šedé nebo zelené, často s kresbou nepravidelných skvrn nebo pruhů. Jsou obvykle menší než jedovatí hadi a dosahují délky 50–100 cm. Vyskytují se často v blízkosti přírodních prostředí, jako jsou lesy, louky, keře a skály. Dle informací, které uvádí herpetolog Roman Rozínka, naznačují, že zmije pro člověka obvykle nejsou životu nebezpečné, a to kvůli slabému jedu, který produkují.
Zdroj: Wikipedia.cz, Irozhlas.cz, Čt24, Szu.cz, vlastní dotazování