Když Alec Baldwin při natáčení filmu Rust omylem zastřelil v roce 2021 kameramanku a postřelil režiséra filmu zbraní, která měla být pouze bezpečnou rekvizitou, významně to ovlivnilo jeho život. Napořád? Posttraumatická stresová porucha doslova rozdělí váš život na „před“ a „po“. Z bývalého muže Kim Basinger se rázem stal „ten, který zastřelil při natáčení kameramanku“. Přestože se mimosoudně vyrovnal a neštěstí nebylo jeho vina, s jeho následky se účastníci potýkají dodnes.
Nedávno proběhla médii zpráva, že americký herec Alex Baldwin natáčí další díly reality show The Baldwins, která mapuje jeho život. Díl ve vší syrovosti ukazuje mimo jeho chaotického života se sedmi dětmi také následky posttraumatického stresu, kterým od incidentu trpí.
V dokumentu se svěřuje, jak tragédie měla zničující vliv na jeho zdraví, spustila mu mimo jiné OCD (obsendantně-kopulzivní poruchu). Diagnóza posttraumatu se tu ukazuje v plné síle.
Posttraumatický syndrom vzniká po prožití nějaké extrémně stresující události. Může jít o jednorázovou traumatickou událost, šok, ale také o dlouhodobé vystavení extrémnímu stresu, například válce, dlouhodobému týrání. Někdy se projeví i po letech od událostí, nebo třeba oživením zasunutých vzpomínek na trauma.
Jako neustálou úzkost, strach z konkrétních věcí, ale i celkově z každého nového dne. Jako stav po šoku, po události, která otřásá vaším životem. Tělesné projevy mohou být od problémů s dýcháním, panických atak, až po zdánlivě jemné nevolnosti nebo prostě se necítíte ve své kůži. Odtrženi od reality. Od možnosti prožívat realitu.
Okořeněno to může být flashbacky, tedy nechtěnými návraty vzpomínek. Vůlí je nemůžeme ovlivnit, prostě nás přepadnou a znovu traumatizují. Někdy jsou to obrazy již prožitého zážitku, někdy se takto vynořují potlačené vzpomínky. To se děje například u rozpomínání na dětská traumata. Toto prožívání velmi snižuje kvalitu života, stresuje a dotyčný má sklony k úlevnému chování, mezi které patří také OCD nebo závislosti na alkoholu, lécích, drogách či přetížení prací. Válečné trauma nebo jednorázový stres, který zažil například Alec Baldwin, je jedním z častých spouštěčů. Pro úplnost, tento šok zažívají samozřejmě i oběti takových činů a pozůstalí.
Zdeněk Jan Weber, ředitel Institutu léčení a prevence traumatu, terapeut somatic experiencing a zakladatel organizace Mužský kruh a Síla duše se s tímto tématem často setkává. Uvádí, že člověk s PTSD obecně potřebuje kolem sebe především bezpečné prostředí, dlouhodobou tělesnou i psychologickou podporu.
Neděje se to jen v hlavě, ale především v celém nervovém systému. Posttraumatický stres je nedokončená a neintegrovaná instinktivně celostní reakce na šílené či ohrožující okolnosti, kterým jsme byli vystaveni, která neměla čas a prostor být dokončena.
To s sebou nese samozřejmě naprostý životní obrat ve vnímání.
"Člověk pod vlivem PTSD může prožívat relativně barvitou škálu projevů, mentálních, ale i emocionálních, vztahových a především tělesných. Od neadekvátního chování tzv. beze strachu až po ztrátu míry chování, vyhledávání rizika až po opak, čímž může být extrémní strach, vypnutí, znecitlivění, ztráta smyslu a cítění sebe sama, tendence k retraumatizaci a přitahování podobných okolností jako byla ty původní. V hlavě se odehrává mix myšlenek naplněných neadekvátním přehnaným strachem, či naopak myšlenky, které jakýkoli regulující strach postrádají. Masivní či složité či nepříznivé i traumatizující události nás navždy promění, nikdy se již nejde vrátit zpět k tomu kým jsme byli před tím. Této iluze bychom se měli zbavit. Zároveň nás proměňují k naší nové verzi, k novému vidění a chápání života. Většina lidí kteří se zotaví z PTSD uvádí, že se jejich život změnil k lepšímu, mají k životu hlubší vztah, nalezli oporu ve spiritualitě, která se často takovými událostmi otevírá. Zotavení je cesta která nás nenávratně promění k moudřejší, soucitnější a pokornější bytosti."
"PTSD je reakce našeho nervového systému na určité události, v tomto ohledu je to dočasná ztráta běžné homeostatické rovnováhy/zdraví. Pokud nejsme zotaveni a nemáme podmínky k zotavení z PTSD, žijeme dlouhodobě ve ztrátě běžné homeostatické rovnováhy, což se projevuje jako extrémní chování zdraví fyzického i psychického. Dr. Gábor Maté tvrdí, že PTSD neléčené a nerozpoznané a ukryté uvnitř nervového systému způsobuje většinu dnešních civilizačních nemocí. Je však nerozpoznané, a tak se mnohé post projevy PTSD diagnostikují jako nemoci a jsou léčeny a medikovány často zcela neúspěšně."
Jak jsem řekl v předešlém odstavci, nikdy není možné vrátit se zpět, život se děje odzadu dopředu. To, co nás čeká po stabilizaci PTSD, je nová realita, nový vztah k tělu, životu a tomu co nás přesahuje.
"Uzdravování PTSD zahrnuje terapeutickou dlouhodobou práci jak na instinktivní, tak na emocionální a prožitkové, mentální spirituální i sociální úrovni, tedy tyto pocity viny a proces vyrovnávání se s důsledky je proces který potřebuje blízkou a odbornou a často i duchovní podporu. PTSD se nedá uzdravit sám, dá se uzdravit skrze bezpečný vztah s jinou těmito důsledky nezasaženou osobou či osobami, které mají pochopení. Jsou metody, jak člověka podpořit. Velmi podstatná je dlouhodobá podpora blízké rodiny a komunity, umění, hudba, změna prostředí, meditace, trpělivost, sebereflexe a tanec, joga... Ano, trauma a jeho důsledky nás definitivně vždy promění, můžou nás však proměnit opravdu k tomu nejlidštějšímu a nejkrásnějšímu a nejopravdovějšímu, co v nás je."
Zdroj: Profimedia, autorský článek, vlastní dotazování