K vytápění domovů využívá zemní plyn zhruba polovina českých domácností. Téměř padesát procent lidí na něm vaří. Fungování bez něho si už nedovedeme představit. Ale… ceny plynu se raketově zvyšují a dodávky skomírají!
Zemní plyn se stal nepostradatelným zdrojem energie. Využíváme ho k vytápění, vaření a ohřevu vody, ale také v elektrárnách, v teplárnách nebo třeba v dopravě. Jenom v České republice se ho ročně spotřebuje přes 8 mld. m3. Jak se vlastně zemní plyn těží, jaké má vlastnosti, odkud ho získáváme a podle čeho a jak se dělí?
Teorií vzniku zemního plynu existuje více. V principu je však lze rozdělit do dvou kategorií – organické a anorganické. Organické vycházejí z postupného uvolňování při vzniku ropy nebo uhlí. Podle těchto teorií byly tedy na samém počátku rostlinné a živočišné zbytky. V jejich prospěch svědčí fakt, že se zemní plyn vyskytuje právě v ložiscích ropy nebo uhlí. Podle anorganické teorie stojí za vznikem zemního plynu řada chemických reakcí anorganických látek. Jednou z posledních teorií, se kterou přišli američtí vědci, je vznik zemního plynu postupným štěpením uhlovodíků.
uvádí se ve studii.
Zemní plyn se podobně jako ropa těží. Dokonce jeho ložiska najdeme právě v blízkosti ropy nebo také v blízkosti ložisek uhlí. Podle toho se dělí na naftový a karbonský. Jeho těžba probíhá pomocí vrtů v hloubce tří až osmi kilometrů. Co se umístění ložisek týče, nacházejí se jak na pevnině (Rusko, Nizozemsko, Alžírsko), tak pod mořským dnem (například v Severním moři). Před dálkovou dopravou je nutné zemní plyn upravit na požadovanou kvalitu. Nejnáročnějším článkem řetězce cesty plynu od ložiska k zákazníkovi je jeho přeprava, a to buď potrubím, nebo ve zkapalněném stavu tankery.
Zemní plyn tvoří jednu pětinu celkových zdrojů energie, kterou státy Evropské unie ročně spotřebují. Plynovody dováží plyn z Ruska, Norska a z Alžírska, tankery umožňují dovézt surovinu i ze vzdálenějších lokalit, jako jsou Spojené státy a Katar. Plynovody jsou vedeny nejen po souši, ale také po mořském dně. Tímto způsobem se např. do Evropy dopravuje zemní plyn z nalezišť v Severním moři nebo Africe. Naprosto klíčovým dodavatelem je pro Evropu Rusko - jeho podíl na dovozu je bezmála poloviční. To využívá k vývozu plynu do Evropy v minulosti vybudované masivní sítě. Největší část plyne čtyřmi hlavními proudy - podmořským potrubím Nord Stream, transsibiřským plynovodem Jamal, sítí plynovodů, které vedou přes Ukrajinu a novějším černomořským TurkStreamem.
Dovoz zemního plynu z Ruska spadl na konci loňského roku na nejnižší úroveň v posledních pěti letech. A tento nedostatek vždy zvyšuje cenu. Role Ruska je v evropském plynovém byznysu zásadní. Ovlivňuje cenu na velkoobchodním trhu a tím i to, kolik platí koncoví zákazníci.
uvedla Simone Tagliapietra, vědecký pracovník a analytik evropského think-tanku Bruegel.
Na rostoucí ceny má vliv také to, že ruský Gazprom si v západní Evropě zásobníky pronajímá a v uplynulé letní sezoně je oproti jiným rokům nedoplnil. Jeho hrozící nedostatek tak cenu suroviny dále zvyšuje.
uvádí Tagliapietra. Gazprom vysvětluje menší dodávky omezenou těžbou. Jenže existují vážná podezření, že z ruské strany jde o záměr.
okomentovala situaci Simone Tagliapietra.
Surový vytěžený plyn obsahuje řadu nejrůznějších látek, které je třeba před dálkovou přepravou odstranit. Za pomoci moderních technologií se zbavuje prachu, který ucpává regulační stanice, vyšších uhlovodíků a sirných látek. Ty mohou způsobovat korozi zařízení. Teprve až plyn, který projde tímto čištěním, lze označit za komerčně využitelný a připravený k dálkové přepravě.
Přírodní zásoby zemního plynu na Moravě uspokojují pouhé 2 % jeho spotřeby v České republice. Hlavním dodavatelem plynu do ČR je Rusko. Z jeho zásob odebíráme 75 % plynu. Tranzitní plynovod přebírá energii, proudící přes Ukrajinu a Slovensko do Břeclavi. V Jihomoravském kraji se rozděluje a po dvou trasách pokračuje do Německa. Česká republika je ale napojena i na další plynovody a můžeme tak vyžívat zemní plyn třeba z Norska. Celkem je u nás 8 podzemních zásobníků plynu.
Hlavním dohlížitelem na kvalitu je Energetický regulační úřad (ERÚ). Jeho úkolem je chránit spotřebitele, tedy hlídat, že ho nikdo nešidí a nedodává mu nekvalitní plyn.
vysvětluje zástupce ERÚ Michal Kebort. Kvalita plynu se ověřuje hned několikrát, a to zejména na mezistátních hranicích, kterých je v Česku několik.
Asi rychle zjistíte, že se kvalita plynu ve vašem okolí za poslední roky příliš nezměnila. Jak je tedy možné, že vodu ohříváte déle, topení je studené a na sporáku nic neuvaříte? Pokud máte skutečně obavy, že vaše plynové zařízení nefunguje, jak by mělo, pak se obraťte na revizního technika. Ten zkontroluje, jestli je vše v pořádku a případně doporučí, jak výkon zařízení vylepšit. Pokud ani to nepomůže, obraťte na svého dodavatele s podezřením, že odebíráte nekvalitní plyn.
Plyn k topení využívá zhruba polovina českých domácností. V domácnostech se celková roční spotřeba zemního plynu (bez ohledu na účel použití) dostala na 2 319 534 tisíc m3. Po přepočtu to znamená průměrnou spotřebu zemního plynu 856 m3 na byt, v průměru ročně za 14 000 Kč. Byt v rodinném domě měl průměrnou roční spotřebu plynu 1 529 m3, a tedy náklady 22 000 Kč za rok. Byt v bytovém domě pak měl průměrnou roční spotřebu 413 m3, což představuje zhruba 9 000 Kč ročně.
Cena za elektřinu je výrazně vyšší než cena za stejné množství zemního plynu. Přesto je nutné vzít v potaz více faktorů. Například to, jaký typ stavby chcete vytápět, jaká je její energetická náročnost nebo kolik chcete na začátku investovat.
řekl pro LP-Life topenář Karel Dostál.
Pokud se rozhodnete pro plynový kotel, musí mít vaše nemovitost přívod plynu. Plynovou přípojku si lze nechat vybudovat i na vlastní náklady. Je to však velmi drahá záležitost, kterou si může dovolit jen málokdo.
vysvětlil pro LP-Life Karel Dostál.
Při výběru konkrétního plynového kotle je doporučeno sledovat nejen cenu, ale také bezpečnost, ovládání, efektivitu vytápění, účinnosti a v neposlední řadě i tvorbu škodlivých emisí.
uvedl pro LP-Life asistent prodeje obchodního řetězce, který plynové kotle prodává, Vojtěch Papoušek a dodal, že je nutno brát v potaz, že plyn je sice levnější, ale kotel vyžaduje větší údržbu a každoroční revize, které také něco stojí.
Nejzákladnější rozdělení plynových spotřebičů je podle účelu jejich použití. Řadí se sem domácí spotřebiče, spotřebiče pro výrobu tepla, průmyslové spotřebiče, plynové sporáky a vařiče, průtokové a zásobníkové ohřívače vody a teplovodní a kombinované kotle. K nejpoužívanějším plynovým spotřebičům u nás patří plynové kotle, ohřívače vody či sporáky.
Zdroje: Plyn.co.plyn.cz, energetice.cz, enviweb.cz, nazeleno.cz, e15.cz, vytapeni-tzb.info.cz, srovnejto.cz, aktualne.cz, vlastní dotazování