- CZ
- EN
- SK
Politici v otázce migrace přitvrzují. Podle Fialy je potřeba se věnovat spolupráci s třetími zeměmi
Migrace zůstává v české společnosti pořád výbušným tématem. A to navzdory skutečnosti, že se nám například Ukrajinci, kteří tvoří jednu z nejpočetnějších skupin uprchlíků, začínají již vyplácet. Jak se snaží Evropa s migrací vypořádat?
Populisté a pravicoví extremisté vidí v migraci příležitost, jak se vůči přistěhovalcům vymezovat, vyvolávat nenávist a více se tak zviditelnit. A to se odráží rovněž v postojích veřejnosti. Zatímco na počátku války na Ukrajině se jasná většina, až okolo 70 procent lidí, vyslovila pro to, že bylo správné přijmout statisíce běženců, v současnosti už jejich setrvání podporuje jen zhruba polovina populace, jak ukázal výzkum agentury STEM.
Nejvíce si v té souvislosti Češi stěžují, že se kvůli uprchlíkům snižuje dostupnost míst ve školkách a školách. Dalšími častými argumenty, které bojují proti migraci, je zejména zhoršení možností pro bydlení a nárůst kriminality. Jaká je však realita? Většina z nás přiznává, že příchod ukrajinských uprchlíků neznamenal pro náš život žádnou změnu.
Ukrajinci nám již vydělávají
Zatímco do loňska jsme podle podkladů ministerstva práce a sociálních věcí museli na Ukrajince ještě doplácet, první měsíce letošního roku přinesly změnu. Příjmy za první čtvrtletí dosáhly 6,4 miliardy a výdaje 3,5 miliardy. Díky tomu si tak Česko přilepšilo o necelé tři miliardy korun. Jak spočítal server Novinky.cz, uvedená suma by stačila k ročnímu navýšení důchodu každého českého seniora o částku 1200 korun.
Poté, co válka skončí, chce se navíc řada Ukrajinců vrátit domů. K tomu již nyní slouží pilotní projekt asistovaných dobrovolných návratů, jenž od června spouští naše ministerstvo vnitra. Díky němu by se mohlo již letos do projektu zapojit více než 400 lidí. K tomu je třeba dodat, že uvedená aktivita nemá se současnou snahou Ukrajiny posílit svoji armádu o nové rekruty, nic společného.
„Chceme nabídnout pomoc těm, kteří si například ze zdravotních či rodinných důvodů přejí vrátit se zpět domů. Tato pomoc bude spočívat především v nákupu jízdenek a v některých zvlášť závažných případech například v zajištění sanitního vozu,"
vysvětlil ve svém prohlášení ministr vnitra Vít Rakušan.
Změna kurzu
Mnozí politici se obávají, že další nárůst migrace může zamíchat volebními kartami natolik, že se tím otevře prostor pro antisystémové strany a hnutí. Příkladem je Nizozemsko, kde se téměř šest měsíců po parlamentních volbách uskupení čtyř stran včetně krajně pravicové Strany pro svobodu vítěze voleb Geerta Wilderse dohodlo na vytvoření nové vlády.
Všeobecně se očekává, že politici začnou v jednotlivých členských zemí Evropské unie zavádět přísnější migrační politiku. Že náš kontinent potřebuje azylovou reformu už dříve ostatně prohlásil třeba i bavorský premiér Markus Söder.
„To, co se stalo v Nizozemsku, je pro Evropu varováním. Nelze pokračovat tak jako dosud, potřebujeme zásadní obrat v migraci,"
řekl Söder, jak upozornil portál Ceskenoviny.cz.
Podle něho je nezbytné stanovit integrační hranici, kolik migrantů ročně je Německo schopné začlenit, aby nevznikaly nebezpečné paralelní společnosti. Bavorský premiér by rád vyvolal i debatu o úpravě ústavního práva na azyl.
Výsledkem tlaku na změnu je migrační balíček, který v polovině května odsouhlasil Evropský parlament. Tvoří jej celkem deset předpisů, včetně těch, které se zabývají efektivnějšími kontrolami migrantů a rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Kritici se trefují zejména do principu, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, ostatní pomohou buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
Návratová centra
Přesto to nemusí stačit, jak si uvědomuje také český premiér.
„Je třeba začít problém řešit dřív, než se s ním musíme potýkat v zemích unie. Chceme se proto více věnovat spolupráci s bezpečnými třetími zeměmi, uzavírat strategická partnerství se státy, ze kterých nebo přes které k nám migranti přicházejí či se zaměřit na vytváření návratových center. Příkladem tohoto partnerství je spolupráce Itálie s Albánii. Myslím, že to je model, který je třeba vyzkoušet. Mohl by být jednou z cest, jak si s nelegální migrací poradit,“
uvedl Petr Fiala v tiskové zprávě.
O tom, že návratová centra pro utečence ze Senegalu a Západní Sahary již někde dokonce stojí a fungují, svědčí příklady z Maroka či Tuniska. Jejich cílem je zadržet utečence, kteří se snaží dostat do Evropy, především pak do Německa, Velké Británie, Francie a Švédska. Díky tomu se měl jejich počet během letošního prvního čtvrtletí snížit o necelých 60 procent, uvedl server iDnes.cz. Řada lidskoprávních aktivistů a organizací však v té souvislosti poznamenává, že uprchlíci jsou v těchto táborech mnohdy podrobováni psychickému i fyzickému násilí.
Boj s migrací zůstane nadále častým tématem politických diskusí. Čím méně problémů bude ale s utečenci spojováno, tím méně prohlášení, které vyvolávají strach a nenávist, na jejich adresu pravděpodobně uslyšíme.
Zdroje: Úřad vlády ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Ceskenoviny.cz, Novinky.cz, iDnes.cz
