První jízda metra vedla přes Nuselský most, měl vypadat jinak, ale stavěl se jako panelák

Přesně před 50 lety poprvé vyjelo Prahou metro, jeden ze symbolů českého hlavního města. Plány na podzemní dráhu však existovaly mnoho let před tím. Inženýr Ladislav Rott připravil plány pro výstavbu podzemní kolejové dráhy v Praze už v roce 1898.

Přestože si 19. století spojujeme spíše s parním strojem, nešlo o zcela ojedinělý počin. Nejstarší metro světa jezdí v Londýně od roku 1863 a podzemní dráhu na konci 19. století nemělo jen britské impérium, které tehdy bylo nemocnější a nebohatší zemí světa. Roku 1896 se prvním metrem na evropském kontinentě svezli lidé v nedaleké metropoli uherské časti habsburského soustátí, v Budapešti.

Pronájem Luxusního mezonetu 2+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Na "luxusní" ocel nebyly prostředky

Reálné obrysy však pražské metro získalo až v 60. letech 20. století. Tehdy už československý tisk psal o tom, jak Praha bude mít metro. Přesto si na zprovoznění klíčové dopravní infrastruktury  hlavního města Pražané ještě počkat do dalšího desetiletí.

První trať vedla ze stanice Florenc na Kačerov. Zásadním milníkem, který předznamenal spuštění očekávané podzemní dráhy, bylo otevření Nuselského mostu pro pěší a automobilovou dopravu. Jeden z nejslavnější českých mostů se však jmenoval jinak. Jak bylo v zemích východního bloku zvykem, byl pro svou důležitost pojmenován pro klíčové osobnosti českého komunismu a prvním komunistickém prezidentovi, Klementu Gottwaldovi.

"Nuselák" měl při tom původně vypadat úplně jinak. Na prvním místě se v celostátní soutěži o podobu mostu v roce 1958 umístil návrh velkolepé ocelové konstrukce. Komunistický režim však otevíral velkolepým řešením dveře spíše v teorii, než v praxi. Komunistické Československo se potýkalo mj. s nedostatkem oceli na tak velkou stavbu, a tak k realizaci byl vybrán skromnější návrh Jana Vítka a Miroslava Sůry.

Ti ve své návrhu lépe chápali ekonomickou realitu tehdejší doby a jejich subtilní návrh vyžadoval minimum oceli a také počítal s betonovými úsporami. Jak se časem ukázalo, jejich most se stal úsporným i na údržbu, za 50 let intenzivního vytížení nebyl nikdy významněji rekonstruován.

Prefabrikáty jako z paneláku a sebevrazi

Nešlo však o žádné laciné řešení. Plán počítal z řadou originálních a novátorských postupů, jak most využívat a zároveň jak ho ekonomicky vybudovat. Jedním z nápadů bylo využít ke stavbě dráhy metra, se kterou se uvnitř mostu počítalo, prefabrikovaných částí. Betonové prefabrikáty byly v 70. a 80. letech rovněž zásadním postupem k řešení nedostatku bytů výstavbou panelových domů, neboli bytových domů z prefabrikátů. 

Trať metra jsme umístili do tubusu, který je součástí mostu a přímo navazuje na stanici Vyšehrad. Uzavření tunelu bylo výhodnější z hlediska teplotních podmínek pro provoz metra i z hlediska jeho hlučnosti vůči okolí. Kromě toho betonový most více tlumí i hluk silničního provozu. Jsem také názoru, že do městského prostředí je betonový most vhodnější, protože více odpovídá ostatní zástavbě. V ocelové variantě tomu tak nebylo a při pohledu na most ze stran by bylo vidět pojíždějící vlaky metra,“ 

vzpomínal po padesáti letech na to, jak vymýšlel řešení pro Nuselský most jeden z jeho architektonických otců Jan Vítek pro web silnice-zeleznice.cz.

Most je však znám nejen pro to, že tubusem v jeho jádru jezdí metro a hned z počátku provozu metra nabídne možnost také "vykouknout" z podzemí, tak jak je populární v nejnovějších částech metra ve Vídni nebo v Kodani. Nuselák se stal ovšem nechvalně známým jako místo sebevražd, více než svým tubusem pro metro.

Svým způsobem podivné popularitě pro sebevrahy napomohl také návrh, který umožňoval vybudovat most v jakémsi minimalistickém duchu omezených materiálových možností. Od počátku mostu se počítalo s využitím nejen pro automobily a metro, ale také pro pěší. Jenže původní zábradlí bylo jen 1 m vysoké, tudíž se dalo velmi snadno překonat a ke skoku takřka vybízelo. V roce 1997 bylo zábradlí zvýšeno na 2,7 m a za dalších let bylo upraveno speciální kovovou konstrukcí, kterou během testování nedokázali překonat ani zkušení horolezci.

Zdroje: silnice-zeleznice.cz, 21stoleti.cz, dpp.cz, wikipedia.cz, autorský článek