Škatulku rebelky už sice odmítá, to ale neznamená, že se jí skandály vyhýbají. Pokud by někdo mohl říct, že si užívá života naplno, byla by to právě Agáta. Žije si po svém a když chybuje, dokáže ustát následky.
V posledních týdnech se neřeší snad nic jiného než její těhotenství a nabouraný vztah s manželem Jakubem Prachařem. Stresující období se sice manželé rozhodli utlumit mlčením, nám ale Agáta alespoň během focení pro Luxury Prague Life prozradila, kdo bude mít hlavní slovo při výběru jména potomka a jak by si přála, aby probíhal porod. Plánuje před ním totiž trošku rebelie..
Já si myslím, že těhotenství se nedá užívat a ten, kdo tvrdí, že si ho užívá, lže, protože na tom není nic skvělého.
To druhé je ještě horší než to první. (smích)
Ne, to nemám. Jsem ale strašně unavená, podrážděná a všechno mě štve.
Já na to nemám čas.
Nemám čas se hodit do pohody. Nabrala jsem si toho nějak hodně. Při prvním těhotenství jsem to zvládala líp a při tom druhém zjišťuji, že nejde tolik pracovat. Takže pomalu, ale jistě, všechno ruším.
Já jsem si image rebelky nikdy nezaložila. To si založili novináři, když mi bylo osmnáct. Teď je mi třicet jedna a z toho, že se o mně jedenáct let píše jako o rebelce, zvracím..
Já jsem byla rebelka od osmnácti do dvaceti, což si myslím, že byl úplně každý. Ale od té doby už nejsem. Ve dvaceti jsem měla svůj barák. Nevím, která rebelka si postaví ve dvaceti barák. Myslím si, že žádná. Takže já jsem pracovitá a s touhle příšernou škatulkou vůbec nesouhlasím.
To nevím. Já si hlavně myslím, že na veřejnosti už ani moc nevystupuji a ani moc nechci. Dospěla jsem do fáze, kdy je mi jedno, co si o mně lidi myslí. Ti, co mě poznají, tak mě poznají a ti, kterým dělám reklamu na šaty nebo cokoliv jiného, je jedno, jaká jsem.
Jsem pracovitá. Normální lidi o spoustě věcí jen sní a já se nebojím sny uskutečnit. Jeden den se rozhodnu, že budu prodávat auta, tak jdu a druhý den je prodávám. Já opravdu málo spím a hodně dřu.
Úplně to vlastně neomezím. Rozdíl bude jen v tom, že dřív jsem mohla pracovat do noci a teď v osm večer spím, ale zase ráno vstávám v šest. Nevím proč a co se ve mně zlomilo, ale prostě to mám takhle. Zjistila jsem už ale, že bych měla omezit focení v šatech, ve kterých bych neměla vypadat, že jsem těhotná.
Je to korzet, takže hodně.
Jsem na začátku čtvrtého.
Právě, že je, ale v těch šatech není.
My už to víme.
Ne. (smích)
Asi to nebudu říkat. Nikomu do toho nic není.
Všichni z rodiny už to ví.
Tak na tohle téma jsou u nás v rodině hádky. Kryšpín si vybral nějaké, Jakub si vybral nějaké, já jsem si vybrala nějaké a ani v jednom jsme se neshodli. Jsem ráda, že ten papír se jménem v porodnici odevzdává matka, takže já si to přeškrtám a dám si tam takové jméno, jaké budu chtít.
No tak to ne. Když jsem rodila poprvé, tak jsem to odevzdávala já a ještě jsem to tam přeškrtávala a přepisovala asi čtyřikrát. Odevzdávala jsem úplně přeškrtaný papír.
Asi ne. Možná bude ještě nějaké hlasování nebo najdeme jméno, které se bude líbit nám všem, ale zatím je to hodně rozdílné.
My víme, co to bude. Řeší se jen jedno pohlaví.
Myslím, že v dnešní době je to už na sto procent.
Měla jsem vyvolávaný porod. Takže vyvolávání bolelo, ale ty kontrakce nastoupily hned a měla jsem epidural. Bez epiduralu bych nerodila. Nerodila bych ani do vody, prostě budu rodit v nemocnici u normálního doktora a normálně zfetovaná (smích). Já si myslím, že jiné experimenty jsou úplně zbytečné. Když jdeš k zubaři nechat si vytrhnout stoličku, tak si taky necháš dát injekci. Takže já si myslím, že to neublíží ani mamince ani miminku.
Já se k tomuhle vůbec nebudu vyjadřovat.
Já jsem plánovala zůstat u jednoho (smích). Už teď jsem ale rozhozená, takže je možné, že ve finále dopadnu jako moje matka a budu jich mít sedm. Nevím, ale sháním chůvu! Hlaste se mi!
Měla, ale ona mi odešla z osobních, rodinných důvodů, takže sháním novou chůvu na plný úvazek. Ať se mi ozvou na Facebook!
Furt! Ne, já nechci, aby hlídala. Vlastně nesháním ani tak chůvu, jako hospodyni, protože vím, že půjdu pracovat brzy, i když si teď říkám, že ne. Chci mít ale někoho, kdo mi nakoupí, uvaří, abych se mohla věnovat miminku a myslím si, že to je fajn, když máte takovou paní v domácnosti na výpomoc.
Vůbec jsem nad tím neuvažovala. Uvidím, jak mi bude.