Rychlá zpověď - kondiční trenér Rytířů Kladno Michael Obrtel: Čpavková sůl možná hokejistu nakopne

Jste kondičním trenérem hokejového klubu Rytíři Kladno. Kolik sezón už pečujete o kladenské hráče a jaká byla vaše cesta právě sem, do Kladna?

Letos dokončuji svou pátou sezónu v realizačním týmu Rytířů Kladna a moje cesta vedla z Fakulty tělesné výchovy a sportu, kde jsem absolvoval bakalářské a magisterské studium. Během magisterského studia jsem se ještě dostal na stáž na půl roku do Kanady. Když jsem se vracel zpět, tak mě oslovil pan trenér Milan Hořava. A od té doby už jsem vlastně zůstal tady.

Staráte se o co nejlepší fyzickou kondici hokejistů z Kladna. Jaký je v tomto směru současný trend a jak probíhají tréninky?

Trend je nyní asi takový, že hra se zrychluje. Takže dominantní je v ní rychlost. Všechno v tréninku na ledě se dělá samozřejmě ve velkých rychlostech. Co se týká kondiční přípravy, tak tam je trendem to, i když se jedná o týmový sport, že se snažíme vše individualizovat pro jednotlivé hráče. Každý z nich má samozřejmě jiné limity, historie zranění, takže já se snažím tréninky co nejvíce přizpůsobovat hráčům na míru.

Dům na prodej 7kk - Praha 6, 307m2, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Jak zasáhl koronavirus do běžného režimu hokejistů ve vztahu k tréninkům? Jaké změny musely nastat?

Já trošku zabrouzdám do historie, do minulého roku. My jsme vlastně museli jezdit na venkovní kluziště. Takže loňské tréninky probíhaly z části i venku, protože jsme nemohli být ve vnitřních prostorách. A co se týká zbytku sezóny, tak jsme byli velmi ovlivněni tím, že na zimáku nebyli diváci. Takže zápasy byly komplikované. Ale tréninkový proces se kompletně tak nějak vyměnil. Někdy jsme byli rozdělení na skupiny, protože jsme museli dodržovat vládní nařízení. Ale jinak, kromě toho, že jsme museli jezdit na venkovní kluziště, se nic nezměnilo.

Koronavirová doba kromě jiného zaútočila na důležitý lidský orgán, a tím jsou plíce. Jak důležitý je tento orgán pro vrcholové sportovce, konkrétně hokejisty?

Lední hokej je hra, kdy se střídá vysoké zatížení s tím nižším. Když si kluci sedají na střídačku, tak samozřejmě při těch 30 až 45 vteřinách potřebují, řekl bych, slušnou kapacitu plic. A také ji musí umět dobře využít, aby se na ledě mohli pohybovat. Zároveň je důležité, když potom přijdou ze střídání na střídačku, aby se uměli vydýchat. Takže samozřejmě plíce jsou důležitý orgán pro hokej.

Jak k dýchání motivujete hráče, aby jejich plíce měly tu nejlepší kapacitu?

Spíš se dá kapacita ovlivnit pravidelným pohybem, což samozřejmě pro nás znamená trénink na ledě. Ten, kdo má kapacitu trošičku nižší, tak se dá se mnou dotrénovat i na suchu. Také se snažím kluky motivovat i k tomu, aby se hýbali i mimo led. To znamená jakýkoliv pravidelný pohyb. Procházka, běh, výjezd na kole… Protože jakýkoliv pohyb pozitivně ovlivňuje kapacitu plic.

Jakým způsobem ovlivňuje kapacita plic hráče při samotném výkonu, jak se to projevuje během zápasu?

Tak to asi navážu, protože kapacita je nesmírně důležitá a zároveň je potom také důležité její využití. S kapacitou plic souvisí i schopnost správného dýchání, konkrétně to znamená udělat správně „dechovou vlnu.“ Samozřejmě to není nic jednoduchého, je to dost náročné a učí se to nejprve v klidu. Ale když má člověk tuto praktiku dobře zmáknutou, tak ekonomika dýchání je prostě tím prvním benefitem v zápase i na tréninku. 

Co je přesně „dechová vlna“?

Učí se nejprve vleže a nádech nejprve probíhá do břicha, potom do hrudníku a vrací se zpět. Proto se tomu říká „dechová vlna.“ Je náročné to navnímat a člověk se na to musí soustředit. Proto je lepší provádět trénink technikou jeden na jednoho.

Hokejisté si často před nástupem na led ze střídačky aplikují nádechem nosem čpavek, lépe řečeno čpavkovou sůl. Co to dělá s organismem? Dříve se jednalo o léčebnou metodu na probrání omdlévajících. K čemu je to dobré? Pomáhá tato metoda nebo spíše škodí?

Momentálně je to předmětem výzkumu. Zrovna na to dělal výzkum jeden můj kamarád z doktorského studia. Nedělá to pro hokejisty, ale dělá to pro vojáky. Zkoumali to u spánkové deprivace a zjistili, že čichací sůl nemá vůbec žádný vliv na výkonnost, ani na žádné kognitivní funkce. Znamená to, že je to stále předmětem dalšího bádání. Myslím si, že to nějakým způsobem probere nervovou soustavu, ale jistě to funguje i v rámci jistého placeba. Stejně jako kdybychom si dali nějaké to kafe s tím, že nás to nakopne. Myslím si, že je to stejné. Čichací sůl nás také nakopne, ale že by to mělo zvýšit výkonnost, není zatím potvrzené. Takže tak.

Máte nějakou zkušenost se situací, že měl vrcholový sportovec díky vysokému sportovnímu nasazení problémy s dýcháním, nebo nějaké závažné zdravotní potíže s plícemi?

Takovou zkušenost úplně nemám. Každopádně lední hokej a samozřejmě i kluziště je specifické prostředí a hráči v něm dýchají. Myslím tím, že nejsme venku, není tam žádný čerstvý vzduch a teplota se tam pohybuje tak kolem 0 °C, takže je to chladné prostředí. U některých hráčů může dojít k jevu, který se jmenuje „hokejové plíce“ nebo k astmatickému záchvatu, ale já sám s tím nemám u nikoho žádnou větší zkušenost.

Správně použitý dech je důležitý také pro zklidnění a soustředění organismu, nejen při podávání vrcholových sportovních výkonů. Trénujete s hokejisty i takový druh dechových technik? A kdy by je měli umět využít?

Vlastně se vracíme k otázce, kde jsme se bavili o ekonomice dechu a „dechové vlně“, která slouží nejen při zátěži, ale také při regeneraci. Může se tedy využít jako relaxační technika. Hráči pomůže i během střídání, když se dobře vydýchá, že může být čerstvý na další střídání a další třetinu.

Děkuji vám za rozhovor. 

Také děkuji.