Rychlá zpověď - porodník Antonín Pařízek: Problémem těhotných žen jsou i sociální sítě

Máme měsíc listopad, což je měsíc plic. Jak byste popsal dýchání u těhotných žen? Jaké mívají problémy během těhotenství?

V dýchacím systému ženy dochází v průběhu těhotenství k významným anatomickým i funkčním změnám. Tyto změny jsou nezbytné zejména kvůli rostoucím nárokům na potřebu kyslíku matky i plodu. K adaptaci dýchání dochází již v prvních týdnech po otěhotnění. Změny jsou řízeny zejména hormonálně. Během těhotenství nastává i změna anatomie hrudníku ženy. Hrudní koš se rozšiřuje do stran. Na konci těhotenství se kvůli rostoucí děloze zvyšuje asi o 4 centimetry stav bránice (hlavní dýchací sval, pozn. redakce), a i když mechanicky tlačí na plíce, vitální kapacita plic se v těhotenství nemění.

Mezonetový zařízený byt 5+kk na pronájem-Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Jak moc je důležité dýchání u porodu?

Dýchání během porodu je velmi důležité. Je nutná dodávka kyslíku pro udržení průtoku okysličenou krví ve všech orgánech matky. Průtok okysličenou krví dělohou a placentou hraje klíčovou roli pro úspěšné zvládnutí nejen těhotenství, ale zejména porodu. Na druhé straně nácvik dýchání v předporodních kurzech bývá tradičně přeceňován. Mnohdy probíhá dokonce nesprávně. Činnost dýchacího svalstva, bránice a pomocného dýchacího svalstva totiž může spotřebovat velké množství energie, kterou žena obvykle potřebuje na závěr porodu při vypuzování plodu (odborně II. doba porodní). Pokud rodička u porodu technicky nesprávně dýchá, může nejen paradoxně způsobit poruchu přínosu kyslíku do plodu, ale často se může energeticky vyčerpat. Správný způsob dýchání v I. době porodní (otvírací doba, která trvá 8-12 hod.), během porodních bolestí (odborně kontrakce dělohy) představují jen hluboké a uvolněné vdechy a nádechy. Chybný trénink „dýchání jako pejsek“ v tomto případě není namístě. Tento způsob dýchání (odborně volní/úmyslná hyperventilace) mnoho rodiček nakonec vůbec u porodu ani nepotřebuje. Ženy se ale nemusí neznalosti správné techniky dýchání během porodu vůbec obávat. Zkušená porodní asistentka totiž dokáže mamince s nácvikem dýcháním pomoci u porodů během 2-3 kontrakcí. Mimochodem správná technika a soustředěnost na dýchání může odvést pozornost ženy od porodních bolestí. Dýchání je proto na předním místě nefarmakologického přístupu tlumení porodních bolestí. Pokud ale rodí ženy s bronchitidou nebo s infekcí horních cest dýchacích, měla by jim být u porodu léčebně nabídnuta epidurální analgezie. Pomůže rodičku uchránit od nadměrné zátěže vyvolané hyperventilací, k níž dochází při bolesti během děložních kontrakcí. Epidurální analgezie může v těchto případech přispět k prevenci akutního zhoršení plicních funkcí.

Jak řešíte „hysterické“ matky?

I těmto ženám musíme umět pomoci. V porodnici „U Apolináře“ máme propracovaný systém předporodních kurzů, při kterých naše nejzkušenější porodní asistentky připravují budoucí maminky a jejich partnery na porod. Kurzy probíhají v části budovy, která se nazývá AVE  Centrum. V naprosté většině případů se podaří zklidnit a dobře připravit na porod i takto nastavené ženy. Pokud ani tento přístup nepomůže, máme v záloze ještě pomoc v osobě klinické psycholožky.

Slyšela jsem, že trend odkládat mateřství se pomalu zase vytrácí a vracejí se mladé rodičky...?

Zcela naopak, své první miminko přivádí na svět stále více žen v pokročilém věku. Průměrný věk prvorodiček v Praze již přesáhl 30 let. Úkolem lékařů je, abychom upozorňovali širokou veřejnost, že těhotenství ženy v pokročilém věku nepřináší z biologického hlediska vůbec žádná pozitiva. Záleží však, jestli žena rodí v 35 letech, nebo ve 45 letech nebo dokonce po 50. roku života. Medicína umí zvládnout i ty nejsložitější případy, ale z běžné klinické praxe vyplývá, že ženy v pokročilém věku často než fyzicky, strádají psychicky. Poporodní rekonvalescence, noční vstávání, kojení, péče o dítě, to jsou faktory, které ženy daleko více vysilují, než kdyby jim bylo pod 30 let.

Když byste to měl porovnat - co řešily těhotné ženy v 90. letech a co řeší teď?

Během posledních let ani tak konzervativní obor jako je porodnictví nezůstal beze změn. Odpadly dříve běžně používané automatismy, mnohdy až paternalismus. Obor se stal otevřenější. Porodní asistentky a lékaři individualizují přístup k těhotným ženám a snaží se vyhovět přání rodiček a jejich partnerům. Těhotné a rodící ženy se staly pro zdravotníky partnery. Zvýšila se bezpečnost pro matku a dítě a je možné pozorovat i větší spokojenost čerstvých rodičů s poskytovanými službami. V Česku jsme nikdy v historii nedosahovali lepších porodnických výsledků než současné době. Jinak řečeno, naše země se zařadila na přední příčky ve světě z hlediska bezpečí pro matku a dítě u porodu. To jsou pozitiva.

Prodej luxusního rodinného domu na Praze 6, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Na druhé straně bych zmínil negativa současnosti. Ženy rodí v pokročilém věku, mají řadu přidružených onemocnění, problémy začíná přinášet obezita těhotných. Rodička s hmotnostní přes 100 kg není dnes vůbec výjimkou, můj osobní rekord je porod ženy vážící 200 kg. No a v neposlední řadě sociální sítě. V dnešní době totiž zejména na sociálních sítích je obor porodnictví podrobován skutečně zatěžkávací zkoušce. Někteří autoři hoaxů, fake news jako by úmyslně zneužívali dobu křehkého rozpoložení těhotných žen. Pod rouškou tzv. dobrých rad se můžeme dočíst moře nesmyslů a někdy až dokonce nebezpečných doporučení. Do oboru se naučili mluvit i lidé, kteří nemají zdravotnické vzdělání, dokonce ani žádné podobné. Jsem přesvědčen, že tato vlna se vlivem rozmáhajícího se kritického myšlení široké veřejnosti přežene, a že se situace bude budoucnu jistě normalizovat.

Když byl první lockdown, mnoho párů zůstalo společně doma, někteří se rozvedli a jiní naopak trávili karanténu sexem. Je to znát na číslech? Budeme mít generaci coronavirových dětí?

V současné době nejsou data, která by nás jednoznačně informovala, jestli jarní lockdown přispěje na zvýšené porodnosti v naší zemi. To poznáme až na přelomu roku.

Jak konkrétně ovlivňuje koronavirus vaši práci? Jak se změnil život U Apolináře?

V porodnici "U Apolináře" máme velké štěstí. Budovu původně Zemské porodnice navrhl přední český architekt a stavitel Josef Hlávka. Postavil stavbu tvořenou ze šesti pavilonů s jedenácti trakty.  Právě pavilonový systém dodnes umožňuje v případě potřeby uzavřít jednotlivé části budovy a zamezit tak šíření infekce. V současné době máme izolační místa pro těhotné ženy i čerstvé maminky jak v karanténě, tak i pokud jsou Covid pozitivní.   V současné době máme dostatek ochranných pomůcek, techniky a technologie. Naše klinika má od letošního jara vlastní krizový štáb, který flexibilně reaguje úpravami provozu podle aktuální epidemiologické situace a jednotlivých případů. Narozdíl od jara mohou rodící ženy u porodu doprovázet jejich partneři, dokonce i v případě císařského řezu, pokud je v regionální anestezii. Děti se od matek neseparují. Bonding a kojení je v případě dodržování hygienických pravidel doporučováno i u Covid pozitivních žen. Pokud zdraví a stav matky a dítěte dovolují, je možné jejich dřívější propuštění domů. Organizačně je tedy na první pohled vše v pořádku. Ale…porodnictví je obor, který nelze za žádných okolností zastavit dokonce ani omezit. Lékaři, porodní asistentky, dětské sestry si od jara nemohli pořádně odpočinout. Někteří si nemohli ani vybrat v létě dovolenou. Personál pracuje proto v únavě a mnohdy ve velkém stresu. Málokdo si umí představit péči o těhotné a matky s COVID-19. Personál musí pracovat ve zvláštním izolačním režimu. Zdravotníci se musí při kontaktu s COVID pozitivní ženou chránit – ochranný oděv (lidově skafandr), respirátor, brýle, návleky na obuv, několik vrstev rukavic, a přitom spontánní porod trvá 8-12 hodin. Porodnice „U Apolináře“ je perinatologické centrum pro Středočeský kraj. Dvanácti porodnicím kraje pomáháme zejména v péči o ženy s předčasnými porody před 32. týdnem těhotenství.  Mnohdy vysoce kvalifikovaná práce zdravotníků v porodnicích si zaslouží velký obdiv.   

Myslíte si, že je vůbec dobré, aby u porodu rodička někoho měla?

Partner u porodu je v současné době v českých porodnicích běžnou záležitostí. V porodnici „U Apolináře“ jsme historicky byli třetí porodnicí v zemi, která začátkem 90. let začala umožňovat přítomnost otce u porodu. Přítomnost partnera u porodu tedy vítáme. Na druhé straně právě jarní lockdown způsobil, že byl zákaz nejen návštěv v porodnických zařízeních, ale dokonce i otců u porodu.  Ministerské opatření se stalo předmětem rozsáhlé kritiky. V této souvislosti jsme provedli studii, jejíž výsledky na velkém souboru žen z více než třetiny porodnických zařízení v ČR jednoznačně prokazují, že bez partnera u porodu vůbec nenastalo zhoršení porodnických parametrů, kterými některá aktivistická hnutí, a dokonce část odborné společnosti porodních asistentek strašila a vyvolávala tím stres zejména u žen, které čekaly na svůj první porod.

Promluvte prosím o předčasných porodech, jak si stojíme? Dneska dokážete zachránit opravdu téměř nezachranitelné.

Dnešní perinatologii se daří držet počet předčasných porodů v naší zemi na velmi nízké, a hlavně setrvale stejné úrovni. Před termínem porodu porodí v ČR okolo 7 % žen, ročně se narodí okolo 8000 předčasně narozených dětí. Kolegové s námi nejbližšího oboru, což je neonatologie, dnes umí bravurně zvládat i ty nejtěžší případy. Společně zachraňujeme nejen životy předčasně narozených dětí, ale přispíváme k jejich vysoké kvalitě života. V porodnici „U Apolináře“ se tým porodníků a neonatologů specializuje na předčasné porody v tzv. šedé zóně, kdy se pohybujeme na samotné hranici životaschopnosti předčasně narozených miminek. Jedná se o medicínsky, ale i eticky velmi složitý problém. Zde se ještě více než jindy, velmi citlivě věnujeme komunikaci nejen se ženou, která očekává předčasný porod, ale i s jejím partnerem a mnohdy s celou rodinou. Pokud taková rodina projeví zájem zachraňovat dítě za každou cenu, respektujeme jejich rozhodnutí a naše týmy se snaží maximálně požadavku vyhovět. Mimochodem v současné době jsme v porodnici „U Apolináře“ zavedli program, pomocí kterého můžeme předvídat míru pravděpodobnosti, jestli nastane předčasný porod. Screening rizika předčasného porodu pomocí programu QUIPP je zdarma a platí pro všechny ženy z ČR. Pro další informace stačí navštívit www.predcaasnyporod.eu.

Co vás na vaší práci tak baví, co vás každý den motivuje znovu vstát a být nejlepší?

Vybral jsem si obor, který patří k nejvýznamnějším oborům celé medicíny. Už před 100 lety napsal porodník prof. Ostrčil ve své učebnici, že porodnictví je nejvíce preventabilní obor lékařství. Jinými slovy, podílíme se na úrovni dlouhodobé (celoživotní) kvality života lidí, kterým pomáháme při jejich příchodu na svět. To přináší pocit velké zodpovědnosti a na druhé straně i velké radosti.

Je zde pro vás ještě něco nového, co se naučit?

Novinek je nepřeberně. Stačí si sednout k počítači a surfovat na odborných internetových perinatologických stránkách a člověk okamžitě objeví hromadu zajímavostí, které v poslední době někdo někde objevil a publikoval. Bohužel inspirace je tolik, že na vše jeden život jednoho člověka nemůže nikdy stačit.

Jaký jste šéf?

Na tuto otázku pochopitelně nemohu odpovědět. Musíte se zeptat lidí z našeho velmi početného týmu. Jsme jedním z největších center v ČR. Jediné, co mohu poznamenat, že mojí ambicí je dosahovat co nejlepších perinatologických výsledků, jinak řečeno zajišťovat systém péče, abychom dosahovali co nejvyšší bezpečnosti pro matku a dítě. Současně naše služby musí být na takové úrovni, abychom docílili spokojenosti rodičů, kteří si vyberou naši porodnici. Proto jako vedoucí lékař musím být na své spolupracovníky odpovídajícím způsobem náročný, ale zároveň i spravedlivý. Snažím se mladším kolegům předávat své zkušenosti a vést je tak, aby i pro ně bylo důležité co nejsvědomitěji pracovat, dosahovat těch nejlepších výsledků, a hlavně, aby měli touhu se neustále zlepšovat.

Máte tři děti. Kdo jim pomáhal s příchodem na svět?

Mám dvě dcery a jedno syna. Protože platí staré moudré pravidlo, že lékař by neměl léčit příslušníky své rodiny, tak v případě příchodu všech tří dětí na svět jsem o pomoc požádal své skvělé kolegy.

Sám jste měl koronavirus, popište, jak jste to zvládal, průběh, ponaučení?

Ano, byl jsem vytrasován. Účastnil jsem se odborné schůzky, u níž byl jeden z účastníků později pozitivně testován na COVID. V předepsané lhůtě jsem se odebral na test, který byl pozitivní. Byl jsem zcela asymptomatický. Karanténu jsem prožil tak, že jsem v okolí svého přechodného bydliště hodně sportoval, jezdil na kole a běhal, abych spálil viry v horních cestách dýchacích, dával jsem si večer pravidelně saunu.

Zvládnul jsem i distanční výuku. Na druhé straně od jara s ohledem na COVID-19 konzistentně tvrdím - vyhnout se panice, ale být současně pokorný a dodržovat přiměřená hygienicko- epidemiologická opatření. Vždyť o tom čínském svinstvu pořád stále moc nevíme.

Během přípravy textu tohoto rozhovoru jsem se dozvěděl, že mám expozicí koronavirem vysoký titr. Rozhodl jsem se, že půjdu darovat plazmu pro pomoc jiným, vážně nemocným pacientům.

Brzy budou Vánoce - máte je rád? Účastníte se příprav jako je pečení, nakupování atd.

Upřímně, Vánoce mně vůbec nic neříkají. Nebýt dětí, tak bych je osobně klidně minul. Vadí mi konzum, proto se mu snažím vyhnout. Za ideální vánoční prožitek považuji návštěvu divadel, a ještě lépe bych rád tuto dobu strávil daleko, někde u moře v zahraničí, což se mně jako porodníkovi nikdy nepodařilo. Chod porodnice se během vánočních svátků nezastaví a také pochopitelně existuje povinnost mít noční služby. Vzpomínám si, že jako bezdětný jsem si dobrovolně a pravidelně vybíral službu na Štědrý den. V porodnici vždy panovala zvláštní klidná a pohodová atmosféra.

V rychlé zpovědi jste mi popsal bolest při porodu - vy sám jste nějakou podobnou zažil na vlastní kůži?

Bolest je podle WHO definována jako nepříjemná senzorická (laicky smyslová) a emocionální zkušenost spojená s akutním nebo potenciálním poškozením tkání. Bolest je vždy subjektivní. Jenže porodní bolest představuje zvláštní kategorii bolesti, má fyziologický původ. Porod je fyziologický děj a porodní bolest je vlastnost tohoto přirozeného děje. Bolest provází téměř každý porod. Je prokázáno, že porod způsobuje největší bolesti, které člověka mohou v životě potkat. Na druhé straně se v těle organismu ženy během těhotenství rozvíjejí takové mechanismy, které zvyšují její práh bolesti, a tím snižují vnímání bolestivých vjemů. Z toho logicky vyplývá, že muž takový stav nikdy nemůže zažít.

Proč se říká, že gynekolog muž je lepší než gynekoložka žena? Je to pravda?

Je to pravda, říká se to, ale důvod je mi neznámý.

Kdybyste se měl znovu narodit, jaké zaměstnání byste si zvolil?

Určitě opět zaměstnání lékaře. Často děkuji velké shodě náhod, že mě osud zavál ke studiu medicíny. Neznám krásnější obor. Jsem velmi rád, že se obě moje dcery věnují medicíně. Jedna je neuroložka a druhá teprve začíná lékařství studovat.

Věnujete se těhotným s myasthenia gravis - je pro ně problém otěhotnět, donosit, porodit? Jak se jejich těhotenství řeší?

Péče o těhotenství žen s myastenia gravis vyžaduje velmi úzkou spolupráci zejména s neurology, kteří se problematice myastenie věnují. Na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze právě takové oddělení existuje. Otěhotnění a těhotenství  probíhá u každé ženy s myastenií jinak. Některé ženy jsou léčeny konzervativně, u některých je nutná radikální chirurgická léčba s odebráním brzlíku (odborně thymektomie).  U většiny žen je výsledek thymektomie velmi příznivý. Operace pomáhá onemocnění dostat pod kontrolu až v 90% případů. Průběh těhotenství vždy sleduje současně s porodníkem i neurolog. Pokud není jiné riziko, tak právě neurolog navrhuje způsob vedení porodu. Pokud okolnosti dovolí, je vždy s výhodou porod přirozenými cestami. Pokud hrozí nervosvalové vyčerpání vlivem porodní zátěže, nezbývá než těhotenství ukončit císařským řezem. Zde nastupuje do spolupráce další odborník, anesteziolog. Dnes máme takové možnosti, že i u žen s mystenii gravis jsou výsledky z hlediska matky i dítěte podobné, jako u žen zcela zdravých.

Moc děkuji za rozhovor.