Rychlá zpověď - primátorka Brna Markéta Vaňková: Jsem hrdá, že Brno pandemie nesrazila na kolena
Brno a Praha. Mezi těmito městy panuje odvěká, nevysvětlitelná rivalita. Nicméně při setkání s primátorkou největšího moravského města, Markétou Vaňkovou, si i zarytý Pražák musí říct, že tohle město je ve správných rukách. Už jen proto, že mu šéfuje ženská. Navíc krásná ženská plná elánu a energie. Markéta Vaňková je maminka dvou chlapců, politička a právnička. Brno vede od roku 2018 a místní na její "vládu" nedají dopustit. V rozhovoru pro LP-Life.cz se primátorka rozpovídala nejen o vedení města v současné covidové době, ale také o svých zálibách. Protože jenom o práci život přeci není.
Paní primátorko, začala bych bohužel koronou. Jak je na tom Brno s nakaženými, lůžky v nemocnicích, se zdravotnickým personálem, s očkováním, jak moc tohle všechno musí primátorka města řešit, jak se angažovat, co všechno se vám povedlo, nepovedlo, co máte v plánu do budoucna. Jak se staví obyvatelé Brna k pandemii, zaznamenáváte například neposlušnost, co se týká porušování vládních nařízení?
Jsem hrdá na to, že Brno pandemie nesrazila na kolena, a to navzdory vládním zmatkům a nekoncepčním krokům. Vyplatilo se nám, že jsme si od počátku nechali radit od odborníků a byli tak v předstihu nejen například s testováním v domovech seniorů, které jsme odstartovali jako první v republice, nebo s budováním a využitím záložní nemocnice, kterou jsme navíc dokázali pružně přeměnit na očkovací centrum.
Přestože se vyskytly nějaké problémy s „rouškovými odpírači“, jsem taky pyšná na Brňanky a Brňany, protože prokazují obdivuhodné pochopení a disciplinovanost. Můj vděk a uznání pak směřuje všem v první linii, záchranářům, policistům, strážníkům, hasičům…
Je těžké udržet krok v politice na tak vysoké pozici? Myslím tím udržet krok tak, abyste zvládala politiku i rodinu. Přece jenom věřím, že dvojčata dají zabrat.
Věřím, že zvládám, a doufám, že dobře. Bez pomoci rodiny, zejména manžela, by to však nešlo. Na druhé straně, nepochybně stejně bych vám odpověděla jako muž, jen bych poděkovala za pomoc manželce…
I dříve jsem jako advokátka byla pracovně hodně vytížená, ale samozřejmě nyní je to časově náročnější.
Jak moc kooperuje manžel? Pomáhá vám například s domácími pracemi?
S výjimkou praní a žehlení mě manžel dokáže zastoupit úplně ve všem nezbytném pro chod domácnosti. Svůj pracovní čas si naštěstí může naplánovat tak, aby se v potřebné míře věnoval i dětem. Za což mu moc děkuji.
Proč jste se vůbec rozhodla primátorku dělat? Musela jste se tak vzdát právničiny?
Na vlastní praxi jsem musela samozřejmě rezignovat, ale k právním věcem se v rámci své funkce dostávám vlastně docela často. A jsou to mé oblíbené chvíle, předpokládám taky, že se k advokacii v nějaké podobě vrátím. Je to práce, která mě baví a naplňuje. Rozhodnutí kandidovat na primátorku přišlo v době, kdy ODS byla v opozici a já jsem měla pocit, že bych chtěla, aby se Brno ubíralo jiným směrem. Nešlo o žádné nečekané vnuknutí, bylo to logické vyústění. O komunální politiku jsem se zajímala dlouho, nejprve teoreticky v rámci studia na právnické fakultě, pak i prakticky. Od roku 2002 jsem působila jako zastupitelka městské části Brno – střed.
Děti jsou už poměrně dlouho na distanční výuce, jak to zvládáte? S jakými předměty máte například problém?
Kluci to zvládají celkem dobře. Já si s nimi ráda zopakuju češtinu a procvičím angličtinu i němčinu, s čímkoli technického charakteru ovšem musí pomoci tatínek.
Jaký je vůbec život s dvojčaty? Jsou kluci stejní nebo každý jiný? Který je po kom? Vím, že jsou ještě malí, ale sledují vaši práci? Vnímají, že maminka je v čele města a rozhoduje o důležitých věcech?
Život s dvojčaty je skvělý, jen jejich první rok mám v oparu. Každý z kluků je trochu jiný, fyzicky i povahově, ale spojuje je věk, vždycky si spolu vyhráli. Každý je mixem nás obou, fyzicky je Martin po mně a Vojtěch po manželovi. Už je jim 12 a nejen moji práci, ale také veřejné dění a politiku podle mého názoru, vzhledem k jejich věku, sledují celkem podrobně.
Co děláte, když se nemusíte věnovat řízení města?
Jsem vášnivá čtenářka, nejraději mám silné románové příběhy. V poslední době mne oslovil například Šikmý kostel Karin Lednické, právě dočítám druhý díl. A pokud je to možné, trávím čas v přírodě, jedno, jestli na procházce, na kole, na bruslích nebo při lyžování.
Módu jsem sledovala jako asi většina žen vždycky, jako primátorka se snažím reprezentovat i vizáží. S výběrem šatů pro oficiálnější příležitosti si ráda nechám poradit od odborníků. Veškeré pečující a zkrášlující procedury od návštěvy kadeřníka přes kosmetiku, masáže až po manikúru vnímám jako relax a užívám si je. Ale na fotografování si nikdy nezvyknu.
Nejde si nevšimnout, že jste mnohem hezčí než náš primátor Hřib - je to těžké být v politice žena a navíc hezká? Nesetkala jste se například s těmi předsudky, že jste měla jít dělat modeling, a ne se montovat do politiky?
S předsudky jsem se nesetkala, ani si je nepřipouštím. A doufám, že muži se ke mně chovají slušně ne proto, že jsem primátorka, ale proto, že jsem žena.
Jak moc Brno spolupracuje s Prahou a co si myslíte o pověstné nenávisti mezi Pražany a Brňany?
O čem? (smích)
Co byste chtěla do konce svého vládnoucího období ještě stihnout?
Především věřím, že s pandemií budeme v Brně bojovat tak dlouho, jak bude nutné, a pokud možno pořád stejně dobře. Je ale jasné, že s našimi plány covid hodně zamával a že nebude snadné se vyrovnat s ekonomickými dopady a s omezeným rozpočtem. Nicméně děláme všechno pro to, abychom nemuseli zastavit žádný z našich strategických projektů. Takže pořád platí, že letos začneme s budováním multifunkční haly, v níž by se v roce 2024 mělo konat mistrovství v hokeji. A že příští rok zahájíme stavbu Janáčkova kulturního centra s koncertním sálem, jehož skvělou akustiku ocení jak hudebníci, tak posluchači, a to z nejen z Brna.
Kde se vidíte za 10 let? A kde vidíte Brno za 10 let?
Jako spokojenou matku neméně spokojených dospělých dětí, která pořád žije v milovaném Brně a má čas na svou profesi, rodinu a koníčky. A trochu neskromně si může říkat, že napomohla k tomu, aby se stalo nejlepším místem k životu u nás. V Evropě… Nebo na světě?
