Souboj podržtašků a obava z obnovení Rakousko-Uherska: Volba prezidenta na Slovensku se blíží

Nejpravděpodobnějším scénářem je postup dvou favoritů dosavadních volebních průzkumů. Kandidátem vlády je předseda koaliční strany Hlas a zároveň předseda Národní rady Peter Pellegrini. Proti němu stojí dlouholetý diplomat a bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok, který se těší oficiální podpoře parlamentní opozice v čele s největší opoziční stranou Progresivne Slovensko.

"Smerohlasní funkcionáři evidentně absolvovali společné školení a svorně tvrdí, že Ivan Korčok byl větší podržtaška jako orginál, teda jejich nominant tj. Pellegrini, poz. red.). Zdůvodňují to tím, že Korčok "sloužil" všem dosavadním vládám a jejich premiérum,"

napsal v komentáři pro aktuality.sk známý slovenský politik a herec Milan Kňažko. Upozornil tak na fakt, že oba hlavní kandidáti byli dlouhodobě aktivní na poli slovenské politiky, ale stáli spíše v pozadí hlavních lídrů.

Pronájem bytu 3+kk - Praha 1 - 108, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Pellegriniho pak označil za "prázdnou nádobu". Ačkoliv se Pellegrini oddělil od Ficovy strany Smer a následně současného premiéra kritizoval, byl to právě on, kdo Robertu Ficovi umožnil sestavit současnou vládu.

Notoričtí účastníci voleb

Lídři preferencí však nejsou jedinými kandidáty v poli účastníků. Jednou z nejvýraznějších osobností prezidentské volby je bezpochyby bývalý premiér Igor Maťovič. Kuriózní bylo samotné ohlášení jeho kandidatury, kdy sdělil, že prezidentem být nehodlá, ve volbách určitě nezvítězí, ale chce ve volebním klání "krýt záda" dalšímu demokratickému kandidátovi. Maťovič je zároveň jedním ze slovenských politiků, kteří nebudou kandidovat pouze do prezidentského úřadu.

"Marianovi Kotlebovi, Patrikovi Dubovskému, Andrejovi Dankovi a Igorovi Matovičovi jedny volby nestačí, a tak kandidují zároveň na europoslance i na prezidenta. Matovič a Dubovský dokonce na jedné kandidátce. A Danko s Matovičem jsou k tomu všemu ještě i současní poslanci Národní rady,"

všímá si na aktuality.sk komentátor Martin Behul. Jako v celé EU i Slovensko čekají volby do Evropského parlamentu. Kromě řady prezidentských kandidátů v nich kandidují také všichni tři premiéři předposledního volebního období, krom Maťoviče tedy i Eduard Heger a Ľudovít Ódor.

Po nedávném zrušení česko-slovenského společného zasedání vlády, jsou tématem voleb i vztahy Slovenska s Českem. Pozornost české politické scéně dlouhodobě věnuje Štefan Harabin. Bývalý ministr spravedlnosti kandidoval již v minulých prezidentských volbách, kdy se ziskem 11 % hlasů skončil na třetím místě.

V Česku jsou fašisti, Rusko rozhoduje o existenci Slovenska

Média zaujal jeho projev na předvolebním mítinku, kde odmítl v případě zvolení dodržet tradici českých a slovenských prezidentů, kteří po zvolení zásadně vždy navštíví sousední stát bývalé federace během úplně první zahraniční cesty. Harabin by dal přednost návštěvě Ruska, jelikož Čechy označil za "podporovatele hitlerovců a fašistů". Nejde však o jediný kontroverzní výrok tohoto prezidentského kandidáta, mj. je velmi kritický směrem k prezidentu Petr Pavlovi.

"Když Petr Pavel řekne, že Krym není ruský, tak v Rusku se objevily diskuze, a opodstatněné, jestli Sudety jsou české? Totiž to Česko nemá garantovanou hranici. Tím chci říct, že Petr Pavel a politici v Česku ohrožují existenci Česka. Velká Británie, ani Francie, ani Anglie negarantují hranice Česka,"

představil osobitou vizi mezinárodních vztahů České republiky Štefan Harabin v rozhovoru pro deník SME. Ačkoliv není jasné, jestli ví, že Anglie je součástí Velké Británie, existence Slovenska je podle něj odvislá od role "důvěryhodného partnera" pro Rusko. Dále se pak Harabin obává vzestupu sil, které chtějí obnovit Rakousko-Uhersko, kdo konkrétně je reprezentuje však nepřiblížil. Argumentoval pak figurou nejvýznamnějšího sovětského diktátora Stalina, který podle Harabina neovládal žádná neruská území, i když mohl.

Harabinova tvrzení jsou v rozporu, jak s mezinárodními konvencemi, ČR i Slovensko jsou suverénní země uznané OSN bez jakékoliv potřeby "garantovat hranice", tak s interpretacemi historiků ohledně SSSR a jeho satelitních států. Socialistické Československo bylo právě takovýmto satelitním státem, který se musel řídit pokyny z Moskvy již od dob Stalinovy vlády.

Stejně jako v Česku musí kandidát NA Slovensku ke zvolení získat alespoň polovinu platných hlasů, pokud situace nenastane v prvním kole, což je vysoce nepravděpodobné, po dvou týdnech následuje další kolo, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti.

Zdroje: e15.cz, aktuality.sk, moderni-dejiny.cz, iire.cz, twitter.com, autorský text