Tolik pohádek na Vánoce jako v Česku a na Slovensku si neužijí nikde v Evropě. Tradice koukání na filmy existuje jen u nás

S vánočními svátky se pojí i množství vánočních tradic a zvyků, které většina lidí dodržuje dodnes. Nenajdeme snad ani jednu rodinu, která by alespoň jeden z vánočních zvyků nedodržovala. Slováci a Češi mají mnoho tradic společných.

Advent

Lidé v Čechách i na Slovensku se na Vánoce připravují už čtyři týdny dopředu. Během tohoto období, zvaného Advent, které v sobě nese poselství očekávání příchodu malého Ježíška, chodí lidé do kostela, kupují či připravují dárky pro své blízké a zdobí si své příbytky dekoracemi. Své nezastupitelné místo má adventní věnec, často z chvojí, který je ozdoben čtyřmi svícemi, odpovídajícími počtu adventních neděl. Umocňuje vánoční atmosféru v období před Štědrým dnem, ať už je umístěn na stole nebo zavěšen na dveřích. Je znamením naděje a holdem tomu, který přichází.

U dětí je velmi oblíbený adventní kalendář, který přináší radost a jiskřičky v jejich očích každý den od 1. prosince, kdy otevřou první okénko a najdou v něm nějakou tu dobrůtku.

Pronájem mezonetu Josefov 2+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Vánoční kapr

Možná se ptáte, co má kapr společného s Vánocemi. V Česku a na Slovensku – a v dalších okolních zemích včetně Polska, Rakouska, Německa a Chorvatska – je hlavním chodem svátečního jídla právě kapr. Pár dní před Vánocemi si ho rodiny přinášejí domů. Někteří lidé si šupinu z vánočního kapra vkládají i do peněženky. Známým zvykem je vložit ji pod ubrus na štědrovečerním stole. Šupina symbolizuje peníze a hojnost a zajišťuje, že vám následující rok nebudou chybět peníze.

Alternativou kapra je v obou zemích jiná ryba nebo řízek. Dnes se v mnoha domácnostech můžeme setkat i s lososem nebo filé.

Oba národy spojuje bramborový salát, který nechybí v téměř žádné slovenské ani české domácnosti. Z rozdílů zmíním například vinnou klobásu, která má velkou tradici v Česku na rozdíl od Slovenska.

Vánoční zelňačka je oproti tomu na Slovensku snad ještě tradičnější než štědrovečerní kapr.

Vánoční stromek a dárky

Zatímco Češi jsou rozděleni téměř půl na půl, pokud jde o volbu mezi živým nebo umělým vánočním stromečkem, Slováci v tom mají jasno a preferují ten umělý.

Věděli jste, že na začátku 20. století byl v Česku hlavním „darem“ vánoční stromek, který dětem přinesl Ježíšek? Dárků pod ním bylo poskrovnu a byly určeny pro malé děti. Přerod Vánoc z tradičních náboženských svátků do těch komerčních začal už za socialismu v 70. a 80. letech. Přestože se dárky sháněly těžko, právě za socialismu začalo masové obdarovávání dospělých mezi sebou a často i mezi spřátelenými rodinami. Podobu Vánoc ovlivnil i pád režimu. Trendem, který k nám přišel ze Západu a který jsme si zamilovali, je vnější osvětlení. V 90. letech minulého století přišel na území Česka od německých sousedů i adventní věnec, který nebyl na našem území běžný. Jeho náboženský rozměr ale Češi příliš nevnímají.

Vánoční stromek se v českých zemích objevil poprvé zřejmě v roce 1812, kdy jej vyzdobil ředitel Stavovského divadla J.K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se ujal nejprve v bohatých měšťanských rodinách a až později dorazil i na venkov.

Nejvánočnější písnička

Nejoblíbenější vánoční písní shodně u Čechů i Slováků je Tichá noc. Další oblíbené jsou slovenské a české koledy a také některé zahraniční vánoční písně (v první desítce slovenského žebříčku se například často objevuje popový hit Last Christmas od Wham!).

Svatý Mikuláš

Svátek sv. Mikuláše mají rádi zejména děti, které počítají dny a noci, kdy od něj do svých punčoch nebo vyleštěných kozaček dostanou spoustu sladkých dárků. Ty si však musí připravit už v podvečer předchozího dne a dát si je do okna, aby v nich ráno našly očekávané dobroty nebo jiné milé překvapení. U nás je Mikuláš známý jako bělovlasý dědeček s mitrou a dlouhým plnovousem v červeném kabátě a v doprovodu anděla a čerta, kteří mu pomáhají rozdávat dárky či „čertovské“ odměny.

Vánoční hvězda

Prýštec nádherný, pro který se vžil název vánoční hvězda nebo poinsettia, nechybí ve většině domácností, které krášlí často už od začátku adventu. K dispozici jsou nejrůznější barevné varianty. Spojení této rostliny s Vánocemi není zas až tak staré. Roku 1825 ji ze Střední Ameriky do USA poprvé přivezl Joel Poinsett, který působil jako velvyslanec Spojených států v Mexiku. Po Poinsettově smrti prohlásil Kongres USA den jeho úmrtí 12. prosinec za den vánoční hvězdy. Podle jeho jména ji nazývají i poinsettia a patří ke stálým hitům Vánoc.

Házení boty

Během vánočních svátků na Slovensku i v Česku házely svobodné dívky za hlavu směrem ke dveřím botu. Pokud špička směřovala ke dveřím, šlo o znamení, že se do roka vdá. Pokud ale směřovala ke dveřím pata, měla dívka zůstat ještě následující rok svobodná. Podobný cíl jako házení boty ke dveřím má i klepání na kurník. Svobodná dívka by měla svou botou zaklepat na kurník. Ozve-li se slepice, dívka zůstane po celý další rok svobodná. Pokud se ozve kohout, může rodina brzy očekávat svatbu.

Dny strig (stridžie dni)

Na Slovensku je dalším zajímavým datem předvánočního období 13. prosinec. Svátek Lucie patří do série tzv. stridžích dní, které předcházejí Vánocům. Trvaly od Kateřiny (25. listopadu) do Tomáše (21. prosince). Vázaly se také na svátek Ondřeje (30. listopadu), Barbory (4. prosince), Mikuláše (6. prosince) a Lucie (13. prosince).

Prodej pozemku 1200 m2, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Lidé věřili, že v tento den mohou strigy i spatřit. Podle nejznámější milostné věštby si na Lucii dívky připravily třináct lístečků. Na dvanáct z nich napsaly různá mužská jména, přičemž poslední třináctý zůstal prázdný. Lístečky zakroutily a během následujících dnů je postupně jeden po druhém zničily (pálily). Na Štědrý den ráno spálily předposlední lístek a zbylý lístek večer otevřely. Jméno, které na něm bylo napsáno, mělo být jménem budoucího manžela. Pokud zůstal poslední lístek prázdný, příští rok se dívka ještě vdát neměla.

Na svátek svaté Lucie chodily po vesnicích dívky zahalené do bílého hávu se škraboškami na tváři a košťaty v rukou. Říkalo se jim Lucky. V tento den se podle staročeského zvyku nesmělo příst ani drát peří. Kde to porušili a Lucky to zjistily, vzaly hospodyni kužel s namotanou přízí anebo všechno peří rozfoukaly po místnosti. V tento den si Lucky často troufly i na muže, které mazaly kolomazí, případně hořčicí, posypávaly moukou, lechtaly, pošťuchovaly, zkrátka jim dělaly různá příkoří... ale pouze do půlnoci. Podle tradice přicházely Lucky beze slova do stavení, prošmejdily každý kout a pokud našly nějaký nepořádek, pohrozily provinilcům koštětem. Bílá barva symbolizuje panenskou čistotu sv. Lucie, která svůj život zasvětila křesťanské víře, za což byla i krutě potrestána. Na obrazech bývá tato světice někdy zobrazována s mečem v krku. Je mj. patronkou krejčích a švadlen.

Betlémské světlo

Mezi vánočními zvyky zakořenily i ty novodobé: jedním z nich je od roku 1986 šíření Betlémského světla, které se každoročně zapaluje v betlémské jeskyni, kde se podle tradice narodil Ježíš Kristus. Plamínek pak skauti rozvážejí do mnoha evropských i několika amerických zemí, kde se pak šíří např. v rámci bohoslužeb a charitativních akcí mezi občany. Do Československa se Betlémské světlo poprvé dostalo 23.12.1989. Nejdříve míří letecky do Vídně, odkud se dále přepravuje většinou po železnici. Betlémské světlo je součástí i slovenských Vánoc.

SLOVENSKO

24. prosince, na Štědrý den, se na Slovensku začínají slavit Vánoce. Na východním a částečně i na středním Slovensku se tento den nazývá i „vilija“ nebo „vigilija“, odvozený od latinského „vigilie“, což znamená předvečer svátku. Největším svátkem Vánoc je 1. svátek vánoční (25. prosinec) – den Kristova narození, i přesto, že historie neumí přesně určit, kdy se opravdu narodil. Na Štědrý den se obvykle drží půst, který končí východem první hvězdy. Dětem se říkalo, že pokud vydrží do večeře nic nejíst, uvidí zlatou hvězdu nebo zlaté prasátko. Zatímco děti chystají vánoční stromeček, hospodyňky pečou, vaří a chystají různé dobroty na štědrovečerní stůl. Perníčky a jiné cukroví mají již napečené několik dní dopředu. Jídla, která se podávají, se liší podle zvyků a tradic v různých regionech Slovenska.

Jeden z chodů tradiční večeře tvoří polévka, nejčastěji zelňačka s houbami a uzeným, houbová polévka nebo omáčka, v některých regionech také čočková polévka nebo rybí halászlé.

Na bohatě prostřeném štědrovečerním stole nesmí chybět chléb, česnek, med, oplatky, zelňačka, ryba, bramborový salát, opekance (pupáky, bobalky), koláče, ovoce. Ze slavnostního štědrovečerního stolu se nesmělo nic vyhodit. Drobky z této večeře pomáhaly později nemocnému skotu. Každý musel být najedený k prasknutí, jinak by vystavil rodinu nebezpečí. Po večeři se zpívají koledy, rozbalují se vánoční dárky, na něž se velice těší nejen děti. Mnozí lidé se účastní půlnoční mše, aby oslavili narození Ježíše Krista a zazpívali si nejkrásnější vánoční píseň „Tichá noc, svatá noc“. 25. prosince a 26. prosince rodiny často zůstávají spolu, jdou do kostela nebo navštěvují své příbuzné a přátele. A co je ještě typické pro Slováky?

Ostrý přípitek

Tato tradice je bezpochyby jednou z nejoblíbenějších. Před samotnou štědrou večeří je zvykem nalít přípitek, který se skládá z tvrdého alkoholu.

Půst

Na štědrý den by se měl podle tradice dodržovat půst. Ten by měl trvat do východu první hvězdy na obloze. Za starých časů se vánoční půst dodržoval během celého adventu, nyní ho mnoho lidí praktikuje alespoň na Štědrý den. V každé rodině je to však jiné. Někde se opravdu celý den nic nejí, jinde si dají alespoň snídani v podobě vánočky, další mají například oběd v podobě zelné polévky.

Často dodržují půst hlavně děti, protože je jim slibováno, že pokud vydrží celý den nejíst, uvidí zlaté prasátko. Ale jedno mají všichni společné, celý den se čeká, až vyjde první hvězda a začne kouzelná štědrovečerní hostina, kdy se všichni dosyta najedí.

Zákaz odbíhání od štědrovečerního stolu

Matka rodiny by neměla odbíhat od štědrovečerního stolu. Vše co je zapotřebí, by mělo být na stole přichystáno předem. Pokud je třeba přece jen ještě něco přinést, vsát od stolu by měl jiný člen rodiny, ne matka. Pokud by se tak stalo, člověk, který se postavil, by do roka zemřel. Všechno jídlo proto muselo být v dosahu.

Na štědrovečerním stole by měla hořet i svíce, která je symbolem Vánoc. Věřící rodiny si chodí do kostela pro Betlémské světlo, které jim na svíci hoří.

Házení ořechů

Velmi rozšířeným vánočním zvykem je na Slovensku házení ořechů do rohů pokojů. Daný zvyk symbolizuje, že v rodině bude po celý rok stejná hojnost jako na Vánoce.

Česnek, med a oplatka

Oplatka potřená česnekem a medem je snad to nejtradičnější při štědré večeři. Česnek nám má zajistit zdraví po celý rok a med to, abychom byli dobří a sladcí „jako med“.

Medový křížek na čelo

Stejně jako u oplatky s medem a česnekem, i medový křížek na čele symbolizuje zdraví, pokoru a dobrotu. Podle tradice namočí matka stroužek česneku do medu a na čelech ostatních členů rodiny udělá křížek.

Krájení jablka

Před štědrou večeří se v Čechách i na Slovensku tradičně krájí jablko na polovinu. Pokud se ve středu jablka objeví hvězda, znamená to, že členové rodiny budou zdraví. Pokud má ale jablko střed ve tvaru kříže, čeká rodinu nemoc nebo smrt.

Talíř navíc

Při prostírání štědrovečerního stolu je zvykem prostřít jeden talíř s příborem navíc. Tento talíř je podle zvyklostí prostřen pro náhodné pocestné. V některých slovenských rodinách prostírají talíř navíc pro zesnulé členy rodiny. U talířů ještě zůstaneme. Tento zvyk se dodržuje pouze v některých regionech Slovenska. Traduje se, že pokud nebude na štědrovečerním stole sudý počet talířů, na posledního za stolem přijde v průběhu roku nemoc nebo smrt.

Řetěz kolem stolu

Oblíbeným vánočním zvykem zejména na východě Slovenska je řetěz omotaný kolem štědrovečerního stolu. Stůl omotaný řetězem symbolizuje soudržnost rodiny.

Modlitba

Jelikož Vánoce jsou křesťanským svátkem, neměla by u štědrovečerního stolu chybět modlitba. Před štědrou večeří se obvykle pomodlí i rodiny, které se běžně nemodlí.

Vyprané prádlo

Během Vánoc bylo zakázáno věšet vyprané prádlo, protože ten komu patřilo, by brzy zemřel. Také střepy v tento den předpovídaly neštěstí v rodině.

Kouzlo Vánoc na Slovensku dotváří i další zvyk - peníze pod ubrusem.

ČESKO

Na Štědrý večer 24. prosince se v Česku usedá ke štědrovečerní slavnostní večeři. Tradiční večeře se skládá z rybí polévky a kapra s bramborovým salátem.

Štědrovečerní večeře má svá pravidla - prostírá se pro jednoho navíc, pro nečekanou návštěvu a od stolu se během večeře nevstává. Ten, kdo během večeře vstane, nebude podle pověry příští rok u stolu sedět spolu s ostatními. Po večeři se rozbalují dárky, které jsou pod vánočním stromečkem.

Velký důraz kladli předkové na rozmístění věcí na jídelním stole. V jednom rohu má být bochník chleba, který zajistí v příštím roce dostatek jídla. Do druhého rohu patří slaměnka pro dobrou úrodu. Třetí roh patří penězům, které přinesou celé rodině bohatství. Ve čtvrtém rohu by měla být miska s jídlem pro domácí zvířata.

Lití olova

Lití olova patří ke staročeským zvykům, který je stále velmi oblíbený. Je sice poněkud náročnější na přípravu, ale stojí to za to. Lití olova spočívá v tom, že se nad plamenem roztaví kousek olova a ten se následně vylije do nádoby s vodou. Podle ztuhlého tvaru pak přítomní usuzují, co dotyčného člověka čeká.

Pouštění skořápkových lodiček

Dalším českým zvykem je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Lodička vznikne rozpůlením vlašského ořechu, jehož skořápka se vyprázdní a pomocí pár kapek roztaveného vosku se do ní připevní malinká svíčka. Ořechové lodičky se zapálenou svíčkou se následně vypustí do nějaké větší nádoby s vodou. Jejich plavba naznačuje životní dráhu toho, kdo lodičku pustil. Pokud svíčka vydrží dlouho svítit, čeká dotyčného dlouhý a šťastný život. Když se lodička drží u břehu, její majitel zůstane doma. Pokud vyplouvá na volnou vodu, vydá se na cesty.

Rozkvetlá Barborka

Zejména mezi svobodnými děvčaty je rozšířený zvyk, že si mladá dívka na svátek svaté Barbory utrhne větvičku například z třešně, a pokud její větvička do Štědrého dne rozkvete, do roka se vdá. Větvičku si však může odtrhnout kdokoli. Když rozkvete, je nádhernou vánoční dekorací.

Věšení jmelí

Jmelí platí za posvátné již od dob Keltů. Podle nich měla tato cizopasná rostlinka kouzelné účinky a fungovala jako ochrana proti ohni i zábrana před čarodějnicemi a zlými duchy. Jedna z křesťanských legend o jmelí říká, že bylo původně stromem, ze kterého Josef vyrobil kolébku pro Ježíška a později byl z téhož stromu vyroben kříž, na kterém Ježíše ukřižovali. Strom studem uschl a rozpadl se na větvičky a tím, že lidem nosí štěstí, odčiňuje svou vinu.

Stoupání na sekeru

Než usedli naši předkové ke štědrovečernímu stolu, každý člen rodiny si musel nejprve bosou nohou stoupnout na sekeru položenou na zemi. Za odměnu se v příštím roce vyhnuli bolestem nohou.

Zápalky

Pokud má svobodná dívka více nápadníků, pomůže jí v rozhodování jablko, do kterého zapíchne tři zápalky – pod každou si představí jednoho z nápadníků. Dívka všechny tři zápalky najednou zapálí a ta, která vydrží hořet nejdéle, představuje nápadníka, za kterého se vdá.

Pověry

Štědrý den v Česku se však také pojí s různými pověrami a zákazy. Věděli jste například, že během dne se nesmí doma zametat a vynášet z domu smetí a odpadky, protože byste si vynesli štěstí? Na Štědrý den se také nesmí prát prádlo, přináší to prý smůlu. Nesmějí se čistit stáje a chlévy, jinak by dobytek začal kulhat. Pokud ten den něco rozbijete, střepy vám přinesou neštěstí. Před půlnoční mší nesmíte plést a šít, protože by vaše dílo zničily myši. Také se nesmí zatloukat hřebíky. Raději ani nepište svému milému či milé, v lepším případě by to mohlo způsobit rozchod, v tom horším i smrt. Možná jsou některé pověry trošku úsměvné, ale proč riskovat, že?

Vánoce mohou být skutečným časem radosti a veselosti, pokud si ho sami nezničíme přílišnou touhou po dokonalosti, hmotných dárcích a velkými očekáváními. Zkusme trochu polevit z nároků materiálního světa a trochu víc se snažit, aby všem bylo dobře u srdce, a Vánoce budou i letos naprosto v pohodě.

Takže! Schovejte mobilní telefony, vypněte televizi a poslouchejte jeden druhého. Alespoň do té doby, než zazvoní Ježíšek a nastane ten pravý vánoční shon pod stromečkem.

Zdroj: Ncsml.org, Pravda.sk, Svetstromcekov.sk, Tifantex.sk, Peniaze.sk, Slovakia.travel.sk, autorské dílo