Jako jedna z posledních na letošním Mercedes-Benz Fashion Weeku vystoupila talentovaná návrhářka Vanda Janda. Vandina kolekce FW20-SS21 inspirovaná divami, které ovlivnily její život, nás opět nezklamala! Pojďte se s námi podívat na její nejzajímavější kousky.
Říká se, že černá je nesmrtelná klasika. Kdo by ale chtěl černou, když může mít zářivě fialovou, a to navíc ve formě upnutých zvonáčů? Vanda Janda je diva každým coulem a svou přehlídkou nám to znovu dokázala. Oversized krátká saka, pírka a divoké barvy. Co víc chtít?!
Při tvorbě se Vanda inspirovala svojí babičkou, které kolekci také věnovala.
svěřila se LP-life.cz mladá návrhářka. To znamená hodně ramenních vycpávek, širokých nohavic a zářivých barev. Z materiálů sáhla po vlně, kašmíru či hedvábí. Vanda tak přináší kolekci, která je zábavná, hravá a mě moc, moc baví.
Kdo by chtěl být šedá myška, když může obléknout pastelově barevné šaty s pírky a cítit se jako královna formátu Beyoncé? Zjevně málokdo, protože naprosto originální, ale současně elegantní šaty uchvátily snad každou ženu v sále. A není se vůbec čemu divit!
Může být pracovní kostýmek snem každé ženy? Vanda Janda jasně ukazuje, že ano!
Nemohu se rozhodnout, co na tomhle kousku miluju víc. Je to zářívě fialová barva, skvělý střih kalhot nebo to, že jde proti všem praktickým účelům, ke kterým kostýmky slouží a odhaluje bříško? Ať je to jakkoliv, na tento model nemohu než nadšeně kývat.
Stejně jako některé kousky Vandiny kolekce, nejspíš už z hlavy nikdy nevyženu, tak jiné modely mě v kontextu celé přehlídky příliš nenadchly. Možná to bylo vysoko nastavenou laťkou, možná už nedocením nic, co není díky své barvě vidět alespoň z padesáti metrů. Nicméně kombinace saka, plavek, bot na vysokém podpatku a dlouhých nohou mě sice zaujala, ale spíše mi způsobila komplex méněcennosti a nijak víc mě neoslovila.
Je mladá a talentovaná, to se musí nechat. Nicméně mi přijde, že Vanda Janda tvoří pro holky s velikostí 34 a méně. Chápu, sama rozhodně s nadváhou nemá problém, ale potom se takové holky, takzvané velryby, jako jsem já, nemusí vůbec její kolekcí zabývat. Což je trošku škoda...
Na první pohled jsem si řekla - super, něco si konečně vyberu. Není to šeď a nuda ani přehnaně barevné ujetiny. Nicméně při bližším zkoumání zjistíte, že když už vám sedí tón barev, tak střihem jste tam, kde jste byla - na dně svého šatníku s egem hlouběji než je samotné peklo.
Ne každý má na břiše vytrénovaný six pack nebo bulimií prohloubené břicho. Ty sáčka by byla i okouzlující, ale jsou holt kratší než my dámy s velikostí 38 a více, sneseme. Nejenže bychom se v tom necítily tak nějak apriori sexy, ale ještě bychom byly k smíchu nebo k pláči, jak se to vezme, vše okolo.
Když se ale tak rozlídnu po centru, tak celkově krátké svršky jsou hodně v módě a dnešní mladé slečny vlastně vůbec neřeší, že trpí morbidní obezitou... Každopádně už moje babička mě nabádala, že pupík a záda musí být schované, protože pak bych utratila veškeré penízky určené na oblečení za fyzioterapeuta... a měla pravdu!
Když už bych si vzala sáčko, co by mi opticky zeštíhlilo pas, tak by si mě zase lidé mohli plést s figurínou z obchodu. Asi takhle na mě působí takhle varianta elegance. Ale zase věřím, že ta ramena jsou dostatečně vycpaná, takže by si na mně mohl kdejaký bezdomovec zdřímnout třeba v tramvaji.
Ale ty šaty! Ty jsou opravdu nádherné. Pod ty se schová kde co. Špeky i hemeroidy. Jenže při bližším zkoumání jsem zjistila, že pírka jsou sice esteticky pěkná, ale věřím, že by po jednom nošení začala opadávat. A kdo chce vypadat jako husa, a ještě k tomu vypelichaná...?