Ženy, které prorazily onen pověstný „skleněný strop“ a uspěly v politice. Ve velkém. Určitě jste už jejich jména slyšeli a pokud ne, garantujeme vám, že o těchto dámách ještě uslyšíte. Přinášíme výběr charismatických žen, které jsou nejen úspěšné, ale také extrémně inspirativní.
Když se po zvolení Joea Bidena stala první viceprezidentkou USA pětapadesátiletá Kamala Harris, přinesla tím spoustu „poprvé“. Stala se totiž první ženou na takto vysokém postu a navíc tmavé pleti. Původem totiž nepochází z USA. Její matka přišla z Indie, otec z Jamajky.
uvedla ke svému úspěchu. Kariéra Harrisové začala v San Franciscu, kde působila jako okresní zástupkyně a následně jako ministryně spravedlnosti státu Kalifornie. Od roku 2017 byla senátorkou. Původně plánovala kandidovat na prezidentku, kandidaturu však v prosinci 2019 stáhla. 20. ledna 2021 usedne na post viceprezidentky.
Nový Zéland má za premiérku charismatickou Jacindu Ardern, a to už od roku 2017. Jelikož se funkce ujala teprve v 37 letech, stala se tehdy nejmladší ženou na světě v takto vysoké funkci. Nejmladší, ale také velmi schopnou. Poté, co její politická kariéra ustála teroristické útoky v Christchurchi, se jí podařilo dostat pod kontrolu pandemii koronaviru extrémně striktními opatřeními. To vše navíc s takovou grácií, že její strana v roce 2020 znovu vyhrála volby.
Při hledání vlivných političek však člověk nemusí chodit až na Nový Zéland. Stačí se podívat k sousedům. Zuzana Čaputová vede Slovensko od června 2019. Kromě toho, že se úřadu ujala jako první žena, stala se také nejmladší osobou v nejvyšší ústavní funkci – bylo jí pouhých 45 let. V současnosti je také nejmladší prezidentkou na světě.
Za mimořádné úspěchy v oblasti politiky pak získala v Bruselu 6. května ocenění Evropská osobnost roku. V osobním životě je rozvedená a vychovává dvě dcery.
Média Angelu Merkel ráda označují jako lídryni Evropské unie či jako nejmocnější ženu světa. Jedna z nejznámějších politických vůdkyň se však nejdříve věnovala zcela jinému oboru, totiž kvantové chemii.
Do politiky vstoupila krátce po pádu Berlínské zdi v roce 1989. Přidala se do křesťanskodemokratické strany a krátce na to pracovala pro kancléře Helmuta Kohla a stala se například spolkovou ministryní pro ženy a mládež. V roce 2005 pak byla zvolena kancléřkou namísto dosavadního kancléře Gerharda Schrödera. V současnosti pozici zastává už čtvrté volební období.
I přesto, že se média v nedávné době zajímala především o její absenci spodního prádla, mělo by se mluvit spíš o jejích úspěších.
Ve svých 34 letech totiž Sanna Marin předsedá finské vládě a stala se tak nejmladším finským předsedou vlády v historii. Aby toho nebylo málo, ke dni jmenování se také stala nejmladším stávajícím premiérem na světě. V roce 2020 jí však toto privilegium sebral Rakušan Sebastian Kurz. Nejmladší předsedkyní vlády ženského pohlaví nicméně zůstává i nadále. V srpnu 2020 totiž byla na sjezdu sociálně demokratické strany Finska znovuzvolena premiérkou i na další tříleté období.
Začínala jako manželka Billa Clintona a první dáma USA, pokračovala však jako nekompromisní politička, senátorka a ministryně zahraničí.
V roce 2008 chtěla být nominovaná za demokratickou stranu do amerických prezidentských voleb, porazil ji však Barack Obama. To se jí podařilo až o 8 let později, ve volbách ji však porazil republikán Donald Trump. I tak se však jedná o první ženu v historii, která byla na americkou prezidentku nominovaná.