Pásmo Gazy: jedno z míst s nejhoršími podmínkami k životu. Lidé jsou uvězněni pod širým nebem

"Zrovna jsem si hrál se svými synovci, když v tu chvíli zasáhla náš dům bomba a my se z ničeho nic ocitli pod troskami. Zůstali jsme uvězněni pod troskami 45 minut, než nás vyprostili. Celá moje rodina naštěstí přežila, i když jsou někteří zranění. Můj soused, jeho žena i všechny jejich děti ale při ostřelování zemřeli,“

uvedl pro Charitu Česká Republika Khaled Al Manfoukh a popsal realitu života v Pásmu Gazy. Jedná se o situaci, kterou teď zažívají tisíce obyvatel sporného území. Jediným rozdílem je, že jeho příběh dokumentuje bombardování Gazy Izraelem, které se neodehrálo letos v rámci odvety za vraždění izraelských civilistů teroristy z hnutí Hamás, ale před dvěma lety v roce 2021.

Prodej bytové jednotky 2x 1+kk, Praha, Praha 2

Zobrazit nemovitost

Bombardování v Pásmu Gazy není ve srovnání s civilizovaným světem ničím mimořádným. Posledních 15 let k němu dochází pravidelně v rámci ozbrojených střetů mezi Hamásem, který v oblasti vládne a izraelským státem. Nejvíce obětí na životech bylo zaznamenáno v roce 2014, kdy bylo zabito 2200 Palestinců v Pásmu Gazy. Je jasné, že nynější střet přinese daleko více obětí na životech. 

Během bombardování podle posledních odhadů zemřelo 5 000 Palestinců, čemuž předcházelo zabití 1 400 Izraelců v blízkosti hranice s Gazou, což nedává pochyb o tom, že aktuální konflikt v patnáctileté historii krvavých střetů bude ten nejkrvavější.

Kde se vzal problém Pásma Gazy?

Situace v Pásmu Gazy nemá ve světě obdoby, při tom ještě v roce 1948, kdy započal existenci stát Izrael, se jednalo o zapomenuté místo na Blízkém východě, kde žilo cca 80 tisíc lidí. Jenže události spjaté s vyhlášeními nezávislosti Izraele a následnou válkou židovského státu proti okolním arabským zemím změnilo situaci v regionu. Po roce bojů Egypt anektoval Pásmo Gazy a právě do tohoto místa putovali arabští uprchlíci z nově etablovaného státu Izrael. V momentu vyhlášení nezávislosti totiž na území Izraele žilo mnohem více Arabů, než židů.

Statisíce z nich uprchlo do Egyptem kontrolované Gazy a z uprchlických táborů postupně vznikala města v nichž v současnosti žije přes 2 miliony obyvatel na území o rozloze přibližně dlouhém 41 km a širokém 6 až 10 km. Jde o jednu z nejhustěji obydlených oblastí na světě. I to je jeden z problémů současné situace, ale k ní vedl ještě spletitý historický vývoj. 

V roce 1967 vojensky Gazu obsadil Izrael a začal v oblasti budovat židovské osady. O 20 let později vypukla první intifáda (povstání) vedená Hamásem a v 90. letech předal Izrael Gazu palestinské samosprávě. Nová krize však vypukla v roce 2007, kdy v Gaze vyhrál volby Hamás, který eskaloval vztahy teroristickými útoky nejen na území Izraele, ale i konflikty s Fatáhem, který ovládá zbytek palestinské samosprávy na západním břehu Jordánu.

Největší věznice světa

Izrael reagoval blokádou Gazy. Následoval vznik "největší věznice" pod širým nebem a rozsáhlé humanitární katastrofy v oblasti. Palestinci mohou Gazu opustit jen ve zcela mimořádných případech, celé území je obehnáno ostnatým drátem a místní rybáři nesmí vyplout na větší vzdálenost než 6 mil od břehu. Množství lidí na tak malém území bez možnosti ho opustit, nemají možnost si sami obstarat dostatek potravin a jsou závislí na humanitární pomoci ze zahraničí.

Jediným místem kontaktu obyvatel Gazy s okolním světem je hraniční přechod Rafah na hranici s Egyptem. Ten je však aktuálně uzavřen a otevřel se jen pro přístup sedmnácti kamionů s humanitární pomocí do oblasti. Vzhledem k dlouhodobě problematické bezpečnostní situaci v oblasti Egypt nenechává Rafah v pravidelném provozu a obyvatelé Gazy jsou v nuzných podmínkách uvěznění.

Dalším parametrem dosahujícím rekordních hodnot v oblasti je nezaměstnanost, ta zde dosahuje přibližně 45 %. V oficiálních statistikách webu statista.com se řadí na třetí místo s hodnotou 25 %, ovšem ta zahrnuje i Západní břeh, oficiálně se jedná o jeden státní celek nezávislé Palestiny. Podle informací humanitárních organizací, je však reálná nezaměstnanost v Gaze mnohem větší.

Humanitární katastrofu dále prohlubuje množství dětí v místní populaci. Obyvatelstvo Gazy tvoří ze tří čtvrtin mladí lidé a 40 % populace tvoří děti do 14 let, tomu odpovídá i množství dětských obětí probíhajícího bombardování. Podle odhadů jsou z 5000 zemřelých 2000 děti. V Gaze se jim nedostává kvalitního vzdělání v přeplněných školách a problematický je pro ně i přístup ke zdravotní péči.

Bezvýchodná situace, evakuace je nereálná

Situace civilistů je bezvýchodná. Izraelská vláda civilní obyvatelstvo Gazy vyzývá k evakuaci z míst, kde chystá vojenskou intervenci proti teroristům Hamásu, ovšem v malé, hustě osídlené oblasti je podobná evakuace jen velmi obtížná. Na past v jaké se ocitl místní zpravodaj zahraniční redakce americké televize CNN upozornila známá novinářka Christiane Amanpourová.

"Roky jsem pokrýval pro CNN příběhy lidí z Gazy a nenapadlo by mě, že se stanu součástí tohoto příběhu. Minulý týden jsem byl ve městě Gaza, kdy jsem byl vyzván, abych se evakuoval, ale kam mám jít? Stejně jako tolik jiných, nemám kam jít. 1,1 milionu lidí se mělo evakuovat ze severní Gazy. Dorazili jsme do hotelu, kde byla spousta jiných lidí. Následně byla zasažena sousední budova. Opustili jsme hotel, jen několik sekund po-té byla bombardováním zasažena celá oblast. Nyní jsme na jihu v Khan Younis, i zde pokračuje bombardování, ale je to bezpečnější"

říká ve videu sdíleném na sociálních sítích Amanpourové její kolega ze CNN Ibrahim Dahman. Jeho vyprávění doprovází videozáběry výbuchů i jeho transport v poškozeném voze značky Škoda.

Zdroje: charita.cz, cnn.iprima.cz, e15.cz, ct24.ceskatelevize.cz, wikipedia.org, reuters.com, statista.com, amnety.cz, twitter.com, autorský článek