Pojištěné škody, které u nás v polovině září napáchala povodeň, se podle dosavadních odhadů pohybují okolo 20 miliard korun. Celkové škody budou ale ještě mnohem vyšší. Velká část majetku totiž nebyla pojištěná vůbec, nebo byla podpojištěná. Z čeho se budou následky této ničivé události financovat?
Jednou z nejvíce zasažených domácích oblastí byla během letošních povodní Ostrava. Zkáza tu na městském majetku a v městských společnostech způsobila odhadem škody za 1,5 miliardy korun. Na první renovace je přitom město schopno uvolnit peníze z vlastního rozpočtu.
„Máme peníze v některých fondech, například na vodohospodářskou infrastrukturu, které jsme schopni zapojit hned. Něco dostaneme z pojištění. Zjišťujeme, kde jsou ty škody největší a tady budeme chtít požádat o pomoc i stát, který chce alokovat na povodňové škody částku kolem 40 miliard korun,"
řekl primátor Jan Dohnal, jak uvedla ČTK.
Město je podle primátora schopno na obnovu majetku velmi rychle uvolnit stovky milionů korun.
„Voda opadla poměrně nedávno, takže probíhá technický pasport těch škod. Jsou tam ale škody, které se budou odstraňovat roky,"
podotkl primátor. Město zatím uvolňuje finance jen na okamžité práce, které se musí udělat, aby se zamezilo dalším škodám.
Jak bude tedy finanční podpora postiženým oblastem konkrétně zabezpečena?
„Ministerstvo financí představilo plán na postupnou obnovu majetku po povodních, který zahrnuje několik fází finanční pomoci. První alokace pokrývají bezprostřední škody, následně bude směřována pomoc domácnostem a obcím, a to prostřednictvím rozpočtových rezerv a evropských fondů,“
uvedl pro LP-Life mluvčí úřadu Ondřej Macura.
Nové výdaje ze státního rozpočtu by měly podle prvních zpráv dosáhnout až do výše 10 miliard korun. Přestože se to může zdát mnohým hodně, nejedná se až o tak zásadní položku. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla to představuje 0,4 procenta hrubého domácího produktu. Na samotnou stabilitu veřejných financí by proto neměla mít jejich výše dramatický dopad.
Téměř jistá je již nyní také emise povodňových dluhopisů. O tom, za jakých podmínek se budou nabízet, se však v tuto chvíli teprve spekuluje. Jak ale většina odborníků upozorňuje, je důležité, aby se vydávaly s poměrně nízkou úrokovou sazbou. V opačném případě by se tak zadlužování státu ještě více prodražilo.
Možná nejvýznamnější finanční náplastí by mohly být nakonec evropské fondy. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že pro země postižené povodněmi by mohlo být „mobilizováno až deset miliard eur z kohezních fondů". Na Česko by tak z celkových 250 miliard podle premiéra Petra Fialy připadlo 50 miliard korun.
Postižené země mohou navíc k obnově poničené infrastruktury využívat také prostředky z Evropského fondu solidarity, který unie založila po povodních ve střední Evropě v roce 2002. České ministerstvo financí v té souvislosti ale upozornilo, že peníze z tohoto fondu bývají uvolňovány s několikaměsíčním zpožděním, nemohou tedy sloužit k pokrytí nejnutnějších potřeb ihned po povodních.
Jako další možný zdroj financí se pak nabízí i fond soudržnosti, který se za normálních okolností využívá na pomoc hospodářsky méně rozvinutým regionům sedmadvacítky. O tom, v jaké výši uvedená pomoc bude, však není ještě jasno. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž uvedlo, že částka, kterou půjde ze současných programů za stávajících pravidel využít, je nyní teprve předmětem analýz.
Pomoci, i když pravděpodobně ve výrazně menším objemu, by mohly rovněž rozpočty jednotlivých krajů a obcí, jak naznačuje příklad Ostravy. První finance se již sbíhají.
Například současné vedení Středočeského kraje již odsouhlasilo, že pošle Moravskoslezskému a Olomouckému kraji peněžitou pomoc ve výši milionu korun.
„V tuto chvíli uvolňujeme maximum, co jde. Bohužel nám zákon neumožňuje jako krajské radě schválit vyšší částku, o tom musí rozhodovat zastupitelstvo, které se ještě nesešlo,“
řekla LP-Life stávající hejtmanka Petra Pecková.
První finance se ale sbíhají i z menších měst a obcí. Například Hejnice na Liberecku podpořila menší postiženou ves na Bruntálsku.
„Mimořádné jednání rady města schválilo finanční dar obci Široká Niva ve výši 100 tisíc korun,“
redakci uvedl starosta Hejnice a zastupitel Libereckého kraje Jaroslav Demčák a dodal, že místní radnice již vyzvala veřejnost k tomu, aby se připojila vlastní sbírkou.
Desítky milionů korun poputují na krizová místa i díky dalším iniciativám. Například více než 37 milionů korun přispěli lidé na pomoc v regionech zasažených povodněmi v rámci koncertu "Společně to zvládnem", který odvysílala ČT1. Bez nároku na honorář na něm vystoupili mimo jiné David Koller nebo Aneta Langerová.
Zdroj: autorský text, vlastní dotazování, ČTK, ČT