„Vandalové vyhlásili slušné společnosti válku. My hozenou rukavici zdviháme,“ říká radní k problematice graffiti na vlacích

Pohled na pouliční graffiti má dvě odlišné stránky téže mince, které se točí kolem používání veřejného prostoru pro výtvarné vyjádření. Graffiti, původně známé jako umělecká forma s kořeny v hip-hopové kultuře, představuje pro mnohé umělecký výraz a způsob sdělení. Zároveň však může být považováno za narušování veřejného majetku, což vede k debatě o jeho legitimnosti a důsledcích pro město a jeho obyvatele. Vandalismus na druhou stranu představuje ničení nebo poškozování veřejných prostorů, bez ohledu na uměleckou hodnotu či sdělení.

„Graffiti i streetart mají ve veřejném prostoru místo, ale zároveň je třeba chovat respekt k soukromému i veřejnému vlastnictví. I z českých měst a obcí máme příklady, kdy dobré použití streetartu a graffiti veřejný prostor kultivuje,"

zmiňuje v rozhovoru pro LP-Life, Petr Borecký, radní pro dopravu Středočeského kraje.

Takovým místem může být například projekt Město=Galerie. Tato akce je každoročně podporována hejtmankou Petrou Peckovou.

Graffiti vs. vlaky

Letošní rok bylo poničeno sprejery 109 vlakových jednotek a celkové náklady na vyčištění pojízdných souprav se vyšplhá na částku 230 milionů korun. Jednotku vlaku s plochou graffiti 150 m² pracovníci čistí zhruba 8 až 10 hodin. To vyžaduje celodenní odstavení vlaku. Vzhledem k povaze sprejů, které vandalové používají, je nutné pracovat ručně a využívat speciální chemikálie. Manuální proces je potřebný i z toho důvodu, aby nedocházelo k poškození laku. Jednotka musí být odstavena na pracoviště, které je uzpůsobeno pro čištění graffiti. Následně je čištěna 5členným týmem pracovníků. Na čištění jednoho Elefantu je potřeba až 40 kilogramů chemických látek na bázi benzyl alkoholu a také 2 000 litrů vody. S čištěním jsou spojeny i další náklady. Do zajištění celého procesu je třeba zapojit i další personál – strojvedoucí na přesun lokomotiv, pracovníky depa pro organizaci práce atd. Tím se reálná cena za vandalství dostává na úroveň až 150 000 korun za jednu jednotku.

„Odstraňování graffiti nás každoročně stojí miliony korun. Rok co rok navíc zaznamenáváme vyšší aktivitu vandalů. Jen v tomto roce jsme investovali do čištění interiérů a exteriérů zhruba 10 milionů korun. S objednateli dopravy jsme tak přichystali kampaň Za čisté vlaky. Navíc připravujeme řadu preventivních opatření, která mají znečišťování našich vlaků zabránit.  Aktivněji budeme střežit místa, kde k útokům nejčastěji dochází, rozšiřujeme kamerový systém a účinnou novinkou, kterou už úspěšně využíváme, jsou hlídky se psy,“ 

zmiňuje v tiskové zprávě Jiří Ješeta, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu.

Pan Jiří Ješeta zmínil, že grafity jsou pouhý vandalismus. Sdílíte stejný názor? 

„Odpověď je složitější. Ještě jako starosta města Úvaly jsem před několika lety inicioval spolupráci města se streetartery i writery.  Vybrali jsme vhodné plochy a výsledek nebyl vůbec špatný. Dopravní prostředky jsou ale něco úplně jiného. Na ně, podle mého názoru, street art ani graffiti nepatří. Navíc, upřímně, za ta léta jsem tam neviděl ani jeden výtvor, který by se mi líbil. Tedy v tomto ohledu s panem Ješetou souhlasím. Je to vandalismus."

Odstranění grafity je finančně velmi náročné. Pokud bude kampaň úspěšná a zabrání nelegálnímu sprejování, kam prostředky půjdou? Má Praha a středočeský kraj nějakou vizi kam s penězi?

„Na vyčistění vlaků a preventivní opatření před sprejery vydáme v příštích třech letech 230 milionů korun. O vynaložení těchto peněz je v podstatě už rozhodnuto. Nicméně, pokud by se nějakou neuvěřitelnou náhodou stalo, že se komunita rozhodne, že už toho bylo dost a že vlaky nechá být a nevadí jí, když budou čisté, tak rozhodně víme kam s penězi. Tato necelá čtvrtmiliarda korun je cena za dvě nové soupravy RegioFox, které by mohly jezdit třeba mezi Prahou a Příbramí. Nebo se za ty peníze dá pořídit 6 vozů RS1, které by mohly nahradit obstarožní vlaky na Posázavském pacifiku."

Opatření proti graffiti

Jde především o zvýšení ostrahy na místech, kde jsou vlaky odstavené. Tím je myšleno zejména oplocení a moderní kamerový systém. I tyto preventivní opatření jsou nákladné a vyšplhají se až na částku 27 milionů korun. Posílené budou noční hlídky, skloňuje se i efektivnější spolupráce s Policií ČR.

„Před časem jsme jednali o spolupráci s Policií ČR, nakonec jsme dali společně s IDSK a Českými drahami dohromady několikero opatření a postupů, ke kterým se připojuje i Praha. Jejich cílem je dopadení pachatelů, jejich odsouzení i náhrada škody. Osobně bych byl i pro to, aby pachatelé vlaky sami vyčistili, ale jsem si vědom omezení, která nám právní řád ČR dává. Nejedná se o žádné umění, ale o prachsprostý vandalismus. Jde o ničení cizího majetku, který slouží veřejnosti. A to nemluvím o těch, kteří po vlacích hází sáčky s barvou, tagují či jinak likvidují interiér. Vyhlásili slušné společnosti válku. My hozenou rukavici zdviháme,“

zmiňuje Petr Borecký pro LP-Life. 

Umění nebo vandalismus?

Graffiti má v moderním světě rozhodně své místo. Světové metropole jako New York, Londýn nebo Berlín jsou svým "street artem" proslulé a taky mezi umělci velmi vyhledávané. Když procházíte Kampou a míjíte slavnou John Lennons wall, jeden ze symbolů Starého města, aniž by vám to přišlo je, že v 80. letech to bylo také pouhé "graffiti", kam mladí přišli a sdělovali své pocity, formou citátů a kreseb. Symbolicky se stala součástí protestů proti tehdejšímu komunistickému režimu, ačkoli umělecké projevy na zdi byly často zničeny a přemalovávány úřady. Během let se John Lennon Wall stala svým způsobem kulturním symbolem a manifestem svobody pro mnohé. Lidé sem přicházejí, aby si zde ponechali své vzkazy nebo citáty inspirované Johnem Lennonem a jeho poselstvím. 

Zdroj: vlastní dotazování, Středočeskýkraj.cz, Wikipedia.cz

Prodej luxusního rodinného domu na Praze 6, Praha 6

Zobrazit nemovitost