Koronavirová pandemie ustupuje, přesto se řada z nás obává, že budou firmy propouštět. Narůstá proto také strach, že můžeme skončit doslova „na ulici“. Jaká je realita? A jaké obory mohou být nejvíce zasaženy?
Zdroje: Česká televize, iDnes, vlastní dotazování
Loňský příchod koronaviru vyvolal doslova šok. Firmy, jež se obávaly finančních potíží, se části zaměstnanců raději zbavily. Ne každý z nás se s tím vyrovnával dobře.
upozorňuje v té souvislosti například Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.
Výsadní postavení zaměstnanců, kteří si opakovaně říkali o vyšší mzdy a odměny, podle mnohých expertů ale v každém případě končí. Atraktivní pracovní místa v administrativě nebo vybrané manažerské pozice už nebudou tak zajímavé, jak tomu bylo před pandemií. Méně vyskakovat si budou moci rovněž ti, které živí ty nejpostiženější obory. Citelné je to zejména v obchodu, službách, pohostinství a cestovním ruchu.
Přesto nebude dopad pandemie na byznys v Česku pravděpodobně zcela plošný.
tvrdí Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC. Zkrachovalých firem bylo sice loni o 13 procent méně než v roce předchozím, čísla za první pololetí ale již ukazují mírný růst. V insolvenci totiž skončilo 543 společností. V minulém roce to bylo 463 subjektů.
Větších firem se tedy lockdown dotkl méně než těch malých. Na loňská omezení dokázaly často reagovat mnohem lépe a strategičtěji. Využily jednak svých kapacit a dále pak širších možností k adaptaci. Podle šetření společností G82, Simply5 a LMC je to kvůli faktu, že se během své bohaté historie dokázaly úspěšně vypořádat s více kritickými momenty. Naopak menší firmy mají zdroje omezené. Do jejich hodnocení se prý navíc promítá emocionální a lidský rozměr jejich vlastníků.
Strach firem je přesto ale menší než loni. Vývoj je pro ně více předvídatelný. Očekávají, že se ekonomická aktivita po lockdownu zvedne. Podle loňské analýzy Svazu průmyslu a dopravy mezi svými členy si firmy kvůli koronavirové krizi začínají více uvědomovat přínosy digitální transformace a investic do technologií průmyslu 4.0. Investice do tohoto odvětví pomohly lépe zvládnout situaci až 59 procentům podniků. Nejvíce to ocenily právě větší firmy.
Ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR zároveň pro Českou televizi uvedla, že
Pokud situaci ustojíme, vyjdeme z ní silnější. Podíl firem, které tomu s prodlužující se krizí věří, výrazně vzrostl. Přesvědčeno je o tom necelých 40 procent podniků, které mají 100 a více zaměstnanců.
Vše ale bude do značné míry záviset na tom, jaká bude epidemiologická situace během letošního podzimu. Někteří epidemiologové se obávají indické mutaci delta. Proočkovanost populace okolo 70 procent údajně ke kolektivní imunitě stačit nebude. Musela by prý se zvýšit minimálně na 80 procent.
podotýká Dombrovský.
Některá opatření státu, jež by mohla nezaměstnanost v dalším období snížit, pro LP-Life vyjmenoval Michal Pícl, náměstek ministryně práce a sociálních věcí.
Opoziční Piráti dávají přednost cílené pomoci. A to jak mladým, tak některým konkrétním oborům.
uvedl pro LP-Life poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Společný průzkum G82, Simply5 a LMC ukázal, že by státní pomoc měla směřovat zejména podnikatelům z rizikových odvětví. Vláda by měla v té souvislosti garantovat výhodné podmínky půjček, které pomohou těžké období životaschopným podnikům překonat. Naopak nechat ty méně životaschopné firmy padnout si myslelo jen okolo 7 procent dotázaných.
Někdy ale firmy vidí budoucnost možná až příliš růžově. Jak jinak si vysvětlit, že velká část z nich očekává plnou regeneraci firemního života již do konce letošního roku. Dvě pětiny z nich věří, že se jejich zákazníci začnou již brzy chovat stejně jako před pandemií. Bez ohledu na obor, v jakém firma podniká, i na jejich velikost.
Ekonomka Danuše Nerudová přitom varuje, že Česko patří stále k zemím, které mají jednu z nejméně zadlužených ekonomik. Vše ale může změnit předpokládaný státní dluh. Podle původních prognóz se mohl náš stát dostat do tzv. dluhové brzdy až někdy mezi lety 2035 až 2040. Aktuální výpočty ale uvádějí, že by to mohlo být už do dvou let! Dluhová brzda přitom značí, že státní dluh překročí 55 procent vlastního hrubého domácího produktu.
Pokud by takový vývoj opravdu také nastal, přineslo by to s sebou další propouštění a celkové ochlazení ekonomického života. Na úkor budoucích generací.
O tom, zda a v jaké míře během následujících měsíců k propouštění dojde, rozhodne více faktorů najednou. K těm hlavním bude patřit pravděpodobně vývoj epidemiologické situace, omezení, která z toho budou pro firmy plynout a samozřejmě i makroekonomické dopady. Zejména pak vývoj státních financů a s tím spojeného zadlužení.
TVRDÉ ČÍSLO: 200.000