- CZ
- EN
- SK
NA VLASTNÍ PĚST: Vzala jsem si černocha!
„Simonko, a to mi chceš říct, že by se v Čechách nebo na Slovensku nenašel ani jeden bílý kluk, který by splňoval tvá kritéria?!,“ zeptal se jednou jeden z mých rodinných příslušníků. Podle mě je ale mnohem důležitější být vzdělaný, slušný a srdečný než bílý. I když být bílý je stále jednodušší než tmavý, žlutý, fialový nebo duhový..., souhlasíte?
Ale nyní k věci: Můj manžel je černoch, který má francouzské občanství a vychováváme spolu v Paříži 3 děti, tříletou dceru a čtyřměsíční dvojčata. V Paříži to není nic výjimečného a míchaných dětí je zde nesrovnatelně více než v Čechách.
Setkávám se tu ale s připomínkami o tom, jaké to budou mít děti složité kvůli tmavší barvě pleti apod.
Reakce jsou zrcadlení
Víte, že každý mluví o sobě, vidí situaci pouze ze svého úhlu pohledu a tyto komentáře vždy hodně vypovídají o nich? O těch, kteří mou situaci vidí negativně, to ve skutečnosti pouze vypovídá, že pro ně samotné je černoch, Asiat či indián problém.
Když jsem se rozhodla říci své ano mému muži, nikdy by mě nenapadlo, že pokud budu mít dceru míšenku, mohla by být ve společnosti zařazena a chápána jinak než bílá dívka. Naštěstí se setkáváme pouze s pozitivními reakcemi na naši temperamentní Alyu.
Vždy mi přišly tyto děti stejně krásné jako všechny ostatní.
Naše dcera ví, že pokud by někdo měl problém s její sametovou pokožkou, je to pouze jeho problém a ne její.
Výchova k výjimečnosti a osobnímu respektu
Zpočátku jsem si myslela, že ji budu vychovávat podobně, jako jsem byla vychovávána já, určitě by to více vyhovovalo i lidem kolem. Protože by byla tichá, poslušná, bála by se křičet a říct svůj názor. Já jako dítě jsem musela být ticho, když si povídají dospělí, občas jsem dokonce poslouchala to, jak jsem hloupá a neustále jsem měla pocit křivdy. Asi jsem nebyla jediná, že?
My si naopak užíváme její společnost, nekonečné otázky a fakt, že je pro ni stále naše společnost přednější než iPad.
Po čase jsem také pochopila, že výchova mého muže není vůbec špatná.
On jí připomíná její výjimečnost, i to, že její názor a rozhodnutí již nyní mají váhu. Že nám na nich záleží, posloucháme ji a v rámci možností jí ukazujeme, že v životě může dokázat cokoliv, pro co se opravdu rozhodne.
Tento druh výchovy je náročnější, ale já věřím, že jednou přinese své ovoce a moje dcera nebude pochybovat o její jedinečnosti a bude připravena čelit lidem, kteří si myslí, že tmavší pleť jim dovoluje se chovat k nim jinak, hůř.
"Bílá" máma a tmavé děti?
Mám ale jednu milou příhodu z Paříže.
Nedávno jsem se procházela s dětmi v zahradách v Louvre a zastavily mě dvě dámy v nejlepším věku. Nahlížely zvědavě do kočárku, kde se na ně usmívali moji dva kluci. Zvědavě se mě ptali, že proč jsou takoví tmaví. Pouze jsem slušně odvětila, že to bude asi proto, že otec je z Afriky. Pak nevěřícně kroutili hlavou a zjevně nechápaly, že Alya, která je v porovnání s nimi dokonce ještě tmavší, může být jejich sestra.
Já jsem si to vysvětlila po svém, a to tak, že asi chyběly na hodině zeměpisu, kde jsme se učili lidské rasy. Neboť víte, že zkombinováním černé a bílé rasy vzniká mulat, což je něco mezi, a podobá se barvě kapučína.
Je to o zemi, nebo o povaze?
Nyní je ale sporné, zda bych celou naši situaci vnímala jinak, pokud bych s mojí rodinou žila v Čechách.
Z mého pohledu je těžko soudit, jaký by měla Alya život v Čechách, kde se i narodila, protože jsme tam žili s ní jen velmi krátce. Za ty dva měsíce jsem se nesetkala s žádnou negativní poznámkou na její barvu pleti, právě naopak. Možná i proto, jaká je bezprostřední, veselá a kamarádská, jí všichni všude otevírali a stále otevírají dveře. Opravdu jsem měla pouze pozitivní zkušenost a milé komentáře k jejím neposlušným kudrnatým vláskům.
S čím jsem se ale setkala, jsou nepříjemné pohledy a netaktní připomínky k tomu, že můj muž není bílý.
Musím ale připomenout, že něco takového se mě nemůže v žádném případě dotknout. Neboť šťastný a vyrovnaný člověk nebude řešit, proč jsem si nenašla bílého prince Krasoně a rozhodla jsem se pro černocha. Všichni tito lidé potřebují pouze objetí.
