Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejnil první výsledky loňského prvního online Sčítání 2021, které se konalo ve 46 dnech, od 27. března do 11. května. Ze sčítání vyplynulo, že počet obyvatel České republiky roste – dosahuje 10 524 000 osob, což je o téměř 90 000 lidí více než při minulém sčítání. Další – detailní – výsledky budou zveřejňovány postupně.
Sčítání lidu nám v desetiletých intervalech ukazuje demografický vývoj, takže je velmi důležitou součástí historie. Data bude ČSÚ zveřejňovat postupně, dnes byla zveřejněna obecná hlavní data a postupně se budou zveřejňovat výsledky v rámci jednotlivých obcí a městských částí a mikrodata.
uvedl tiskovou konferenci Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Pravidelné sčítání lidu umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnat ji. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v České republice se museli zapojit všichni obyvatelé. Je to i kvůli absenci rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat.
Sběr dat online i formou sběru papírových formulářů probíhal za asistence sčítacích komisařů, kteří fungovali v rámci sběru dat. Samozřejmě informace samotné byly na jednotlivých občanech, jimž intenzivně a pomáhalo kontaktní centrum, informační linky a chat boty.
uvedl pro LP-Life sociolog Martin Stráský.
řekl Rojíček.
Celý projekt probíhal v období covidu, což projekt velmi ovlivnilo, takže se uvažovalo dokonce i o odložení celého projektu. Nakonec však ČSÚ dle slov jeho ředitele získal kvalitní data, přestože zpracování trvalo déle a musela se upravit metodika vzhledem k pandemii.
Začátek Sčítání 2021 provázely potíže s informačním systémem. Po jeho spuštění se musel hned první den zhruba na deset hodin odstavit. Pak už on-line verze fungovala bez problémů.
řekl Marek Rojíček.
Robert Šanda, věcný gestor a ředitel odboru statistiky obyvatelstva, zmínil, že i první výsledky již přinášejí zajímavé informace. Podstatnější změny se děly v krajském měřítku.
Patrný je nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji, a naopak pokles na východě republiky (Zlín, Moravskoslezský kraj) a na severozápadě Čech. Paradoxně se snížil počet obyvatel Prahy. Kromě toho Robert Šanda zmínil, že toto sčítání ukázalo trendy posunu do Prahy a Středních Čech, zde však nárůst zpomalil a v těchto krajích žije již 25 procent všech obyvatel republiky.
Obyvatelstvo stárne, narůst počet obyvatel 65 a více let – kdy každý 5. obyvatel je starší 65 let. Seniorů máme nyní o půl milionu více než v posledním sčítání. Přibylo ale i dětí a poprvé poklesla v absolutních číslech počet obyvatel produktivním věku, mezi 15 až 65 lety. Nejpočetnější skupinou jsou generace čtyřicátníků, narozených v 70. letech – ročníky 74 a 75, nejméně početní jsou lidé ve věku 21 let.
Průměrnému obyvateli České republiky bylo 42,7 roku, což je o 1,7 roku více než před deseti lety. I to odpovídá silné generaci těch, kdo se narodili v 70. letech. V populaci stále mírně převládají ženy, kterých je 50,7 procenta. Sčítání se zaměřilo i na historický kontext poklesu obyvatel během válek.
K české národnosti se přihlásilo přes šest milionů lidí. K moravské národnosti to bylo 359 000, což představovalo 5 procent osob, které se přihlásily výlučně k jedné národnosti. Přes 400 000 lidí zvolilo kombinaci národností, přičemž otázka na národnost nebyla povinná.
Cizinců bylo v ČR zhruba 494 000, což představuje 4,7 procenta obyvatel.
řekl Šanda. Cizinci u nás zvyšují podíl mužské populace, protože jinak je u nás výrazně více žen.
Mezi cizinci v ČR je tedy nejen více mužů, ale obecně i vyšší procento vysokoškolsky vzdělaných lidí oproti průměru. Celkem vysokoškoláků v ČR obecně přibývá, aktuálně tvoří 18,7 procenta populace, přičemž vyšší vzdělání mají ženy. Mladší generace žen jsou vzdělanější než muži a vzdělané ženy už převažují i v celkové věkové struktuře nad muži.
řekl Robert Šanda. Nadúmrtnost lidské populace se totiž průběžně snižuje, takže skupina ovdovělých žen se postupně snižuje.
Další dobrovolnou otázkou Sčítání 2021 byla náboženská víra, na níž vloni odpovědělo 70 procent lidí. Z nich 48 procent uvedlo, že jsou bez náboženské víry.
řekl Šanda. Většina lidí ale neuvedla podrobnější odpověď, jako vyznání a přesnou církev. Nejpočetnější je Římskokatolická církev, ale celkově došlo k poklesu i všech církví.
Sčítací formulář nemá Český statistický úřad od jednotek procent osob.
uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček a dodal.
24. ledna bude navíc zpřístupněna i mobilní aplikace Sčítání 2021, kde budou všechny dostupné výsledky.
Zdroje: český statistický úřad, tisková konference ČSÚ, vlastní dotazování