- CZ
- EN
- SK
V Paříži v roce 1924 získalo Československo 10 olympijských medailí. Na kolik si věříme letos
Letošní 33. letní olympijské hry se konají v Paříži, ve které se konaly přesně před sto lety, v roce 1924. Za toto století se stalo mnoho věcí, které změnily svět – od světových válek, zánik kolonií, vznik nových států a jejich rozpady, nové technické a technologické vynálezy až samozřejmě po sport. Je znepokojivé, že kdybychom se přesunuly v čase o třicet let nazpět, OH by probíhaly v úplně jiné atmosféře než dnes. Co se tedy dá od letošní olympiády očekávat?
8. LOH v Paříži v roce 1924
Bylo šest let po první světové válce a osmá novodobá olympiáda přivítala 3 092 sportovců (mezi nimi bylo 136 žen) ze 44 zemí. Celkově se soutěžilo ve 17 sportech, ve 126 disciplínách.
Těchto her se účastnilo i Československo v počtu 133 sportovců, z toho byly 4 ženy. Celkově naši olympionici získaly 10 medailí, z toho 1 zlatou, 4 stříbrné a 5 bronzových a zařadilo se na 15. místo v žebříčku účastnických zemí.
Prvním našim olympijským vítězem se stal, právě na těchto hrách, Bedřich Šupčík, a sice ve šplhu (ve víceboji navíc vybojoval stříbrnou medaili).
Devět medailí jsme získali ve sportovní gymnastice a jednu bronzovou medaili získal vzpěrač Bohumil Durdis.
Olympijské hry v roce 1924 končily přesně 27. července. Ty letošní začínají o den dříve, tedy 26. července.
33. LOH v Paříži v roce 2024
Dnes začínají, v pořadí už druhé, letní olympijské hry v Paříži. Soutěžit bude ve 32 sportovních odvětvích a v 329 disciplínách 10 714 sportovců ze 206 států světa. Poměr mezi muži a ženami je vyrovnaný.
Novým sportem v programu olympijských her se stal breakdance, naopak oproti minulým hrám se nebudou konat soutěže v baseballu, softballu a v karate.
Českou republiku bude reprezentovat 112 sportovců, tedy o 21 méně než před sto lety.
Sledovat se bude především bezpečnost sportovců a obyvatel Paříže
Tyto olympijské hry budou ve více faktorech specifické. Za prvé to budou hry první po pandemických hrách v Tokiu v roce 2021, které celé byly bez diváků. Letos tedy budou mít opět sportovci ten luxus, soutěžit před plnými ochozy. Také slavnostní zahajovací ceremoniál se má poprvé uskutečnit mimo hlavní stadion, a sice na lodičkách na řece Seině.
Jistě to bude velkolepá událost, která ale v dnešní době naráží na bezpečnostní situaci jak ve světě, tak i v samotné Francii, tedy na hrozbu terorismu.
Před pár dny byl dopaden ruský kuchař žijící už 14 let ve Francii, který hovořil a možná i připravoval záškodnickou akci při slavnostním ceremoniálu. Tento týden byla, mimo jiné, v Paříži hromadně znásilněná australská turistka. A přitom už začala platit bezpečnostní pravidla v pařížských městských zónách.
Francie má problémy, hlavně na předměstských sídlištích, nejen s přistěhovalci, ale i uprchlíky. Problémy několik let vřou, ale nyní by se na ně, v rámci her, mělo zapomenout. Před pár týdny se rušily pařížské squaty a vystěhovávali studenti z bytů pro potřeby ubytování turistů.
Dalším problémem může být podpora Palestiny ve válce Izraele s Hamásem. Ovlivní tento konflikt zahájení nebo průběh her?
Vzpomeňme na letní olympijské hry v Mnichově v roce 1972, kdy bylo přímo v olympijské vesnici členy palestinské skupiny Černé září uneseno 11 izraelských sportovců a následně bylo zabito 17 lidí.
V historii olympijských her jsou známy také politické bojkoty zemí či celých bloků. Hlavní dva bojkoty byly v roce 1980 v Moskvě, kde soutěžili jen socialistické země a následně v roce 1984 v Los Angeles, kdy naopak se hry obešly bez sportovců ze socialistických zemí.
Letošní hry se uskuteční jako první v průběhu války mezi Ruskem a Ukrajinou. Ruští sportovci byli proselektováni (startovat jich bude 16), stejně jako Bělorusové (17) a mohou se účastnit jen ti, kteří nikdy nepodporovali Rusko (zjišťovalo se i na sociálních sítích). Některé sportovní asociace, jako například atletická vyloučila z her všechny sportovce Ruska a Běloruska, tak jak to udělala na nedávno skončeném mistrovství Evropy v atletice v italském Římě. Jiné sportovní federace, včetně celého Mezinárodního olympijského výboru, mají opačný názor.
Vybraní sportovci však nesmějí použít vlajku své země ani jim nezazní jejich státní hymna.
Většina sportovců nechce mít vedle sebe na startu ruského nebo běloruského závodníka, zvláště ukrajinští sportovci. Ti mají od MOV dovoleno nepodávat ruským a běloruským soupeřům ruku.
Dalším problémem může být tvorba nové francouzské vlády po předčasných volbách. Ale to se v souvislosti s ostatními problémy zdá jako ta nejmenší komplikace.
Dnes tedy v Paříži začínají 33. letní olympijské hry. Věřme, že budou úspěšné, bez problémů a závažných bezpečnostních incidentů. A už první úspěch si česká výprava vydobyla. České oblečení na slavnostní zahájení her (v Česku velmi kontraverzní plášť) designera Jana Černého bylo vybráno mezi 7 nejzajímavějších ze všech 206 výprav.
Dokážete odhadnout, kolik medailí naši olympionici získají? Pro připomenutí, v Tokiu v roce 2021 získali čeští olympionici celkově 11 medailí, z nich byly 4 zlaté.
Zdroj: Wikipedia, Český olympijský výbor, autorský text, komentář
